UAZ 2206 Bajkal – Volání divočiny

O Buchance jako takové jsme už párkrát psali a určitě vám neunikl ani nedávný článek, který avizoval vstup evropské specifikace modelu 2206 Bajkal na náš trh. No a teď konečně došlo na lámání chleba, tedy na samotný redakční test.

Pro pořádek připomeneme, že obytný uaz stojí na základech modelu 2206, což je terénní automobil posazený na žebřinovém rámu, vybavený tuhými nápravami, motorem o objemu 2,7 litru (112 koní) a pětirychlostním manuálem. K tomu si přidejte připojitelný pohon 4x4, redukci, uzávěrku zadního diferenciálu a více než 60 let staré designové provedení exteriéru i interiéru. Výsledek? Perfektní retro pro milovníky převelice jednoduchých a účelových strojů.

Jízdně nejde o žádné ferrari ani škodovku, Buchanka má vlastní osobitý cestovní styl, připomínající kolébavou loďku. To víte, odpružení na listových perech a celkově vyšší těžiště udělají svoje.

Někoho možná překvapí vesměs snesitelná míra vnitřní hlučnosti, doprovázená povrzáváním řadičů čtyřkolky a redukce. Pravidelně se hluk nese rovněž od zastavěného nábytku, nicméně nejde o nic hrozného. Když už se někdo pro Buchanku skutečně rozhodne, tak zkrátka ví, že si nekupuje výdobytek 21. století, ale ani starý kostitřas.

K testu jsme vyfasovali čtyřmístné provedení, které je oproti dražšímu trojmístnému lehce ošizené – chybí zde totiž dřez, kanystry na vodu a velká šatní skříň. Jinak se uvnitř nachází postel, skříňka, vařič, stolek a vzadu ještě najdete další skříň s úložným prostorem pro rezervní kolo, což přijde vhod při zástavbě pohonu na LPG.

Základem je zajisté pohodlné spaní, takže nás zajímalo provedení lůžka. Postel je na první pohled bytelná, vyrobená českým truhlářem z kvalitního dřeva. Rozkládání však vyžaduje buď dva lidi, anebo neustálé přecházení od jednoho konce k druhému a pomalé vytahování výsuvné části. Nebudeme lhát, je to krapet rozcvička.

Standardně dodávanou matraci v obchodech nehledejte, k autu náleží pouze jeden typ vyráběný přesně na míru, navíc designově sladěný s volitelným spaním v příplatkové zvedací střeše 1P. Ano, to je ta věc, co stojí 150 tisíc navíc.

Kdo čekáte elektrické zvedání jako u vybavenějšího Volkswagenu California, zklameme vás. Střechu Bajkalu jistí zajišťovací pásky a ve zvednuté poloze ji drží plynové vzpěry. Manipulace je však překvapivě snadná, a to díky dvěma vnitřním madlům. Zkrátka jen zatlačíte nebo zatáhnete a tím celou střechu mechanicky ovládáte.

Přestože je léto a většina řidičů vzývá spíše klimatizaci, testovali jsme během chladnějších večerů rovněž topení. Výsledek nepřekvapí – teplo se valí hned a je ho dost pro všechny kolem. S chladovým faktorem skutečně bojovat nebudete, zvláště pokud si přikoupíte ještě nezávislé topení. Český importér totiž počítá s tím, že Bajkal budou lidé provozovat celoročně, tedy i v zimě, kde především přijde vhod zastavěný hardware ve formě čtyřkolky, redukce nebo uzávěrky.

S autem dodávaný vařič je na plynové palivové lahve a vesměs neurazí, ale ani nenadchne. Na ohřátí nebo základní vaření stačí, nicméně o klasickou plotnu napojenou na centrální propanovou bombu zkrátka nejde.

Samotný automobil se drží filosofie jednoduchosti už více než 60 let, takže je pochopitelné, že uvnitř Bajkalu nenajdete satelitní televizi nebo zvukovou technologii Dolby Surround, ovšem taková lednice či šuplíky na menší předměty by přišly vhod.

Celkově vzato vůz působí spíše tak, že poskytne více méně jen prostor pro přespání a uvaření si ranního kafe, avšak klidně uprostřed země nikoho. Jde (podle nás) o jakousi náhradu tradičních střešních stanů a významnou konkurenci na poli terénních obytňáků – přece jen jich tolik není, a pokud ano, pořizovací ceny rostou do milionů. Buchanka ovšem začíná na 660 tisících s daní.

Máme totiž stále nutkání auto srovnávat právě s Californií nebo Marcem Polem od Mercedesu, ovšem kategoricky jde o úplně jiná auta. Vlastně Buchanka by mohla mít svůj vlastní segment, kde by jí konkuroval asi jen ruský GAZ Sobol, respektive upravené dodávky 4x4 od Dangelu.

Buchanka má ve srovnání se současnou modernou slabší jízdní vlastnosti, vyšší spotřebu 12–14 litrů na sto, maximálku okolo 120 km/h a prakticky nulovou ergonomii. Všude tady vozidlo prohrává asi jako FK Blšany proti Realu Madrid – kdyby k takovému zápasu skutečně došlo…

Vítězstvím ruského železného stroje je terén a jízda v něm. A to se nebavíme o nějaké polní cestě, pohyb zabláceným lesem nebo na vojenském tankodromu nedělá autu problém, jen je samozřejmě potřeba adekvátní/odvážný řidič. V Rusku to obvykle řeší vodkou na kuráž, nicméně u nás přijde vhod svůj terénní vůz nejprve otestovat v některém z off-roadových parků, než se zejména začátečníci pustí do nějakého většího mimosilničního hrdinství.

Jenom zcela na rovinu – Buchanka v základu není všemocný stroj překonávající každou překážku. Ono díky konstrukční jednoduchosti a absenci elektroniky jsou kladeny větší nároky na řidiče, který se může opřít leda o ABS, nikoli však o sofistikované stabilizační programy. Představa, že kompaktní uaz v základu projede všechno, je mylná, nicméně zvládne toho fakt dost.

A co víc, spousta lidí Buchanku používá jako silniční masírku, se kterou se dá kdykoli vyrazit i do náročnějšího marastu. Máme-li mluvit o jakémsi X-faktoru s přihlédnutím k tomu, že retro je už zase v módě, musíme uznat, že UAZ 2206 Bajkal zkrátka umí nabídnout nevšední zážitek skutečně všem, nicméně ne každý jej bude vnímat pozitivně.