Hlavní obsah

Volkswagen Scirocco 1.4 TSI – Golfův hezčí brácha

Foto: Martin Palonder
14. 5. 2021

Model Scirocco, pojmenovaný po středomořských větrech z Afriky, mám velmi rád, takže prosím projevte trochu shovívavosti. Pravdou ale je, že bych si doma v garáži dokázal představit všechny tři jeho generace. Dojmy ze svezení s tou druhou jste si tu už před pár lety přečíst mohli, teď přišel čas po letech si připomenout i tu poslední – třetí. A jelikož kdysi jsem řídil vrcholnou verzi R, podívám se tentokrát na zoubek základnímu modelu 1.4 TSI, jestli si vůbec zasluhuje vaši pozornost.

Článek

První Scirocco přišlo na trh v roce 1974 a hned určilo podobu auta jako nízkého kupé s jedním párem dveří a pohlednější karoserií, která ukrývá techniku Golfu. Znamenalo to motor vpředu napříč a pohon předních kol. Druhá generace z roku 1981 byla také taková, její výroba byla ukončena v roce 1992. Ke konci se tedy souběžně vyráběla s modelem Corrado, který ji v nabídce Volkswagenu nahradil. Corrado se přestalo nabízet v roce 1995 a přímého nástupce nedostalo. Přitom se stylovými modely má Volkswagen už zkušenosti – kdysi se vyráběl Karmann Ghia vycházející z klasického Brouka.

Přetočíme čas až do roku 2006, kdy se světu v Paříži představil jedovatě zelený koncept Iroc. Třídveřový velmi nízký hatchback měl něco z kupé, něco ze shooting brake a používal techniku Golfu páté generace s platformou PQ35. Sériová verze se představila o dva roky později v Ženevě. I když auto mělo umírněnější masku a menší kola, základní tvary z konceptu zůstaly. Ve stejném roce byla zahájena výroba Scirocca v portugalské Palmele (zatímco všechny předchůdce včetně Corrada vyráběla karosárna Karmann) a auto se dočkalo i ocenění v Top Gearu. U tohoto konkrétního auta bych osobně uvažoval nad výměnou podvozku, protože mi přijde nějak vysoké, jakoby nakoplé hlavně v zadní části. Černá zrcátka a tuningová kola mi svým designem až tolik nevadí, ovšem originální disky s turbínovým designem vypadaly lépe. Matně černý polep střechy po předchozím majiteli bych určitě také odstranil.

Foto: Martin Palonder

Podle mne se tvary Scirocca zdaleka neokoukaly tolik jako u novějších Volkswagenů

Změny proti Golfu najdu i uvnitř, třeba už při nastupování tu jsou masivní prahy, byť podlahová plošina je stejná jako u Golfu páté generace. Dveře jsou bezrámové s automatickým dovíráním skel, ne u všech aut ale toto dodnes funguje, jak má. Většinou to vyřeší kalibrace systému, kterou dokáže udělat každý autorizovaný servis. Případně může být vadný mikrospínač v klice dveří. Bohužel se po letech u některých majitelů také objevil aerodynamický hukot a zatékání, ale to k bezrámovým oknům tak nějak patří.

Povedl se i interiér

Sedadla s pamětí svého nastavení mají příjemné boční vedení ve spodní části opěradla, v ramenou ale bude některým milovníkům zatáček připadat nedostatečné. Nízké ukotvení ale hodně potěší a vůbec nepřipomíná běžný Golf, byť reálně mezi sedadly takový rozdíl není. V celém kvalitně zpracovaném interiéru najdete hodně dílů z páté generace Golfu, ale i řadu prvků, které Scirocco odlišují, například unikátní trojúhelníková madla na dveřích. Interiér je pouze čtyřmístný, ani tak ale zadní sedadla nejsou příliš prostorná. Líbí se mi ale adekvátní míra pohodlí v druhé řadě. Díky rovné linii střechy ale třeba prostor pro hlavu není nejhorší. Výbava obsahovala klimatizaci, dálkové centrální zamykání, šest airbagů, palubní počítač, přídavné ukazatele teploty a tlaku oleje a hromadu bezpečnostních systémů. Ani po letech se na hrbolaté české okresce neozývají žádné pazvuky a drnčení.

