Článek
Sedmdesátá léta by se dala považovat za éru rozmachu superaut. Ovšem co si budeme povídat, nakonec bylo největší ikonou Lamborghini Countach a dost možná už navždy bude. Ale i když existovaly různé sporťáky od Lamborghini, Ferrari, Porsche nebo třeba i De Tomaso, žádné z nich nebylo dostatečně výstřední. Tedy ne pro Roberta Jankela, zakladatele automobilky Panther.
Tento šestikolový kříženec jachty a kabrioletu se slávy nedočkal. Je to škoda, nebo pro podobná auta na světě prostě není místo?
Typ 6 kupodivu nebyl prvním výtvorem firmy – britská společnost se poprvé zapsala do dějin už na začátku sedmdesátých let pozoruhodným strojem, vzdáleně připomínající dnešní restomody – typ J72 byl prakticky tehdejší Jaguar XJ zabalený do klasické karoserie, připomínající Jaguar SS100 z třicátých let minulého století.
Následovaly další pozoruhodné přestavby jako například Panther de Ville, inspirovaný meziválečným Bugatti Royale, ale třeba i kompaktní sporťák Lima a zvláštní sedan Rio, založený na Triumphu Dolomite. Každý z nich byl svým způsobem zvláštní – ale v porovnání s typem 6 to byl jen slabý odvar.
Řada znalců si jistě vybaví šestikolový monopost Tyrrell P34, který navždy přepsal pravidla Formule 1 tím, že od té doby v nich muselo stát „počet kol monopostu: čtyři“. A představte si, že Panther zde inspiraci opravdu čerpal! Podobně jako P34 i Panther 6 měl čtyři menší kola vpředu a dvě běžná vzadu a podobně byl i motor uložen uprostřed, tedy za sedadly.
Motor z Cadillacu Eldorado
Pod kapotou se ukrýval uprostřed uložený 8,2l osmiválec z Cadillacu Eldorado. Údajně byl upraven až na 600 koní!
O pohon se staral masivní 8,2l osmiválec, který původně pocházel z Cadillacu Eldorado. Velkoobjemové americké bouráky jsou dnes známé tím, že vlivem ropné krize poskytovaly z ohromných objemů téměř úsměvné výkony, v případě Eldorada to bylo necelých 200 koní.
Jenže pro účely Pantheru 6 byl motor značně upraven a navíc dostal ještě přeplňování dvěma turbodmychadly, takže výkon se blížil těžko uvěřitelným šesti stovkám koní. Potom nepřekvapí udávaná maximální rychlost 200 mil za hodinu, tedy zhruba 320 „kiláků“.
Jen pro excentrické (a odvážné) boháče
Klimatizace pocházela z náklaďáku, v interiéru byly hned dva telefony, a dokonce se tu skrývala i televize
Jak už to u některých velmi ambiciózních projektů bez většího finančního základu bývá, cena nebyla zrovna dvakrát příznivá a vzhledem k minimální tradici a absenci závodního rodokmenu toho bylo jen málo, co by ji obhájilo.
Panther 6 (někdy se uvádí i Panther Six) stál v roce 1977 pěkně mastných 39 995 liber, dnes by to vycházelo na více než 250 tisíc liber, tedy přes 7,5 milionu korun. Za to se tehdy daly koupit hned dvě Porsche 911 Turbo. Nebo jedno a půl Lamborghini Countach.
Kupce příliš neobměkčila ani „Baťovská“ cenová strategie, vůz byl tedy převážně určen pro fajnšmekry z Blízkého východu. S ohledem na to měl Panther 6 dokonce klimatizaci z nákladního vozu, která byla schopna přinést komfort i v horkých blízkovýchodních podmínkách. Na palubě rovněž byly hned dva telefony a v palubní desce byla zabudovaná televize.
Má se za to, že existují pouze dva exempláře – jeden pravostranný, který sloužil k exhibičním jízdám v Británii, se údajně opravdu prodal na Blízký východ a od té doby už jej nikdo nikdy neviděl. Druhý, levostranný vůz v bílé, který vidíme na fotografiích, byl údajně okolo přelomu milénia nalezen, zachráněn před rezivěním a ve zrenovovaném stavu se prodal v roce 2011 v Monaku za 41 tisíc eur (zhruba 1 milion korun).
Dalo by se říct, že má investiční potenciál vzhledem k svojí neuvěřitelné originalitě a nízkému počtu vyrobených kusů – proti však hraje relativně nevýrazná pověst výrobce. Na druhou stranu jde o auto, které způsobí poprask všude, kde se objeví. Tedy pokud se někde objeví.