Hlavní obsah

Svezení s Kamazem 6x4 – Bestie v pískovně

Foto: Tomáš Kopečný

Kamaz 6x4 se sklápěčem

Občas je potkáte na silnici a občas je zahlédnete, jak pracují v lomech nebo na dalších místech, kde se přepravují tuny materiálu tam a zpátky. Velké náklaďáky se sklápěčkami, jejichž majestátnost si člověk, běžně trávící čas v osobáku, uvědomí teprve tehdy, když stojí bezprostředně vedle nich. Co naplat, nikdy jsem takovou bestii neřídil. Takže když se vyskytla možnost jednu vyzkoušet, navíc ještě z dílen ruského Kamazu, nezaváhal jsem a hned po příležitosti skočil.

Článek

Stojím poblíž Hradce v pískovně, kam mě přivezli hoši z AMC Czech. To jsou ti, kteří k nám už od devadesátých let intenzivně dováží hlavně Lady, UAZy a další více či méně bizarní ruské speciality. Přímo sem jsme dojeli Gazem Sobol, což je poměrně pozoruhodný užitkáč, který se navenek tváří jako dodávka se samonosnou karoserií, ne nepodobný starším transitům, jen je na zvýšeném podvozku. Po otevření kapoty však nabudete dojmu, že koukáte pod sukni pick-upu – je tu podélně umístěný benzinový (!) motor spojený s pohonem všech kol, redukční převodovkou a hlavně sedící na žebřinovém rámu, který podpírá celé auto.

I se Sobolem jsem se mohl krátce svézt, a i když to na silniční jezdění moc není, coby rychlá spojka na převážení lidí třeba právě v dolech a lomech, kde se bude auto pohybovat většinu času na nezpevněném povrchu, poslouží tento GAZ slušně. Taky proto se vyrábí vedle třímístné dodávky až devítimístná verze.

Za volantem bestie

Teď už ale zpátky k tomu hlavnímu. Netrvá dlouho a už se šplhám po schůdkách do interiéru desetitunového Kamazu 65115 6x4 vybaveného sklopnou nástavbou. Už v tu chvíli myslím na to, že až budu popisovat svoje první dojmy z velkého náklaďáku, budou si lidé, kteří s těmito stroji přichází do styku běžně, klepat na čelo s tím, že se přece nejedná o nic extra. Ale když se z dobře zažitého komfortu osobních aut přesouváte poprvé do něčeho takového, jako je šestikolový Kamaz, vnímáte všechno poněkud intenzivněji. Pneumatická sedačka pode mnou kus sjede, aby mi udělala místo za ohromným volantem, který je umístěný téměř vodorovně.

Foto: Tomáš Kopečný

Pracoviště řidiče má ohromný volant a spoustu tlačítek

Ačkoliv je Kamaz vyráběn v ruském Tatarstánu, jeho motor pochází paradoxně z amerického Columbusu a převodovka z Německa. Celým vozem poklidně, na volnoběhu kolem 500 otáček, tepe vznětový řadový šestiválec Cummins o objemu 6,7 litru, jehož maximální výkon činí 233 kW a točivý moment 1 100 Nm. To vše v otáčkách, které prakticky nikdy nepřesáhnou 3 000 za minutu. Páka devítistupňové manuální převodovky je podobně velká jako v klasickém osobáku a jejím posunutím do strany se přepíná mezi nízkou (první čtyři rychlosti) a vysokou řadou.

Foto: Tomáš Kopečný

Americký šestiválec může pohánět čtyři kola ze šesti

Pedál spojky s nezvykle dlouhým chodem, který se navíc zašlapává prakticky kolmo do země, je nalevo od strmého sloupu volantu, brzda a plyn jsou potom vpravo, což je dost zásadní nezvyk oproti stavu, kdy jsou všechny pedály kousek od sebe. S prázdnou korbou se zvládá Kamaz rozjet na dvojku úplně bez plynu a na trojku jen s drobným přidáním.

Foto: Tomáš Kopečný

Z té velké spousty zrcátek využijete úplně všechna

Dávám se tedy na cestu rozbahněnou pískovnou a pozoruji, jak se velká venkovní prostranství najednou smrskla. S necelými devíti metry délky a šířkou přes dva a půl metru je najednou celý svět moc útlý na manipulaci, a já tak za volantem zběsile kontroluji asi deset vnějších zrcátek a snažím se „vynulovat“ své vnímání šířky auta – tady jsou vedle mě dvě plnohodnotná místa k sezení a odhadnout, kam až auto sahá, vůbec není legrace.

Jak se jezdí s nákladem

Jednu nespornou výhodu však velké a těžké auto přece má. I po rozbitém povrchu pískovny, který je navíc značně podmáčený z neutuchajících dešťů, se Kamaz nese s naprosto příkladným komfortem.

Foto: Tomáš Kopečný

Ani rozbitý povrch pískovny a plná korba písku nečinily Kamazu potíž

Po chvíli přijíždím na místo, kde mi bude bagrem naložena komodita, kterou povezu – jak jinak než písek. Když však zastavím, abych couvl k bagru, nastává potíž – zabořil jsem se do podloží z jemného písku, a to mě teď odmítá pustit. Na rozměrném středovém panelu tedy připnu pohon druhé zadní nápravy, zamknu mezinápravový diferenciál i diferenciály samotných náprav. Pak stačí zařadit zpátečku, jemně popustit spojku a nechat auto, aby se ze sypkého písku vycukalo ven. Bagr mi na korbu hodí dvě obrovské lžíce písku a já můžu zamířit zpátky na rampu, abych je vyklopil do síta.

Přiznám se, že když jsem seskočil z kabiny, byl jsem tak trochu rád, že je to za mnou. I když můžu s klidným srdcem říct, že jsem schopen zaparkovat osobáky i dodávky snad všech myslitelných rozměrů, manipulace s tímhle monstrem byla o úplně jiném řízení. Zážitek jsem si ale odnesl obrovský a myslím, že kdybych si cestu po pískovně zopakoval ještě párkrát, možná už by netrvala přibližně trojnásobek času, za který podobný úkol zmáknou zkušení řidiči Kamazu a jemu podobných náklaďáků. Je to prostě zkušenost, kterou se vyplatí alespoň jednou v životě prubnout.

Cena Kamazu 65115 6x4 je 58 200 euro bez DPH (1 550 000 korun v přepočtu) za podvozek a 10 000 euro bez DPH (267 000 korun) za sklápěcí nástavbu. Což je v rámci kategorie parádní cena. GAZ Sobol potom vychází v základu na 465 000 korun bez DPH bez dalších příplatků.

Reklama

Související témata:
Načítám