Foto: Martin Palonder

Interiéry nejsou slabou stránkou německého koncernu

Kufr je u starších aut přístupný jen tlačítkem na dálkovém ovládání nebo přes ovladač na dveřích, teprve po modernizaci se dal otevřít i klikou ukrytou ve znaku. Jeho využití komplikuje i vysoká nakládací hrana, díky které je karoserie ale pevnější. Kvůli malému oknu a tlustým C-sloupkům má řidič pochopitelně omezený výhled vzad připomínající průzor tanku. Tlusté, dlouhé a docela těžké jsou i dveře, ale zvyšuje to subjektivní pocit bytelnosti celé karoserie. A možná není až tak subjektivní, protože Scirocco dostalo plných pět hvězdiček při testech EuroNCAP.

Který motor vybrat?

Co nejvíc techniky mělo být z toho, co už Volkswagen ve skladech měl. Motor 1.4 TSI byl úplným základem a v tomto autě je spojen s šestistupňovým manuálem, který se může pochlubit poměrně přesnými a krátkými drahami. Volkswagen nabízel i automaty DSG, ale manuál mi prostě k Sciroccu tak nějak lépe sedí. Tady je navíc zcela základní verze s výkonem 120 koní (90 kW) v 5 000 otáčkách a točivým momentem 200 Nm v rozpětí 1 500 až 4 000 otáček. Akcelerace na stovku mu trvá 9,3 sekundy a maximální rychlost je 203 km/h. Nemohu se zbavit dojmu, že by Sciroccu slušela větší síla.

Druhou variantou je TSI s dvojitým přeplňováním turbem a kompresorem (160 koní a 240 Nm), který nemá pověst zrovna nejspolehlivějšího motoru – ano, je to stejný motor 1.4 TSI, který dostala i druhá Fabia RS. Tomu se v bazaru rovnou vyhněte obloukem, protože problémy nejspíše čekají i pravidelně servisované automobily. Utíkejte hlavně od ojetin s chrastícími rozvody.

Foto: Martin Palonder

Možná by stálo za to vybírat raději dvoulitr, ale i základní 1.4 TSI se snaží auto prohnat

I tato verze má ale raději benzin s vyšším oktanovým číslem (spotřeba se pohybuje mezi sedmi až devíti litry) a vyplatí se myslet na pravidelnou výměnu rozvodů. U těch si ohlídejte, zda kupujete jejich poslední verzi. Pozornost věnujte i oleji, zda jej auto nekonzumuje až moc. Nejslabší motorizace ale není výkonově opravdu žádný zázrak a to ji ještě trochu omezuje dlouhé zpřevodování. Nechci tím říct, že je Scirocco pomalé, to ne. Svižně zapůsobit umí, ale pár koní navíc by tomuto kupé rozhodně prospělo. Se čtrnáctistovkou se tohle kupé hodí spíš do města než na okresky, kde jezdím nyní. Chlubit se může spotřebou, kterou většina lidí dostane k osmi litrům, ale já bych měl asi tendence dolovat z motoru každého koně.

Jízdní vlastnosti jsou ideálním kompromisem pro každý den

Auto váží 1 298 kilogramů, což je vlastně hodně slušné číslo. Navíc působí krásně tuhé a bytelné a s těžištěm nízko. Přesto v kopci cítím každé kilo auta a říkám si, že dvoulitr je prostě dvoulitr. Jízdním vlastnostem pomáhá upravený podvozek. Jasně, pořád je vpředu McPherson z Golfa (přední ramena jsou ale jiná, byť tvarově velmi podobná), ale rozchod jen sedmnáctipalcových kol je větší o 35 milimetrů oproti verzi GTI. Vzadu je to dokonce o 59 milimetrů, takže i zadní náprava je rozdílná a podvozkem udělá Scirocco mnohem lepší dojem než jeho praktičtější brácha Golf.

