Hlavní obsah

Renault Vel Satis ve své době zoufale neuspěl, teď je to však levná cesta k něčemu extra. Luxusnímu a pohodlnému

Foto: Renault
8:13
8:13

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Neokoukaná luxusní auta mám vlastně moc rád. Je pochopitelné, že chcete jízdní komfort a výbavu, ale pokud si zvolíte něco, co nestojí na každém rohu, máte moje sympatie, že se nebojíte nejít s davem. A přesně to si myslím i o vás, majitelích neotřelého Renaultu Vel Satis.

Článek

V roce 2001 rozčeřil francouzský Renault v Ženevě vody, když se rozhodl mezi luxusními auty zabodovat obřím pětidveřovým pětimístným hatchbackem Vel Satis s neuvěřitelně hranatým designem Patricka Le Quémenta. Nepřímo nahradil předchozí elegantní a tehdy již nevyráběný model Safrane, ovšem byl o fascinujících 13 centimetrů vyšší. Jméno je zkratkou slov Velocity (rychlost) a Satisfaction (uspokojení).

Francouzská automobilka nacpala do vývoje 550 milionů eur. Pro Renault to byl první model s adaptivním tempomatem a druhé auto, které dostalo plné hodnocení EuroNCAP (prvním byla Laguna druhé generace). Design byl unikátní a vlastně předzvěstí pro všechny následující modely značky. Velmi netradiční bylo také nabízet mezi luxusními auty velký hatchback, který svou výškou konkuroval i menším MPV. Napadá mě snad už jen Opel Signum… A tehdy jim nekonkurovala ani luxusní SUV, těch bylo ještě na trhu málo. Vel Satis tedy vlastně byl crossover kombinující dva různé segmenty.

Foto: Mikka

Netradiční v tomto segmentu je hlavně řešení zádě. Renault to prostě dělal po svém.

Za mě je povedenější zadní část s velkým panoramatickým oknem zasahujícím hluboko do C-sloupku. V roce 2005 si auto prošlo faceliftem, a právě ten vidíte na fotkách, auto je z roku 2006. Vel Satis má tedy jinou masku, zadní nárazník, výfuky a chromované kliky. Uvnitř bylo nové rádio a navigace a velmi minimalistická palubní deska. Facelift se nikdy nedočkal varianty s volantem vpravo a nepodíval se tak na britský trh.

Velká prémiovka, nebo už skoro MPV?

Prostorný interiér je neuvěřitelně kvalitně vyrobený a na tak prémiové materiály nebýváme u francouzských aut zvyklí. Ani jejich zpracování si nezaslouží výtku, snad jen plasty se nechají snadno poškrábat. Najdete tu kvalitní kůži a pravé dřevo. Výborně zvládnutá je ergonomie. Elektricky polohovatelná sedadla mají obrovské možnosti nastavení včetně možnosti dvojitého zalomení opěradla. A i pás jde z opěradla, ne ze sloupku.

Sedí se poměrně vysoko jako v MPV, cestující mají i tak stále dostatek místa nad hlavou. Zadní sedačky zase nabízejí královský prostor pro nohy a do šířky pohodlně usadí tři dospělé, kteří mají místa také jako v MPV. Navíc je podlaha téměř dokonale rovná bez středového tunelu, ale nabízí vyvýšení pro pohodlné opření chodidel. Rozhodně ale u sedadel nečekejte boční vedení, dle Renaultu nebylo potřeba.

Foto: Mikka

Takto prémiové interiéry nenabízí Renault často.

Ani zavazadlový prostor není díky objemu 460 litrů malý a pod jeho podlahou je plnohodnotná rezerva. Jeho víko je navíc elektricky ovládané a má i dovírání. V autě je i spousta menších odkládacích prostor. V bohaté výbavě nechyběla automatická klimatizace, elektronická parkovací brzda, elektrická okna, dálkové centrální zamykání, xenony, ESP, parkovací a dešťové senzory, tempomat a osm airbagů. Pochválit se musí i výhled z auta do všech směrů.

Technika není nijak přelomová

Vel Satis vsadil na platformu Laguny druhé generace a Espacu čtvrté generace a má pohon předních kol a motor vpředu. V tomto autě je šestnáctiventilový vznětový čtyřválec 2.2 dCi, který nemá nejlepší pověst. Ale ta je oprávněná jen u starých modelů, kde odcházely vstřikovače a turbodmychadlo, jednotky po faceliftu s výkonem 140 koní a filtrem pevných částic už jsou při správné péči a zkrácení intervalu na výměnu oleje spolehlivé. Navíc je motor velmi dobře odhlučněný a neprodukuje ani moc vibrací.

