Článek
Být na Dakaru, to je, jak být na vojně. Buď na něco čekáš, nebo nestíháš. Staráš se, aby jsi měl hotovou svoji práci, aby jsi neměl hlad a bylo ti alespoň trochu teplo. Pomáháš ostatním. A pořád čekáš, co se může stát za chvíli.
Dny po Vánocích utekly jako voda. Aby taky ne, když jsem ty poslední dva strávil s chřipkou v posteli. Takže místo toho, abych si napsal něco do zásoby, tak jsem spal. Balil jsem si večer před odletem a zatím se zdá, že kromě bekovky, ano, té mojí oblíbené dakarské, jsem na nic nezapomněl.

V odletové hale pražského letiště bylo třicátého prosince brzo ráno dost modro.
Třicátého prosince budík na tři ráno, ve čtyři setkávačka na letišti se všemi členy týmu Orlen Jipocar, pozdravit se s ostatními českými týmy, pozdravit kluky v kabině letadla, kteří nás sem pravidelně vozí a patří ke skalním fanouškům, v šest ráno ve vzduchu a o necelých pět hodin později v Yanbu na letišti. Kufr přišel. A ostatním klukům z týmu taky.
Rally Dakar je světově nejprestižnější závod terénních vozidel. Závodníci v termínu od 3. ledna do 17. ledna 2026 zdolávají trasu o zhruba 8000 kilometrech napříč Saúdskou Arábií. Níže najdete živou reportáž a detailní program s kompletní trasou.
Vyzvednout techniku v přístavu, koupit místní sim karty, rozbalit cajky na pár dní. Organizátoři už poněkolikáté v řadě na úvod postavili obrovský bivak a testy, prolog i první etapa se jedou z jednoho místa.

Takhle budou podle všeho vypadat minimálně první etapy letošní soutěže.
Je bezva, že už vím, jak to tady chodí. Kde musíš být, kde to není úplně nutné, na koho se obrátit, když potřebuješ tohle nebo tamto, za kým kdy zajít. Jsem tady zase s báječným týmem Martina Prokopa a snad už nejsem tak vykulený, jako když jsem tady byl poprvé a nechal se vystresovat tím, že jsem v čas odjezdu do další etapy neměl sbalený stan.
Za ty roky se ustálila spousta věcí. Spím v kamionu, kde máme kuchyň, takže můj ručník sice voní jako smaženka, ale kdo byl na vojně, ten ví svoje. Píšu články sem na Garáž o tom, co se na Dakaru děje, točím každý den podcasty pro kanál 1000 koní s lidmi z týmu Orlen Jipocar, pomáhám s komunikací a nově máme točené debriefingy po každé etapě. Řídím naše novinářské auto, což je letos Ford Bronco, a snažím se mít oči otevřené a uši nastražené. Nedělám si žádné ambice dělat aktuální zpravodajství, to dost dobře ani nejde, ale píšu ty věci, které na první dobrou třeba nejsou vidět a musíte si je tady odžít, nebo alespoň vidět.
Za ty první dny jsme toho stihli mraky a už tady máme tu svoji pravidelnou rutinu. Taky mě Martin svezl se svojí novou hračkou na testu, a když teď čtu, co jsem o tom napsal, napadá mě ještě spousta věcí, které bych tam s odstupem doplnil.
Je to úžasný kus techniky a všichni jsou zvědaví, jak se klukům bude dařit. Shrek, jejich staré auto, byl vymyšlený a vymazlený, ale tohle je tovární technika a buďme upřímní, ty peníze na vývoj jsou na tom vidět.

V první etapě Dakaru si Prokop s Chytkou připsali třetí místo a status nejrychlejšího Fordu v etapě.
Třída aut je vůbec letos vystřelená do nesmyslu. Jsou tady dva tovární týmy Toyoty, tovární tým Dacia a osm továrních Fordů, to všechno podpořené staršími toyotami, miníky, optimusy… Bude se fakt na co koukat. Těším se na to, co předvede v desátém startu můj oblíbenec Sebastian Loeb, jestli Carlos Sainz poletí stejnou palici jako loni, jestli zazáří Lategan, co jednonohý Baumel…
Taky jsem náramně zvědavý na nástup čínských motorek, na kterých jezdí čím dál tím víc lidí. A neoficiálně se čeká i na to, která značka a který jezdec na čínské technice budou v cíli nejrychlejší. Zvolil je český tým Orion, jede je Martin Michek a budou přibývat. Jsou tady i tři čínské týmy mezi auty, konkrétně jsou to vozy JJSport JJ3, HMW a WGR, všechny v třídě T1+. A když to teď píšu, říkám si, že se na ně musím jít podívat blíž.
A v neposlední řadě jsem zvědav, co se bude dít mezi kamiony. Jeden by skoro napsal, které Iveco z dílem MM Technology vyhraje, ale v první etapě se moc dobře ukázal jak Aleš Loprais, tak Martin Šoltys, takže otázka by mohla spíš znít - dokáže Čechům sebrat vítězství mezi kamiony někdo jiné národnosti?

Loprais říká, že přijel na letošní Dakar vyhrát. Ale to chce i Macík a van den Brink…
Ano, v době, kdy dopisuji tyhle řádky, už jsme v cíli první etapy, prvních ostrých 300 kilometrů je za námi. Prokop dojel na senzačním třetím místě a pořadatelé mu přiřadili nálepku „Výkon dne.“ Třetí v etapě dojel už potřetí a je to samozřejmě jistý příslib a slušné povzbuzení na začátku, ale všichni víme, že je to jen začátek. A když se podíváte na výsledky, vyschne vám v puse - 305 měřených kilometrů a mezi auty je prvních šest ve dvou minutách a dvacátý ztrácí na prvního ani ne deset minut. Tak těsné to není ani mezi motorkami, kde se do deseti minut vešlo jen devět motorkářů! A v kamionech jsou to čtyři posádky. A víte, kdo první etapu mezi auty vyhrál celkově? Byl to De Mévius, kterému dělá navigátora jistý Mathie Bäumel. Ano, ten co si nechal uříznout nohu…
Dakar se totiž od nástupu aut třídy T1+ brutálně zrychlil. A zprofesionalizoval. Stává se z toho formule 1 na písku a jezdci se ptají sami sebe, jak to pořadatel chce udržet na uzdě. Ale to ukáže až čas. Tenhle Dakar totiž podle všeho bude jeden z těch rychlých, tomu napovídají jak lokace, tak délka jednotlivých etap. Vidíte nástup nových továrních týmů, v bivaku je zase o kus víc lidí a posouvá se i Dakar Classic. Je to dobře promazaný stroj a stejně jako se posouvá F1 po komerční stránce, tak se daří i Dakar Rally.
Jsem zatraceně rád, že můžu být u toho!
