Volkswagen prý není značka pro nadšence. Za volantem prvního Scirocca si ale užijete každý kilometr

Volkswagen uvedl kupé Scirocco na trh v roce 1974 (představení proběhlo o rok dříve v Ženevě) a já konečně vyzkoušel právě tu první verzi, která nahradila starý typ Karmann Ghia. Konkrétně šlo o auto z roku 1977. A víte vy co? Asi je nejlepší. Je to také třídveřové kupé, možná tak napůl kupé a napůl hatchback s koncepcí vše vpředu. Jeho jméno odkazuje na středomořský vítr (vane z Afriky do Španělska) a výroba probíhala u firmy Karmann.

Design vytvořil Giorgetto Giugiaro, tvary doladil ve větrném tunelu, a nakonec bylo Scirocco uvedeno půl roku před Golfem, který byl od stejného autora. Líbí se mi čtyři kulatá světla i původní oranžové blinkry. Ty boční tu jsou proto, že jde o auto dovezené z Itálie. Auto má také jen jediný stěrač, který se montoval od roku 1977. Dodnes původní jsou i všechny chromové doplňky.

Překvapilo mne, jak malé ve skutečnosti první Scirocco je. Druhá generace je o dost větší, a tak jsem u první očekával podobné rozměry. Uvnitř je poměrně prostý a jednoduchý interiér, který je v tomto autě stále původní. Také vychází z Golfu, ale novinkou byly přídavné ukazatele uprostřed a sportovní volant. Také kostkované čalounění vypadá prostě skvěle a asi se mi nikdy neokouká. Potěšilo mě, jak nízko se sedí. Ne tak nízko jako v konkurenčním Fordu Capri, ale dost nízko.

Scirocco stojí na platformě A1, kterou sdílí s první generací Golfu a sedanu Jetta. Rozvor je stejný, ale Scirocco je delší než Golf. Ovšem pozor, inženýři měli v ruce snad každý díl a vždy jej trochu pozměnili, aby se z nového kupé stalo skutečně sportovně zaměřené auto. Nabídka motorů byla široká od jedenáctistovky až po sedmnáctistovku, ale nás dnes nejvíc zajímá osmiventilový motor EG SOHC o objemu 1,6 litru a s mechanickým vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic. To znamená 110 koní (81 kW) výkonu v 6 100 otáčkách. Ano, pokud se chcete zeptat, tak to je stejný motor, který poháněl první Golf GTI.

K motoru je připojen pětistupňový manuál, i když se nabízela i automatická převodovka. Maximální rychlost je 185 km/h a na stovku kupé zrychlí za 11 sekund. Ten ostrý zátah motoru na sebemenší polechtání plynového pedálu se jen tak neomrzí. Právě to mám na starších autech nejraději. Návykové jsou ale zejména okamžité reakce motoru na plynový pedál.

Scirocco GT mělo ve standardní výbavě stabilizátory na obou nápravách, ale tohle konkrétní ten přední nepotřebuje. Proč? O tom až v dalším odstavci. Přední náprava je klasická McPherson, ta zadní má torzně poddajnou příčku, takže díky ní se Scirocco chová v zatáčkách tak výborně. Samozřejmě je to tím lepší, čím je auto lehčí a má menší zadní převis. Oboje ale naštěstí pro Scirocco platí. Řízení je fantasticky citlivé a přesné, nemá žádnou prodlevu a pomáhá řidiči užít si každý kilometr na cestě.

Konkrétní Scirocco je už na pohled lehce upravené, takže je níž nad silnicí a má tvrdé silentbloky. Díky tomu je o něco tužší a stabilnější. V zatáčkách to ale budete považovat za úžasné, protože Scirocco neuvěřitelně sedí. Auto totiž občas startuje na amatérských závodech, a proto se drobné úpravy jízdních vlastností hodí. Jiný je tu ale podvozek a kola, takže se auto chová vážně prima. Na zadní nápravě jsou ovšem pořád původní bubnové brzdy, i když spousta majitelů je ráda nahrazovala kotoučovými.

Úžasnou výhodou je velmi nízká hmotnost německého kupé. Evropská verze váží jen kolem 750 kilogramů. I díky tomu má to auto tak přesné reakce. Musím říct, že Scirocco není v první generaci jen hezčí Golf, ale je to velmi povedené a senzačně jezdící auto. Nádrž je před zadními koly na nejbezpečnějším místě pro případ nárazu. Brzdový systém je dvouokruhový, přesto podle mnohých majitelů nedostatečně silný. Mnoho aut tak dostalo větší brzdiče a kotouče z Audi Coupe z osmdesátých let. Oblíbená je také výměna předního stabilizátoru.

První Scirocco vydrželo do roku 1981 a Volkswagen stihl v Osnabrücku vyrobit více než půl milionu aut a exportoval je i do Japonska a USA. V roce 1977 proběhla modernizace, ale nijak výrazně se vzhled auta neměnil, pro odlišení bylo lepší koupit si některou z akčních edic. V roce 1992 byla ukončena výroba druhé a výrazně větší generace a jediným kupé v nabídce zůstalo Corrado. Scirocco se vrátilo v roce 2008 ve své třetí generaci a zůstalo až do roku 2017. Nástupce ale nedostalo, což mě dost mrzí.

Já vím, že jsem kdysi psal, že druhá generace se mi líbí nejvíc, ale po téhle zkušenosti to asi přehodnotím. Tahle první je vážně lepší, vůbec nejezdí jako jiné Volkswageny a vlastnit některý z půl milionu vyrobených exemplářů by mi vůbec nevadilo. Jen ty ceny, které se dnes za rozumné kusy pohybují v rozmezí 150 až 350 tisíc korun, případně dokonce 700 tisíc za neojeté uloženky. Problémem může samozřejmě být koroze, auto už má na ní zkrátka věk a rez se může objevit kdekoliv včetně přední hrany kapoty nebo spodní hrany dveří. Riziková místa jsou i kolem oken a kolem hrdla nádrže. Také se špatně shání různé unikátní díly a čalounění nebo palubní deska, pokud jsou poškozené. Naopak motor patří k velmi spolehlivým a Scirocco trápí jen máloco.