Jmenuje se Puma, je to kupé, ale Ford to není. Málo známý sporťáček pochází z Brazílie, závodil s ním Fittipaldi

Brazilská automobilka Puma se zrodila 25. srpna 1963 jako Sociedade de Automóveis Luminari. V Sao Paulu ji založili Luiz Roberto Alves da Costa, Milton Masteguin, Mário César de Camargo Filho a Ital Rino Malzoni. Značka Puma se začala používat o rok později a kromě sportovních aut vyráběla i nákladní vozy. Od roku 2013 působí pod současným názvem Puma Automóveis Ltda. v Sao Paulu.

Byl to právě Ital Malzoni, kdo chtěl vyrábět auta se sportovně vypadající laminátovou karoserií na podvozku normálních produkčních modelů. Ostatně s úpravami starých Fordů Model A nebo Austinů A90 už měl nějaké zkušenosti. Ovšem motor a podvozek plánoval upravovat, aby se zvýšil výkon a zlepšily jízdní vlastnosti. První prototyp závodního auta si postavil na své farmě s podporou brazilského zastoupení značky DKW, které mu poskytlo šasi a motor – litrový tříválec. Jen 720 kilogramů těžké auto vyhrálo v roce 1964 pět závodů na okruhu Interlagos a ve vítězném tažení pokračovalo i další rok. Mimochodem, za volantem se objevil i tehdy nadějný nováček Emerson Fittipaldi, pozdější mistr světa formule 1.

To právě přilákalo zbylé nadšence a rozeběhla se celá automobilka Luminari. Je to vlastně zkratka jmen zakladatelů – Luiz, Milton, Mario a Rino. První sporťák dostal název GT Malzoni. Nakonec se ale v roce 1966 přešlo na zvučnější kratší jméno Puma a stále stejně vypadající sporťák se jmenoval Puma GT. Vzniklo ale jen 125 těchto aut. Už o rok později totiž DKW v Brazílii skončilo a štafetu dodavatele techniky převzal Volkswagen. Pro Pumu to znamenalo přechod na novou techniku – na platformu Volkswagenu Karmann Ghia a vzduchem chlazený motor s objemem 1,5 litru. V této verzi se Puma stala velmi úspěšnou a pomohla značce růst. Celý přerod na novou techniku zabral konstruktérům jen devět měsíců.

V roce 1970 se objevila opět dvoumístná Puma GTE. To E znamenalo Export a šlo o nejúspěšnější auto, protože se vyváželo do Evropy, Asie, Afriky i Ameriky. Auto mělo částečně upravený design, který se navíc lišil podle země, kam bylo auto objednané. Po roce se do nabídky dostala i otevřená Puma Spider. V roce 1976 proběhla další modernizace, o dva roky dříve se objevila verze GTB pro domácí trh s technikou Chevroletu Opala.

Pojďme ale zůstat u modelu GTE, konkrétně u exempláře z roku 1978, který vám mohu ukázat na fotkách. Ten byl totiž ve své domovině velmi populární, ale mimo ni je prakticky neznámý, a to i v Evropě. Je extrémně nizoučký. Jeho design je silně inspirovaný evropskými sportovními automobily, ale není replikou žádného konkrétního. Ovšem auto je to opravdu krásné s hezkými koly a najdete na něm prvky inspirované Porsche, Ferrari Dino nebo Datsunem Z. Také má ploutve vzadu jako naše Tatra 613. Ostatně i brazilský magazín Quatro Rodas jej vyhlásil nejkrásnějším tamním autem, a to za anketou stála odborná porota v čele se slavným designérem Nuccio Bertonem.

Puma je mnohem menší, než byste čekali. Karoserie je laminátová a opravdu lehká, doplňují ji chromované nárazníky. Interiér je prostý, jednoduchý a čím jste větší, tím hůř se vejdete. Neoriginální, ale dobová sportovní sedadla jsou černá a kožená, před řidičem je celkem malý sportovní volant, navíc vyosený doprava, ale stejně mám problém pod ním podstrčit pravou nohu. Je tu i dodělané dobové rádio a reproduktory, dokonce i Bluetooth transmiter, ale stejně si chci užít zvuk motoru. Ten je v interiéru opravdu hodně slyšet, ale má ten hezký zvuk vzduchem chlazeného boxeru. Fajn je ale dodatečně dodělané stahování oken. A předchozí majitelé v Brazílii dodělali i centrální zamykání. Zavazadlový prostor je pod přední kapotou.

Technicky je to spolehlivé jednoduché auto, protože jde vlastně o volkswagen. A ten se opravuje snadno a snadno se na něj i shání díly. Vzadu je tedy plochá a vzduchem chlazená čtyřválcová šestnáctistovka a k ní patří čtyřstupňový manuál. Výkon je skromných 90 koní (66 kW), ale vlastně to jen 550 kilogramů těžkému autu bohatě stačí a Puma umí jet až 167 km/h. Na stovku zrychluje 11,1 sekundy.

Všechna čtrnáctipalcová kola jsou nezávisle zavěšená a odpružená torzními tyčemi, takže Puma se chová v zatáčkách opravdu skvěle a parádně sedí. Mohou za to i dobré pneumatiky Pirelli P400. Auto je nádherně čitelné a je to pravý sporťák, který chce, abyste ho drželi pod krkem a projížděli zatáčky pod plynem. Brzdy byly bubnové na všech kolech - také pocházely z Volkswagenu, na tomto autě jsou ale kotoučové přední brzdiče. Řada majitelů je takto měnila. Díly zvládá majiteli Františkovi shánět Mario R. Anschau, jeho kamarád a nadšenec, který pomáhá všem majitelům aut Puma po světě. Je to srdcař, který chce, aby tahle auta dělala radost po celém světě.

Zakladatel automobilky Malzoni zemřel v roce 1979. Rok poté Puma ale přišla s upravenými modely GTI a GTC na novém šasi Volkswagenu Brasilia. Navíc běžel i vývoj moderní verze P-016 s moderním zavěšením a vodou chlazeným motorem, ale bohužel požár v továrně a další finanční problémy celý projekt zastavily a automobilka bojovala s problémy. Dokončen byl ale projekt P-018 se stejnou technikou Volkswagenu, ale přepracovanou karoserií a tato verze se začala prodávat v roce 1981. Nakonec Puma vyřešila tíživou finanční situaci prodejem práv na výrobu značce Araucária Veículos z Paraná, která ve výrobě Pum pokračovala. Ovšem i ta se dostala do problémů, a tak se opět měnil majitel, zatímco výroba osobních Pum pokračovala až do roku 1995, nákladních do roku 1997. Dnes Puma opět existuje, od roku 2013 a o rok později uvedla k padesátému výročí prototyp P-052.

Netuším, jestli jste díky předchozím řádkům našli v Pumě zalíbení. Ale nedělejte si naděje, na prodej je jen pár kusů v Evropě. Čas od času se v inzerci objeví i tahle konkrétní, ale aktuální cenu 599 tisíc korun zatím nikdo nezaplatil. Přikládám to faktu, že Pumu u nás vážně téměř nikdo nezná a není na čelním místě v seznamech aut snů našich řidičů. Majiteli to ale nevadí, okamžitě se do auta zamiloval, a tak jej k prodeji vlastně nic nenutí. V Brazílii už je to ale jiné a Pumy se tam už staly sběratelským artiklem.