Hlavní obsah

První Seat Toledo byl českým snem, než štafetu přebrala Octavia. Verze GT je pak skutečné Auto Emocion

Foto: Miroslav Matoušek

Značka Seat sice existovala desítky let, ale opravdových úspěchů se dočkala až v devadesátých letech, kdy přešla pod křídla koncernu Volkswagen. Jedním ze symbolických modelů té doby byla první generace modelu Toledo, která byla velmi populární i u nás.

Článek

V květnu 1991 už byl Seat pevně ve spárech koncernu Volkswagen a potřeboval nějaký nový dobrý model, aby nahradil starý typ Malaga a zbavil se své špatné pověsti z 80. let. Tenkrát ještě neměl sportovní ambice, tak to zkusil cestou, kudy se později vydala Škoda. Na podvozku modelu Golf nabídl pořádný kus auta, navíc s praktickou karoserií liftback, aby oslovil zákazníky toužící po rodinném voze. Nový model dostal opět jméno ze španělského místopisu – Toledo.

Design stárne docela pomalu a je povedený, mírně byl modernizován v roce 1995. Také je pod ním podepsaný slavný Giorgetto Giugiaro ze studia Italdesign. Práci měl snazší o to, že se připravila jen jediná karosářská varianta. Pokud někdy budete mít štěstí a uvidíte vzácné Toledo kombík, tak jde o dodatečnou přestavbu.

A vzácná je i tato vrcholná verze, která je na pohled nenápadná. Písmena GT v zadní svítilně přehlédnete snadno a štítek 16V na masku a nástavce prahů si umí nalepit každý, kdo jej koupí na benzince. Spoiler je decentní a Seat jej montoval i na jiné motorizace, ani originální kola nejsou nijak nápadná. Zatím to tedy vypadá jako správný sleeper, a navíc v krásné tmavé fialové barvě. Auto je z roku 1995, ale vyrobené těsně před faceliftem a dovezené ze Švýcarska.

Foto: Miroslav Matoušek

Písmena GT v zadním světle se snadno ztratí.

Prostor uvnitř není úplně špatný, ale přesto vzadu auto trochu ztrácí na modely střední třídy té doby. Toledo se ovšem ani nesnažilo tvářit, že by do střední třídy mělo patřit. A stejně tak se ani netvářilo jako prémiovka, takže zpracování interiéru je i na svou dobu průměrné a na hrbolech mohou plasty zadrnčet. Některé černé díly jsou přitom dokonce měkčené.

Ovšem v případě modelu GT tu je alespoň hezké barevné čalounění, kožený volant a také sportovní sedadla s velmi dobrým bočním vedením. Podsvícení je v červené barvě. Navíc výbava verze GT nebyla špatná – čtyři elektrická okna, centrální zamykání, klimatizace, elektricky nastavitelná zrcátka, alarm, ABS, airbag řidiče a výškové nastavení volantu i sedadel.

Hlavně, aby měl velký kufr

Zavazadlový prostor byl hlavním trumfem Toleda. Nabízel 550 litrů (tím o 22 litrů porážel první Octavii), ale po sklopení sedadel se dal zvětšit až na 1360 litrů. A díky otevíratelné zádi byl kufr lépe využitelný než například u koncernového sourozence Volkswagenu Vento. Toledo bylo velmi populární u taxikářů. Je to ale něco za něco, takže třeba držáky kelímku budete v interiéru hledat marně a kastlík před spolujezdcem je miniaturní i na tehdejší dobu.

Foto: Miroslav Matoušek

To devadesátkové čalounění se mi vážně líbí.

Díky platformě Golfu A2 (druhá generace populárního hatchbacku) má Toledo samozřejmě motor vpředu napříč pohánějící přední kola. Základním motorem byla docela rozumná šestnáctistovka, na opačném konci pak tento šestnáctiventilový dvoulitr SOHC s výkonem 150 koní (110 kW) v 6000 otáčkách a točivým momentem 180 Nm v 4800 otáčkách. Stovku na budíku uvidíte už po 8,4 sekundy a maximální rychlost je 212 km/h, přitom má ale motor pořád kultivovaný chod.

Vlastně by si Toledo zasloužilo klidně legendární označení Cupra, kdyby jej už tehdy španělská automobilka používala. Přitom dokáže dosáhnout kombinované spotřeby kolem 8,5 litru (prý dokonce i pod 7, ale to určitě znamená nudnou jízdu nevyužívající potenciál motoru) a plní emisní normu Euro II. K motoru je připojen pětistupňový manuál s poměrně nepřesnou kulisou.

Slogan „Auto Emocion“ není jen prázdnou frází

Toledo není žádný špekoun, váží jen kolem 1200 kilogramů, což dnes zní u pětidveřového liftbacku jako neuvěřitelná hodnota. Tehdy ale byla jiná, lehčí doba a samozřejmě to je jen sdělení A, které má i své B, tedy menší torzní tuhost a pasivní bezpečnost. Ve chvíli, kdy ručička míjí 6000 otáček, tak na to ale nemyslím a jen si užívám až překvapivou agilnost. Ovšem třeba při dálničních 130 km/h točí Seat 3700 otáček a přidává k tomu i aerodynamický hluk, takže křižník na delší trasy to zrovna není. Ostatně tvrdší podvozek a vlastně i tvrdší sportovní sedadla jej k tomu ani nepředurčují.

Foto: Miroslav Matoušek

Lepší motor jste si v Toledu nemohli přát.

Zadní vlečená náprava (byť se stabilizátory) a větší náchylnost karoserie ke kroucení ovšem trochu limitují průjezdy zatáčkou, kde je cítit i dlouhý zadní převis. Uklidnit mohou brzdy, na všech kolech kotoučové, přední 280 mm, zadní 220 mm, ale někteří majitelé v recenzích tvrdí, že rychle vadnou. Asi záleží na použité značce, mně se to nestalo.

Dost bylo chvály, najdeme pár nevýhod

Teď ale musíme trochu kousnout i do kyselejšího jablka. Toledo totiž brutálně popadalo ve statistikách spolehlivosti a podle organizace TÜV se jednalo o nejporuchovější automobil své věkové kategorie. Mírné zlepšení přišlo až po faceliftu, ale stejně prý bylo auto spíše podprůměrné. A to ještě zážehové motory patří k těm spolehlivějším (pozor na rozdělovače) a chválený je právě tento dvoulitr. Například konkrétní vůz má najeto vlastně bezproblémových 185 tisíc kilometrů.

Ovšem i tady pozor na úniky oleje z motoru nebo převodovky a vůle v přední nápravě. Ta zadní se zase častěji vyznačuje nadměrně opotřebovanými tlumiči a ložisky. Řidičům může komplikovat soužití vadné čerpadlo posilovače nebo zvlněné brzdové kotouče. Kromě poruch pak Toledo trápí i koroze lemů blatníků a prahů nebo netěsnost dveří. Díly nejsou drahé, ale to mluvíme o těch standardních. Speciální zadní svítilny s nápisem GT, originální spoiler, nástavce prahů a další specifické díly této verze už mají ceny odpovídající své výjimečnosti.

Jméno Toledo bylo po konci výroby první generace v červnu 1999 propůjčeno sedanu s technikou čtvrtého Golfu, pak v roce 2004 něčemu, co bychom dnes označili za crossover připomínající MPV, a nakonec v roce 2012 malému levnému sedanu, dvojčeti naší Škody Rapid. Jeho výroba byla ukončena v roce 2019 a slabší prodejní čísla nepřesvědčila koncern o potřebě nástupce, takže dnes si zákazníci musí vystačit s modelem León. První Toledo se pod značkou Chery vyrábělo i v Číně, takže se německému koncernu investice do tohoto modelu opravdu vyplatila.

Dnes je první Toledo velmi levné a stačit vám na něj bude možná i jen 20 tisíc korun. Na model GT budete ale potřebovat i několikanásobek této sumy. I když v době psaní inzerátu jsem jedno GT za 34 tisíc korun našel, ale kdoví, jestli je ten inzerát ještě aktuální a v jakém stavu konkrétní auto bude. Toledo je totiž docela fajn, a tak si v dnešní době zájemce o koupi najde i díky příznivé ceně celkem rychle.

Reklama

Související témata:
Seat Toledo
Načítám