Článek
Jsou padesátá léta, Německo se vzpamatovává z poválečné situace, a ta zrovna nepřeje jeho luxusním automobilkám. BMW se přesto snaží a uvádí na trh svůj luxusní model 501 coby první její model vyráběný v Bavorsku, kam se muselo stěhovat z Eisenachu. Je to velký čtyřdveřový sedan, ale ten brzy doplňuje ještě dvoudveřový kabriolet a kupé. Nahradí starší modely BMW 326 a 335. Později je na trh uveden model 502, což je první německý poválečný automobil s vidlicovým osmiválcem. Já se mohu projet exemplářem, který byl zrenovovaný v Trutnově u pana Stránského, byť pár detailů, například zrcátka nebo nárazníky, jsou zatím ještě neoriginální.
Přitom původní plány automobilky byly jiné. Kurt Donath, technický ředitel, oslovoval různé automobilky a zajímal se o možnost vyrábět v licenci nějaké jiné auto. Mezitím Alfred Böning vyvinul prototyp 331, který vypadal jako zmenšený model 327, ale poháněl jej jen malý motocyklový motor o objemu 600 ccm. Pak se ale do věci vložil bývalý bankéř a ředitel Opelu Hanns Grewenig, který chtěl, aby BMW vyrábělo drahé luxusní sedany v menších počtech s vyšší marží jako před válkou. Ten pověřil Böninga a jeho tým vývojem takového auta, z čehož vzešlo BMW 501 představené v roce 1951 ve Frankfurtu.
Barokní anděl u barokního kostelíku, to nešlo nevyfotit!
Design velké limuzíny vytvořil Peter Szymanowski. Svůj návrh sice předložilo i studio Pininfarina, ale podle automobilky byl příliš podobný Alfě Romeo 1900 a tak byl odmítnut. Křivky auta lidem připomněly barokní architekturu, z čehož vzešla i už zmíněná přezdívka barokní anděl. BMW ale zprvu nemělo kapacitu pro výrobu karoserií, ty tak vznikaly u společnosti Baur. Vnitřek je podobně krásný a obložený pravým dřevem. Klakson je na druhé obruči volantu a má také nádherný starobylý zvuk. Vzadu je dostatečně velký zavazadlový prostor, ve kterém je stylový proutěný koš.
V čem byl model 502 lepší?
V říjnu 1954 se v Ženevě objevil model 502. Použil stejný základ, ale byl luxusnější a s lepším motorem. Jednalo se o první poválečný německý vidlicový osmiválec, čímž BMW předběhlo i konkurenční Mercedes-Benz a nabídlo tehdy nejrychlejší německý sedan. Motor je vpředu podélně a pohání zadní kola. Je to lehký hliníkový motor M502/1 OHV s objemem 2 580 ccm a dvouspádovým karburátorem. Výkon je 100 koní (75 kW), tento sedan je tak rychlejší než model 501, maximálka činí 160 km/h. Pokud vám to nestačí, existovaly ještě verze s motorem 3,2 litru. Je tu i ruční plyn na lanko a posilovač brzd ATS.
Tehdy se ještě na objem zavazadlového prostoru tolik nehrálo, ale dostatek místa tu je. A ten proutěný koš má styl!
K motoru je připojený čtyřstupňový manuál s pákou pod volantem. Sudé stupně se řadí opravdu hodně dolů, až se páka dotýká mé pravé nohy. Mohutný zvuk nejde přeslechnout a nutí všechny kolemjdoucí otočit se za elegantním sedanem. Je to opravdu krásná symfonie starého vidlicového osmiválce na karburátorech, trochu připomíná i charismatický chraplák starých amerických aut. A když auto rozjíždíte, je to rachot jako ve fabrice. Právě karburátor Zenith je tady po repasi, aby mělo BMW zase plnou sílu.
Jezdí jako BMW, o tom není pochyb!
Hmotnost auta přesahuje 1 440 kilogramů a stojí na tehdy nové platformě s rámem. Robustní šasi mělo převahu při dopravních nehodách nad dobovými konkurenty. Odpružení spoléhá na torzní tyče, vpředu se objevilo tehdy nové nezávislé zavěšení. BMW je díky tomu úžasně pohodlné, a i na polní cestě nás rozmazluje jako v bavlnce. Ono to je nejen podvozkem a pneumatikami s dušemi, ale také těmi hodně odpruženými sedadly, která jsou jako křesla. Spotřeba se pohybuje kolem 10,5 litru. A navíc jde o velmi spolehlivé auto, které vždy nastartuje.
Výroba 502, těchto soch na kolech, skončila v roce 1958, ale technika přežívala v jiných modelech (namátkou 503, 505, 507 nebo 3200 CS) až do roku 1963. Nástupcem byly šestiválcové sedany BMW 2500 a 2800. Ve své době byla tato BMW extrémně drahá, patnáct tisíc marek byly čtyři průměrné roční platy v Německu, model 502 stál dokonce 17 800 marek. Bylo to méně než u Mercedesu, ale BMW také tehdy nebyla tak prestižní značka.
První rok se prodalo jen 190 aut, pár z nich jako kabriolety od Baura. Auto bylo tak drahé a prodávalo se tak málo, že málem způsobilo bankrot celé automobilky. V této verzi s motorem 2.6 se prodalo do roku 1962 jen 3 117 aut a část z nich zamířila k německé policii. U nás tak jde o docela vzácný veterán a moc jich na prodej nenajdete. Stejně tak je problém sehnat díly, pro ty budete muset spíš do Německa. Nebo je tu ještě jiná varianta. Tento exemplář z roku 1955 totiž nový domov hledá a stojí 550 tisíc korun.