Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Audi TT Roadster 2.0 TFSI S-Line – Stylovka na léto

Foto: Martin Tolar
27. 11. 2020

Druhá generace populárního roadsteru je nyní zajímavou volbou mezi ojetinami pro ty, co chtějí vítr ve vlasech. Vyplatí se ale koupit právě Audi TT? A na co si dát případně pozor?

Článek

V roce 1998 uvedlo Audi na platformě Volkswagenu Golf čtvrté generace malé kupé a otevřený roadster s designem Petera Schreyera. Dostalo název TT podle zkratky slavného závodu Tourist Trophy a naznačovalo tím, že mezi modely A se jedná o výjimku. Ostatně název TT používalo kdysi NSU, které tento závod se svými motocykly vyhrálo. Audi jej ale prezentovalo i jako zkratku slov „Tradice a Technologie“.

V dubnu 2006 přišla na trh delší a širší druhá generace s méně radikálním vzhledem Waltera de’Silvy (vycházel z konceptu Shooting Brake), ale také s hezkým detailem v podobě zadního spojleru, který se vyklopí, jen když je potřeba (v rychlosti 120 km/h), a sklopí se, když rychlost opět klesne pod 80. Řidič jej ale může ovládat i ručně, jinak zůstane schovaný, aby nehyzdil siluetu malého Audi. Bez něj vystupuje z karoserie jen rám okna a chromované oblouky.

Typické je i zdobné kulaté víčko nádrže. Tento kousek z roku 2008 je naopak vylepšený optickým paketem S-Line a dvoudílnými devatenáctipalcovými disky BBS s pneumatikami 255/35. Výroba probíhala, stejně jako u předchůdce, v Maďarském Györu.

Foto: Martin Tolar

Začátek testu se nesl v duchu lehkých přeháněk, tak jsme měli pořád nataženou střechu

Zatímco kupé mělo tradičně zadní nouzová sedadla (která byla ale stejně zbytečná, protože se na ně skoro nikdo nevejde), roadster je jen dvoumístný. Obě varianty ale měly interiér, který neustále řidiči připomínal, že sedí v Audi. To zajišťovala i velmi dobrá a nízká pozice za volantem ve skvěle tvarovaném, ale pořád dostatečně pohodlném koženém sedadle. Místa tu není tolik, připadám si stejně stísněně jako v první generaci. Volant je sportovně zploštělý, což dodnes nemám vůbec rád.

Alespoň mělo auto vždy bohatou výbavu s ESP, klimatizací, minimálně sedmnáctipalcovými litými koly, dekorem z pravého hliníku, elektrickými okny a zrcátky. Po těch letech v provozu je ale interiér už takový rozvrzaný, ale s tím se prostě musí u roadsteru počítat. Hlavně na sluníčku se prvky z tvrdého plastu rychle ohřejí a pak vržou. Pak si z interiéru můžete odnést dojem, že je to takové levné auto, což nebyla nikdy pravda. Otevírání látkové střechy zabere 12 sekund a bez ní v autě není díky elektrické větrné cloně skoro žádný průvan.

Stará známá technika

Vzhledem k použité koncernové technice a platformě je většina TTček předokolkou s motorem vpředu napříč, ale existují i verze s pohonem všech kol. Není to ale případ tohoto roadsteru s šestnáctiventilovým řadovým čtyřválcem 2.0 TFSI EA113 DOHC a šestistupňovým DSG s pádly pod volantem. V rozmezí 5 100 až 6 000 otáček najdete maximálních 200 koní, mezi 1 800 a 5 000 otáčkami zase nejvyšší točivý moment 280 Nm. Od 2 500 je zátah ukázkový a turbo dělá, co se od něj chce. Okamžité reakce na plyn a lačnost po otáčkách jsou příjemné vlastnosti. Sportovní zvuk je ale opravdu schovaný až v horním spektru otáček.

Na stovku akceleruje Audi přes 6 sekund, zvládne ale maximální rychlost až 244 km/h. Motory byly sice silnější než u předchůdce, ale také bylo TT větší a těžší. Na volné silnici je TT dost dobré a cestu vám dokáže zpříjemnit. Vlastně je to zábava, i když taková neadrenalinová. Právě dvoulitr z Golfu GTI (ovšem s řadou úprav) byl v nabídce TT první spolu s šestiválcem o objemu 3,2 litru, později se ale nabízel třeba i dvoulitr TDI.

Foto: Martin Tolar

Kam jinam s kabrioletem než k vodě

Audi se zejména díky masivnímu použití hliníku (například přední panely karoserie) povedlo udržet hmotnost aut pod 1,5 tuny, což je na dobu vzniku a roadster slušné číslo. Vpředu má TT nezávislé zavěšení typu McPherson, vzadu je zase multi-link, takže auto drží dobře i na rozbitém povrchu. Za příplatek bylo možné mít adaptivní podvozek Magnetic Ride. Audi chtělo výrazně lepší jízdní vlastnosti, zejména řízení, ale zas tak výrazný posun u druhé generaci cítit není.

Přesnost a tuhost mu sice nechybí, ale přesto působí tak nějak tupě a nemá žádnou zpětnou vazbu. Je poměrně snadné s ním jezdit rychle a spoléhat se při tom na silné brzdy. Jen jej nepovažujte za opravdový sporťák, ale za nadprůměrně dobře jezdící roadster a to i na poměry předokolek, protože v něm necítím žádnou nedotáčivost. Díky této charakteristice ale neunaví ani na delší cestě a v klidném tempu spotřebuje i méně než 10 litrů paliva (jinak spíš kolem dvanácti).

A co problémy?

Co se týká spolehlivosti, mívá druhé TT problémy se stahovačkami oken a také mu někdy degraduje kožené čalounění sedadel. Často se také rosí paraboly předních světel, zejména xenonové. Před koupí zkontrolujte i funkčnost klimatizace, zadního spojleru a mechanismu střechy, jinak by na vás ale žádný kostlivec ze skříně vybafnout neměl. Zejména motory jsou prý nadprůměrně spolehlivé (dvoulitr obzvlášť, protože jde o naddimenzovaný motor, jen u něj dávejte pozor na projev turbodmychadla) a TT navíc i dobře vzdoruje korozi. Horší pověst mají automaty DSG, s manuálem vedle asi nešlápnete. Často navíc mělo u předchozích majitelů odpovídající péči. Neznamená to ale, že nepotřebuje žádnou pozornost, hliník totiž může oxidovat.

V březnu 2014 (tedy dva roky po modernizaci) se druhá generace TT rozloučila a objevila se třetí. Dnes se druhé TT s dvoulitrem pohybuje v rozpětí sto tisíc až půl milionu a většinou nejde o moc „vylítané“ auto. Zajímavější varianty Quattro nebo S-Line, případně verze s šestiválcem stojí ještě víc. Za vrcholnou variantu RS budete nejspíš muset zaplatit přes milion. Obyčejné TT je ale nyní docela dostupné, relativně praktické a naštěstí i docela spolehlivé, navíc má styl a kvalitu Audi (i když nepůsobí tak dotaženě jako běžná A4) a doporučili jej i v Top Gearu jako auto roku, což je vzhledem k jejich někdy velmi přísným měřítkům pochvalné.

Za mě by mohlo být zábavnější, ale to není pro každého řidiče tak důležité (a pokud ano, asi si pořídí BMW Z4). Jinak ale Audi vyhrávalo ceny hlavně za design, takže se vám nejspíš líbí, že? Ono i po těch letech jako ojetina vypadá pořád dobře, ale čistě dle designu bych dal přednost stejně té první generaci.

Reklama

Sdílejte článek