Manuální převodovka byla také vylepšena a rychlostní stupně už v drahách nehoníte jako zajíce, navíc má renault velmi jemný chod spojky. Po faceliftu dostala převodovka zesílená ložiska, a tak se neobjevuje nepříjemné hučení. Je však dlouhá, takže vyhovuje spíš klidnému stylu jízdy, což je u auta vyšší třídy vlastně správně.

Foto: Mikka

Naftový motor není volba nadšenců, ale v tomto autě dává i smysl.

Vel Satis váží nezanedbatelných 1,7 tuny, přesto jeho podvozek funguje příjemně a dopřává vám ten typický francouzský komfort, na významné náklony karoserie ale netrpí. Vpředu je standardní McPherson, vzadu patentované víceprvkové zavěšení s trojúhelníkovými rameny uloženými v samostatné nápravnici, sdílené se čtvrtou generací MPV Espace. Jízda je opravdu pohodlná, a to, že při dálniční rychlosti točí motor na šestku jen 2 000 otáček, znamená neuvěřitelné ticho.

Ani ten jízdní komfort nezachránil prodejní čísla

I při ostřejší jízdě se Renault snaží zůstat pohodlný a stabilní. Je to fajn zejména proto, že z řízení si toho moc neodnesete. Zpětná vazba není něco, čím by se renault mohl chlubit, ale upřímně u luxusního auta to majitelům vlastně asi ani nevadí. Příjemný je malý poloměr otáčení, který usnadní manévrování. Brzdy jsou dostatečně dimenzované na hmotnost auta a na jeho schopnost jet celkem rychle. Ale ostrá okresková hračka tohle auto opravdu není, na to myslete neustále. Parkovací brzda se ovládá samočinně elektronicky.

Foto: Mikka

Renault tehdy jel v hranatých tvarech a modely té doby svoje kouzlo měly. A mají.

Výroba byla ukončena 27. srpna 2005. Nástupcem modelu Vel Satis se stal sedan Latitude. Není divu, že se s ním Renault tak rychle rozloučil, dle odhadů prodělával na každém autě necelých 19 tisíc euro. Podle vedení Renaultu posunul Vel Satis vnímání francouzského luxusního auta, zatímco britský magazín Car jej popsal jako odporný a velmi francouzský.

Počty prodaných aut nasvědčují, že se lidé přiklonili na stranu novinářů, ale dnes si Vel Satis drží fanoušci a tyto nadšence už nikdo v lásce k netradičnímu autu nezviklá. Většinou by vám ale řekli, že máte sáhnout po benzínovém šestiválci, ten se k charakteru auta hodí víc.

Na co si dát pozor?

Co se týká problémů, může vás zlobit elektronika, například bezklíčové otevírání a startování, klimatizace, rádio, přístupová karta, čidlo tlaku pneumatik nebo dešťový senzor. S elektronikou renaultů této doby to byla vždy tak trochu sázka do loterie. Pozor také na pazvuky od zavěšení kol, ty mohou signalizovat jeho degradaci a hrozící brzkou investici.

Věnujte se i automatu, zda řadí hladce, u manuálu zase odchází spojka. Brzdy jsou dimenzovány na těžké auto, ale zadní se kupují jako celek s ložiskem, což je trochu prodraží. Častější výměnu vyžaduje gumové uložení zadního stabilizátoru (ale to už je problém sehnat) a tyčky stabilizátoru, jinak se zhorší jízdní komfort a zvýší hlučnost. Poněkud komplikovaná je výměra žárovek. A motor by neměl být nijak hlučný, ani tento vznětový, jinak to signalizuje problém. A bohužel se často odlepují stropnice.

Příliš nespoléhejte na druhovýrobní díly, alespoň ty unikátní neshodné s Lagunou. Vzhledem k malému počtu vyrobených aut není tento model pro výrobce zajímavý. Vždyť i u nás se jich prodalo málo, jen kolem stovky. A také nečekejte, že tomuhle autu bude rozumět každý opravář, a dokonce ani ne každý značkový servis Renault. Co se týká kupní ceny, je Vel Satis levný. Ceny slušnějších exemplářů startují již nad hranicí sto tisíc korun, ale samozřejmě čím víc zaplatíte, tím lepší kus koupíte.

Zájemci o Vel Satis s tím ale nebudou mít problém, tohle auto buď chcete, nebo ne. A pokud jej chcete, smíříte se s nedostatky i zápory a nezbytnými výdaji a dáte mu nutnou péči, tak si budete užívat originální dopravní prostředek, který vozil i francouzského prezidenta. Ostatně i tento konkrétní kus má najeto přes 200 tisíc kilometrů a svému majiteli dělá pořád radost. Možná si jen vyberte šestiválec o objemu 3,5 litru, který poháněl i sportovní Nissan 350Z.

Související témata:
Renault Vel Satis
Načítám