Hlavní obsah

5 důvodů, proč Berniemu Ecclestoneovi poděkovat

Foto: Archiv Garáž.cz
25. 1. 2017

Prodej Formule 1 Američanům je definitivně schválený a Bernie jde po bezmála 40 letech od válu. Mnozí z toho mají radost, jiní připomínají, že právě Bernieho povaha je příčinou prudkého růstu Formule 1 v osmdesátých a devadesátých letech.

Článek

Proč vlastně píšeme pochvalný článek, když bychom o Berniem mohli - a opakovaně jsme to dělali - psát jako o záporákovi, který táhnul Formuli 1 ke dnu? Protože to dělá každý. Je všeobecně známo, že mnohá jeho rozhodnutí jsou stejně kontroverzní jako jeho výroky nebo konexe. Stejně tak už jsme mnohokrát psali o jeho snaze vytřískat z chřadnoucích práv další miliony licencováním okruhů v exotických zemích, kde se na Formuli 1 nikdo nepřijde podívat a celé divadlo kolem stavby superdrahého okruhu je jen snahou o zvýšení prestiže, zatímco všichni v okolí dřou bídu. O Bernieho rozvodech nebo úplatkářské aféře (z obojího se bez problémů vykoupil) psala i velká či bulvární média, takže tady už je taky políčko zoráno. A příčiny jeho neodvratného pádu? V sedmdesátých a osmdesátých letech Ecclestone moc dobře věděl, co Formule 1 potřebuje... a její rostoucí vliv si následně připsal jako svůj vlastní.

Foto: Archiv Garáž.cz

Jenže držet v rukou kormidlo 40 let a zároveň si nenechat poradit, to je cesta do záhuby. Bernie vždycky považoval internet za médium, na kterém se nedají vydělat peníze (a částečně měl pravdu), jenže hlas lidu je silnější než jeho instinkt, a tak ho okolnosti nakonec donutily práva prodat za pohádkových 8 miliard dolarů. O peníze jde ale až v poslední řadě. Bernie měl už před tímhle obchodem majetek v miliardových hodnotách a v 86 letech si svoje peníze sotva stihne užít, i kdyby utrácel miliony denně. Šlo hlavně o vliv a moc, to jsou komodity, na něž si za ony čtyři dekády nepochybně zvyknete. Bernie bude další tři roky čestným členem správní rady a konzultantem. I na téhle pozici se ale bude muset postupně smířit s tím, že hlavní slovo už má někdo jiný. V této přelomové chvíli bychom si měli připomenout, jak se vlastně Bernie do čela Formule 1 dostal.

1. Šel do F1 od píky

Foto: Archiv Garáž.cz

Bernie začínal ve Formuli 1 jako manažer několika úspěšných jezdců, jejichž životy ovšem vyhasly na závodní dráze. Po smrti Stuarta Lewise-Evanse dokonce na chvilku s prací seknul, ale vrátil se jako manažer Jochena Rindta. Dva roky po jeho smrti koupil za 120 tisíc dolarů tým Brabham, sehnal Gordona Murraye jako šéfdesignéra a vyrazil za sběrem titulů. Trochu ho zabrzdilo finančně výhodné, ale jinak po všech stránkách tragické přesedlání na těžké ploché dvanáctiválce od Alfy, ale Bernie to nevzdával. Přemluvil Nikiho Laudu, ať pro něj jezdí, a následně získal i Nelsona Piqueta a domluvil se s BMW na vývoji přeplňovaného motoru. Po vychytání dětských nemocí s ním Piquet vyhrál v roce 1983 titul. O pár let později Ecclestoneovi utekli jak Piquet, tak Murray, ale britského obchodníka to nezastavilo. Koncem osmdesátých let svou investici zhodnotil, když prodal tým Brabham za krásných 5 milionů dolarů.

2. Měl čuch na byznys

Foto: Archiv Garáž.cz

Zmíněný prodej Brabhamu nebyl jediným kaufem. Bernie uměl vydělávat peníze už jako dítě, když za druhé světové pašoval dopisy od vojáků k jejich přítelkyním a účtoval si za to žvýkačky nebo čokolády. Později si úspěšně přivydělával prodejem dortů a koláčů s mírně prošlou záruční lhůtou a než se vrhnul do Formule 1, byl z něj milionář. Nebylo v tom žádné dědictví, Bernie pocházel z chudých poměrů, ale zkrátka tušil, kde jsou ty peníze, co podle pověstí "leží na ulici". A uměl je sebrat. Investicí do nemovitostí v šedesátých letech si vydělal dost na to, aby mohl pomýšlet na koupi vlastní stáje. A odtud už byl jen krouček do vyšších pater Formule 1. Jakmile měl Bernie úspěšnou stáj, navrhnul ostatním, aby založili Asociaci týmů Formule 1 (Formula 1 Constructors Association - FOCA), která bude lépe zastupovat jejich zájmy. To bylo v roce 1974.

Foto: Archiv Garáž.cz

O čtyři roky později už s pomocí Maxe Mosleyho zařídil, aby celé asociaci šéfoval. Zároveň zvýšil svůj vliv ve FISA, což byla speciální odnož, kterou FIA založila, aby měla kontrolu nad motoristickým sportem. Díky svému vlivu v obou organizacích mohl Bernie stáhnout veškerou moc na svou stranu, když navrhnul, aby FOCA jeho prostřednictvím spravovala televizní práva. 47% peněz z prodaných televizních práv mělo jít týmům, 30% FIA a zbytek nové organizaci FOPA, která prodej práv zajišťovala. FOPA, to byl vlastně Bernie samotný. Z fondů FOPA sice slíbil zajistit odměny jezdcům na bedně, ale oněch 23%, které mu šly do kapsy, z něj udělaly miliardáři. Zástupci jednotlivých stájí sice protestovali, ale Bernie jim dal tzv. na pivo a celý tenhle převrat mu prošel. A co víc, smlouvy byly tak chytře postavené, že je Bernie o dvacet let později - v roce 1997 - dokázal oprášit a prodloužit o dalších deset, resp. patnáct let. Není divu, tehdy totiž byla Formule 1 ve skvělé formě.