Výsledkem jsou minimální náklony v zatáčkách, ale stále slušná míra jízdního komfortu. Rázy se objeví až na velkých dírách, jinak s nerovnostmi bojuje německé kupé obstojně a je tiché. Skvělá je absolutně potlačená nedotáčivost, kterou prostě Scirocco ukáže až opravdu na limitu. Než to ale přijde, máte dost náznaků, takže si brzy začnu hrát s přenosy váhy, když v zatáčce sundám nohu z plynu. Je to neuvěřitelné a nečekané, ale tohle je vážně docela zábavný Volkswagen, což je slovní spojení, které nepíšu nijak často.

Foto: Martin Palonder

Dospělý pasažér zabere vzadu dost místa, ale vejde se

Vysvědčení mu kazí trochu řízení s docela velkým volantem (bohužel se Volkswagen nevyhnul jeho zploštění ve spodní části), elektromechanický posilovač ale zasahuje méně než u Golfu. Přesto jde možná až moc zlehka a někdy působí skoro přeposilovaně, že bych bral ještě trochu větší odpor. A taky by mohlo být strmější, minimálně kolem středové polohy, jenže to už si možná trochu moc vymýšlím. Scirocco není, nikdy nemělo a asi ani nechtělo být Integrou Type-R. Jenže měl jsem ho vždycky rád a velmi rychle jsem si v něm zvykl, takže by se mi líbilo, aby to auto bylo co nejlepší. A těchto pár věcí by z něj udělalo parádní auto pro nadšence. Ovšem pochvalu musím rozhodně vyseknout brzdám, které lze krásně dávkovat. Jen ta citlivost pedálu by mohla být o něco větší.

Proč jsme se s ním museli rozloučit?

Volkswagen přestal Scirocco kvůli klesajícímu zájmu vyrábět v roce 2017, tedy jen tři roky po faceliftu. Ten byl ale vlastně neznatelný, změnila se jen světla a opravdu mírně nárazník. Poklesu zájmu zákazníku se navzdory svému hodnocení vůbec nedivím. V té době bylo totiž pohledné kupé o dvě generace starší než sedmý Golf na platformě MQB. Celkem bylo vyrobeno 272 150 aut. Za konkurenta se daly považovat některé verze Audi TT nebo třeba Peugeot RCZ, který už také na trhu není. Nástupce v plánu zatím není, podobně koncern skoncoval i se stylovým Beetlem.

Foto: Martin Palonder

Vzhledem k úpravám jsem se na pár fotek zatoulal i do vysoké trávy, tu mají tuneři prý na fotkách rádi

Když si tedy dáte pozor na výběr správného motoru, mělo by vám Scirocco dělat hlavně radost. Obecně se doporučuje zkrácení intervalu výměny oleje, ale to stejně většina motoristů prahnoucí po zajímavých autech dělá sama od sebe. Kontrolujte také, zda motor nemá jeho vysokou spotřebu. Po sto tisících je dobré vyměnit i olej v manuální převodovce, v automatu dokonce po šedesáti tisících. Obecně navíc sedmistupňové DSG ve čtrnáctistovkách nemá moc dobrou pověst. V předních ramenech se mohou po letech objevit vůle a od stabilizátoru se občas ozývá klepání.

Na mě udělalo třetí Scirocco i napodruhé velmi dobrý dojem a jako každodenní auto by se mi vlastně dodnes dost líbilo. I lidé se za ním dokážou pořád otočit, jako kdyby vůbec nezestárlo. Škoda, že se renesance kupé nechytla a zákazníci dali přednost crossoverům, ale tak to prostě je. Jen ten motor, tam bych o čtrnáctistovce ani moc neuvažoval a rovnou hledal mezi dvoulitry TSI (nebo rovnou můžete chtít ostré Scirocco R, ve starší verzi jde o nejspolehlivější Scirocco vůbec).

Větší porce koní prostě stylovému Volkswagenu sedí lépe a naftové klapání bych přenechal majitelům obyčejných Golfů nebo Passatů. Ojetin s motory TDI nebo automatickou převodovkou DSG ale najdete v nabídce méně. Do Scirocca se prostě moc nehodí, je to zkrátka neobyčejný Volkswagen, který je netradičně i dost zábavný. Nejlevnější kusy najdete kolem sta tisíc korun a jsou to právě čtrnáctistovky, slušné dvoulitry stojí zhruba o padesát tisíc víc.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: