Lotus Elan má špatnou koncepci, nejspíš hlavně kvůli tomu neuspěl. Jezdí ale skvěle!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Automobilka Lotus vyráběla model Elan ve dvou obdobích. Klasický Elan s pohonem zadních kol se poprvé objevil v roce 1962 a o něm se už rozepsal kolega Petr. Díky němu jsem měl možnost se s Elanem +2 také svézt a vím, jak výborný sportovní automobil to je. Já si pro vás nachystal článek o druhém vydání Elanu, které se poprvé objevilo v srpnu 1989 s elegantním designem Petera Stevense (později stvořil i McLaren F1). Pořád šlo o dvoudveřový dvoumístný roadster, jen připravený pro nové období. S vývojem pomáhal i General Motors, který dodal potřebnou finanční injekci. Do vývoje Elanu tehdy Lotus napumpoval víc peněz než kdykoliv dřív. Chtěl totiž postavit tak skvělé auto, aby se líbilo Američanům a zachránilo skomírající automobilku.

Elegantní laminátová karoserie s jen pomalu stárnoucím čistým designem je na ocelovém rámu. Díky tomu Elan naplnil filozofii lehkého sportovního auta, kterou prosazoval zakladatel automobilky Colin Chapman. Ale také se někdy kvůli tomu mohou panely karoserie za jízdy chvět, i když tento Elan tím netrpí. Lotus plánoval i kupé verzi, která by nahradila stárnoucí Excel, ale na její výrobu nikdy nedošlo. Auto ale doopravdy malé je, to je určitě velká výhoda. Tedy pokud nechcete velký zavazadlový prostor.

Ale já mám s Elanem z roku 1990 jeden problém. Nevidím totiž mrkačky. K čemu sakra je mít auto s mrkačkama, když na ně zpoza volantu nevidím? Navíc je pravdou, že u Elanu občas zlobí, takže se třeba otevře jen jedna. Většinou je na vině elektronika. Ovšem jiné věci v interiéru jsou prima, například skvěle tvarované a nízko posazené částečně kožené sedačky. Ve výbavě nemohou chybět elektrická okna a zrcátka.

Na sportovní auto měl novodobý Elan netradiční koncepci s motorem vpředu a pohonem předních kol. U sportovních aut je to poněkud netradiční, ale Lotus se oháněl tím, že se stejnou hmotností, velikostí kol a stejným výkonem bude na stejném úseku silnice vždy rychlejší předokolka, která má lepší trakci a ovladatelnost. Zní to hezky, ale Elan M100 je jediným Lotusem s předním pohonem, všechny následující byly zadokolky, tak je otázka, na kolik vážně to Lotus myslel.

K pohonu slouží řadová čtyřválcová přeplňovaná šestnáctiventilová šestnáctistovka Isuzu 4XE1-MT DOHC, která pocházela z japonského modelu Gemini. Lotus jí ale výrazně upravil a instaloval vlastní hlavu motoru. V případě verze SE jde vždy o verzi přeplňovanou turbodmychadlem IHI. Lotus ale provedl změn víc, jako je například jiný výfuk, sání a přenastavená řídicí jednotka.

V základu měla turbo verze od BBR 195 koní (145 kW) v 6 600 otáčkách a točivý moment 200 Nm v 4 200 otáčkách. Mnoho z vás si dodnes myslí, že Mazdě MX-5 chybí právě přeplňování, a těm Lotus nabídne zajímavou alternativu. Navíc pořád je slušně komfortní a stačí mu jen šestnáctipalcová kola. K motoru patří pětistupňový manuál od Isuzu. Spotřeba se pohybuje mezi 8 až 10 litry. Elan zrychlí na stovku za 6,5 sekundy a jede až 220 km/h. Lotus chtěl při stejných parametrech předvést rychlejší auto, než by byla stejná zadokolka. A patrně se mu to povedlo, ovšem mnohým chyběla ta zábavnost starých lotusů.

Hmotnost Elanu je kolem tuny a díky své tuhosti se ani moc nekroutí. A musím uznat, že řízení je opravdu senzační a auto se chová naprosto fantasticky i v zatáčkách. Dobový tisk ale občas nepěl jen chválu, například se v recenzích objevilo, že je řízení až moc předvídatelné. Otázkou je, nakolik je to pro běžného řidiče chyba. Elan M100 by se dal považovat za jednu z nejlepších předokolek všech dob, i když abych jej rozsoudil s Integrou Type-R, to bych ta auta musel mít vedle sebe. Tuhý podvozek ale v zatáčkách vážně funguje senzačně. A pokud chcete přece jen nějaký smyk, musíte na to hezky po „předohrabsku“, takže místo přidání plynu v zatáčce musíte prudce ubrat a odlehčit zadek. Pak může Elan předvést totéž co Peugeot 205 GTI. Je to tak. Je to sice lotus s pohonem předních kol, ale má úžasné jízdní vlastnosti.

Výroba byla v Norfolku ukončena v roce 1995 (ale byla přerušená již mezi roky 1992 až 1994, než automobilku převzalo Bugatti), zatímco největší konkurent, Mazda MX-5 (která byla trochu ironicky postavená podle původního Elanu), se ve čtvrté generaci vyrábí dodnes. Evidentně měla pravdu Mazda, když se držela klasické koncepce, a ne Lotus se svou předokolkou, jejíž prodeje byly pro britskou automobilku zklamáním. Navzdory tomu, jak skvěle jezdí, slavila prodejní úspěchy Mazdy. Lotus se následně vytasil s modelem Elise, který už opět hrabal zadními koly a prodával se mnohem lépe. K pohonu předních kol se automobilka už nikdy nevrátila. Kdo ale s tímto Elanem jel, nemůže jej již za tu koncepci peskovat, protože vážně nejezdí špatně. Prostě pokud vám u MX-5 chybělo přeplňování, může být Elan Turbo dobrá volba.

Ovšem rok 1995 neznamenal pro Elan konec, výrobu si totiž převzala jihokorejská automobilka a Kia Elan se vyráběla až do roku 1999. Ovšem ta už neměla světla z Alpine GTA a dostala vlastní motor o objemu 1,8 litru. Originálních Elanů Turbo vzniklo jen 3 800 kusů. Za lotus dnes zaplatíte něco mezi 200 až 900 tisíci, ale přeplňovaná varianta v hezkém stavu bude samozřejmě patřit mezi ty dražší. Jméno pak Lotus ještě použil pro koncept z roku 2010 a 2013, ale nic dalšího z toho bohužel nebylo. Přijde mi to jako velká škoda, co se s tímhle jménem a vůbec celou automobilkou, která dnes produkuje i dvoutunové SUV, stalo.

Elan vynikal na poměry automobilky výborným dílenským zpracováním a netradičně vysokou spolehlivostí. Motor, pokud dostává pravidelný servis, je prakticky nezničitelný. Odolný podvozek vydrží snad jakoukoliv jízdu, jen dávejte pozor na únik kapaliny z tlumičů nebo korozi chladicího systému. Koroze napadá jen podvozkové komponenty, takže se s ní zápolí o trochu lépe. Naopak majitele straší problémy s elektroinstalací, které se obtížně lokalizují i řeší. Stát se může, že přestanou fungovat elektrická okna nebo mrkačky. A samozřejmě záleží vždy na tom, v jaké stavu je látková střecha. Častější jsou i problémy se synchrony na převodovce.

Nic z toho ale netrápí tento kousek, který pochází z depozitáře chystaného Slezského muzea veteránů, o kterém jsme psali již dříve.