Článek
Něco mi ale říká, že závodění Pabla Escobara by vás mohlo snad i zajímat víc než auto samotné, takže než se k té závodní legendě na prodej dostaneme, tak malé připomenutí Escobarovy závodní kariéry. I když slovní spojení „závodní kariéra“ by si zasloužilo hodně velké uvozovky, ale víte jak to je. A navíc o mrtvých jen dobře.
Začátky Escobarovy závodní kariéry byly vlastně překvapivě skromné
Escobarova láska k automobilům přitom začala, už když byl Pablo ještě mladým chlapcem, tehdy ukradl auto napřed svým rodičům, pak sousedům a nakonec si „půjčoval“ auta tak nějak pravidelně, kdekoliv a od kohokoliv, většinou se těch lidí ani neptal. A když ano, mířil na ně pistolí.
Jenže pak přišly doby hojnosti a Escobar, který v dobách své největší slávy vydělával dvacet miliard ročně (samozřejmě, že se bavíme o dolarech), si jako správný mafián dopřával spoustu aut a užíval si je naplno. Měl Mercedes 300SL, Porsche 356 i luxusní limuzínu Mercedes 600 Pullman, v garáži ale mimo jiné parkoval i Cadillac ze třicátých let, stejný model, se kterým jezdil Al Capone. A právě o tomto voze se traduje, že do něj sám Escobar párkrát vystřelil, prý aby auto mělo tu správnou gangsterskou patinu.
Z jeho kolekce automobilů se ale nic nedochovalo, většina vozů byla po jeho smrti rozkradena a obyčejná auta se nedochovala žádná, omezené jsou pak i zdroje připomínající jeho závodění. Escobar totiž svoje auta sám velmi rád řídil a řídil je rychle, takže se nelze divit, že když mohl utrácet miliony dolarů za svůj milovaný fotbal, tak mohl pustit spoustu peněz i do automobilů. A věděli jste, že chtěl dokonce svůj vlastní tým ve Formuli 1? Ale postupně a pak se dostaneme i k tomu Porsche.
Závodní Porsche nechal Escobar přestrojit do podoby 935
Pokud víme, tak úplně první Escobarovy začátky závodění jsou spojené se seriálem Copa Renault 4. Kolumbie byla v té době chudá, Escobar nemohl z pochopitelných důvodů cestovat a zábava to pořád byla. Jezdilo se totiž v identických autech a všichni přece víme, že cupové závodění je to nejlepší. I když v identických…
Podle všeho zrovna ta Escobarova čtyřka letěla jako vítr. A prý co ztrácel řidič v zatáčkách, to dohánělo auto na rovinkách. Rozumíme si, že? Pak se člověk ani nediví, že Escobar nejel celý šampionát, ale jen šest závodů, ale že i tak mu to stačilo na celkové druhé místo. Kdo by zrovna proti němu dával protest a proč by se někdo měl zrovna hrabat v jeho autě. To dá přece rozum.
Na závody do vrchu, které byly v Kolumbii populárnější, než byste si možná myslet, si Escobar postupně objednal různá provedení Porsche 911, závodil mimo jiné i se zcela sériovou Targou. A vyhrál, samozřejmě, neboť jeho konkurence neprošla technickými předpisy. No pak si koupil i tu ryze závodní 911, která je právě na prodej. Ale ještě ta Formule 1…
Podle dostupných zdrojů byly jeho snahy velmi vážné a zarazil je až Bernie Ecclestone, tehdejší šéf F1. Ten v jednom z rozhovorů zmínil, že dlouho to bylo tak, že za novým týmem v šampionátu měla být kolumbijská společnost na pěstování, pražení a distribuci kávy, nikoliv sněhu. Escobar prý pak ještě chvíli tlačil na pilu, ale jeho život rychle nabral jiný a krátký směr.
Porsche, které si Escobar koupil, bylo kupodivu z druhé ruky. Jeho prvním řidičem nebyl nikdo jiný než Emerson Fittipaldi
A konečně to Porsche! A jestli jste se dopracovali až sem, pak budete po zásluze odměněni. V rodokmenu téhle závodní 911 RSR IROC totiž není jen jedno známé jméno… Prvním majitelem vozu byl totiž Roger Penske a prvním řidičem nebyl nikdo jiný než Emerson Fittipaldi! Ten s ním jel první sezonu IRIC a hned v prvním závodě v Riverside v říjnu 1974 s ním zajel pole position.
Pak Penske dal závodní devětsetjedenáctku Johnu Tunstallovi, který s ní závodil v mnoha závodech vytrvalostní série IMSA včetně 24h Daytona a Sebring 12H. Když si pak pořídil novou techniku, prodal vůz právě Escobarovi.
Podle Collecting Cars, které auto nyní prodávají, je toto Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC jedním z patnácti vyrobených exemplářů modelového roku 1974.
Escobar si RSR ponechal až do počátku devadesátých let, během svého vlastnictví závodil s vozem s karoserií modelu 935. Když se pak auto vrátilo do USA, prošlo tři roky trvající renovací, při které tým RennGruppe Motorsports vrátil vůz do specifikace IROC z roku 1974. V roce 2011 pak automobil zažil svoje znovuzrození na výjimečné akci Rennsport Reunion IV v Laguna Seca a od té doby získal řadu prestižních ocenění.
Vůz má pořád původní třílitrový plochý šestiválec a tovární pětistupňovou manuální převodovku. Stejně jako všechny modely IROC má i tato 911 obrovský zadní spoiler, jiný přední nárazník, matně černé kryty světlometů, rychloupínáky na kapotě a pětiprvková závodní kola Fuchs. Původní závodní interiér je téměř nedotčený a vykazuje jen minimální známky opotřebení. Vůz byl vrácen do původní barvy „béžová Sahara“ a doplněn o dobové válečné barvy a jméno Fittipaldi na dveřích a čelním okně.
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC
Každé Porsche 911 Carrera 3.0 RSR IROC je sakra zajímavé auto, ale v tomto případě hrají roli i jména těch, kteří auto vlastnili a řídili. Aktuální nabídka je prý jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů Kč) a firma Collecting Cars ještě čeká, jestli ji někdo nepřehodí. Máte zájem? Rozhodně ale nedoporučujeme podobné financování, jako ve své době zvolil Pablo Escobar…