3. Talent poznal na míle daleko

Foto: Archiv Garáž.cz

Bernie samozřejmě už jako manažer jezdců a majitel stáje uměl poznat, kdo má talent na ježdění a kdo dokáže zaujmout diváky. Chleba se začal lámat v půlce sedmdesátých let při památném souboji Hunta a Laudy. Tehdy se začalo o Formuli 1 zajímat mnohem víc lidí, ale systém prodeje televizních práv nebyl moc pružný. Právě tady viděl Bernie svou šanci. A jakmile ji využil, snažili se naopak jezdci spřátelit s ním, protože věděli, že nad kým drží Bernie ochrannou ruku a koho chválí v médiích, ten to má pojištěné nejen u své aktuální stáje, ale i do budoucna. V osmdesátých a devadesátých letech měl Bernie obrovskou moc nad osudy jezdců, ale zároveň mu šlo o to, aby z nich vychoval mediální hvězdy. A osud tomu chtěl, že se zrovna v téhle době opravdu urodilo. Také je dobré si všimnout, že divoká sedmdesátá byla vystřídána v půlce osmdesátek podstatně poslušnějšími jezdci - alespoň pokud jde o chování před novináři a televizními kamerami.

4. Pochopil, jak udělat z Formule 1 královnu motorsportu

Foto: Archiv Garáž.cz

Bernieho největší triumf a zároveň přínos Formuli 1 ovšem vězel právě v prodeji televizních práv. Jakmile je měl díky FOPA pod palcem, razantně změnil pravidla. Předtím se prodávala pouze práva na jednotlivé závody, což vedlo k tomu, že si velké televizní stanice často kupovaly jen domácí závod a pár dalších, vyloženě zajímavých Grand Prix (např. Monako, Velkou cenu Německa apod.), zatímco další závody nechaly bez povšimnutí. To mělo vliv i na diváky - pokud byla Formule 1 v televizi dvakrát do roka, logicky si nevybudovala stálou základnu fanoušků. Bernie televizím vnutil celoroční licenci stylem všechno nebo nic. Pokud chtějí Formuli 1, musí si jí koupit se vším všudy. A vyrobit k ní odpovídající studio, mít odborně vzdělané moderátory apod. Tvrdé podmínky byly nakonec přijaty a ukázalo se, že měl Bernie pravdu. S kvalitnějším moderováním a pravidelností se Formule 1 odpíchnula směrem k obrovskému růstu. Vyšší sledovanost se následně odrazila na větší návštěvnosti závodů, prodeji suvenýrů a globální explozi fenoménu jménem Formule 1.

Foto: Archiv Garáž.cz

Bernieho samozřejmě koncem devadesátých let tenhle rostoucí trend dostihnul, protože jak se říká žádný strom neroste do nebe. Pomalejší expanzi se Bernie snažil kompenzovat škatulaty v traťovém kalendáři, kdy rozhodil závody do exotických lokací, protože z nich bylo hodně peněz. Stejně tak redistribuoval vysílací práva placeným kabelovkám na úkor volně vysílajících kanálů, protože dostal větší provizi. Nedomyslel ale, že na placených kanálech se bude na Formuli 1 koukat méně lidí a popularita sportu klesne, stejně jako kvůli mnohdy nesmyslným novinkám, které měly zvýšit atraktivitu, ale naopak stávající fanoušky odradily, případně ze závodů učinily nekoukatelné divadýlko. S nástupem internetu se pak Bernieho nápady staly definitivně "zaostalými", ale zkuste vytrhnout žezlo z ruky panovníka s takřka neomezenou mocí. Formule 1 se musela propadnout a zisky ztenčit aby i Bernie pochopil, že je na čase uvolnit místo. Mnozí nečekali, že k tomu dojde. Počítalo se s tím, že Bernie na trůnu královny motorsportu dožije. Osm miliard důvodů ale zjevně stačilo k tomu, aby definitivně odešel do důchodu.

5. Nebral si servítky

Foto: Archiv Garáž.cz

Už jsem zmínil, že s Bernieho snahou vychovat z jezdců mediální hvězdy přišlo i určité zklidnění a úbytek divočáků mezi piloty Formule 1 (výjimky naštěstí existovaly a nadále existují). Bernie oproti tomu nikdy politicky korektní nebyl. Otevřeně dával úplatky, a když to prasklo, tak se za to nijak nestyděl. O svých manželkách tvrdil, že nosí výhradně bílé oblečení, aby vypadaly dobře vedle jeho ostatních domácích spotřebičů, zejména tedy v kuchyni. A jednou pochválil Adolfa Hitlera za to, že "uměl věci zařídit a dotáhnout do konce". Bernie byl zkrátka postrach - bondovský zloduch nebo komiksový záporák, ke konci kariéry dílem komická postavička a nenáviděný polobůh. Každopádně ale chlápek s ksichtem a osobností, kterou jste si zapamatovali. Najde se za něj stejně nepřehlédnutelná náhrada? Těžko. Všichni teď budou se zatajeným dechem sledovat, jak si Liberty Media poradí nejen se svinčíkem, který Bernie stihnul v posledních letech nadělat, ale hlavně jak posunou Formuli 1 někam dál. Tísic lidí rovná se tisíc názorů. Tak snad noví majitelé vsadí na ty správné.  

Reklama

Sdílejte článek