Hlavní obsah

Hvězdou filmu Rivalové není jen Hunt a Lauda, ale skvostná Lancia 2000 Berlina

Foto: Martin Tolar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nenápadný, hranatý, hnědý sedan by možná dost z vás ani neznalo, nebýt jedné skvělé scény z filmu Rivalové. Jenže právě kvůli ní jsem zatoužil si jej vyzkoušet, což se mi opravdu splnilo. A předčilo to mé očekávání, naštěstí v pozitivním slova smyslu.

Článek

Tu scénu známe a milujeme všichni. Niki Lauda jede výletním tempem se svou budoucí ženou Marlene v autě, které si stopli. Jde o nenápadný sedan Lacia 2000 Berlina. Nechce jet rychle, až když jej ona požádá, tak na to pořádně šlápne, protočí otáčkoměr a začne s nenápadným hnědým sedanem předjíždět jedno auto za druhým.

Pokud mi moje žena jednou bude chtít udělat radost, řekne mi to samé, ale pochybuji, že se to někdy stane. Je zkrátka rozumnější než Marlene Laudová. Ovšem já teď sedím právě ve stejném autě, které mi půjčili v dílně Car Brothers, navíc bez ženy na sedačce spolujezdce a mohu si to celé alespoň představovat, aniž by mi do toho mluvila.

Povedený luxusní hranatý sedan, vlastně svou novou vlajkovou loď značky s elegantním designem Piera Castagnera, uvedla Lancia na trh v roce 1971. Šlo o model příbuzný s typem Flavia, který však částečně nahradil. A také šlo o poslední Lancii, která byla vyvinuta před tím, než automobilku převzal Fiat. Se svým předchůdcem má společnou centrální část karoserie a celý základ techniky, pro sedan 2000 však byla technika trochu modernizovaná, odpadly menší motory a změnil se tvar přední a zadní části.

Design je na první pohled velmi nenápadný, ale povedený, jeho hranatost mi přijde až rafinovaná. Jistě, když vedle postavíte Jaguar E-Type, nikdo o Lancii neřekne, že je krásná. Ale něco na té Italce je, to si vymluvit nenechám. Navíc ty nechápavé pohledy okolí, které netuší, co to je za auto, ty mě vážně baví.

Foto: Martin Tolar

Hranaté ukazatele se opravdu dokážou protočit stejně jako ve filmu.

Když vlajková loď, tak musí mít samozřejmě povedenou výbavu. Proto v interiéru najdete skutečné dřevo a sametové nebo kožené čalounění. Za příplatek mohla v autě být i elektricky ovládaná, tónovaná okna, záclonky na zadních oknech, rádio nebo klimatizace. Většina aut dostala i dřevěný volant a dřevěný dekor v interiéru. Slušně velký je i zavazadlový prostor.

Vrcholný model má určité kouzlo

Modrožlutý štítek i. e. na masce prozrazuje, že jde o model vybavený elektronickým vstřikováním paliva (iniezione elettronica). Jinak se ale Lancia nárůstem výkonu nijak nechlubila, protože předpokládala, že pro zákazníky toužící po dobře vybaveném a pohodlném autě nebude hodnota výkonu zajímavým údajem. Přitom je auto v reálu tak nádherně živé. Když podřadím a prošlápnu plyn jako Lauda, ručička na otáčkoměru proletí číselník úplně stejně jako ve filmu.

Foto: Martin Tolar

Dvoulitr se vstřikováním je fantastickou volbou a dělá z nenápadného auta svižný silniční křižník.

Motor umístěný vpředu podélně pohání, pro někoho možná překvapivě, přední kola. Ostatně právě předchozí Flavia byla první italskou předokolkou. Jde o dvoulitrový čtyřválcový osmiventilový boxer OHV H4, který má už speciálně vyvinuté vstřikování paliva Bosch D-Type (karburátorová verze existovala také). Vstřikování tenkrát přicházelo do módy a Lancia vždy patřila mezi pokrokové automobilky, které se nebály experimentovat s novými technologiemi.

Luxus se sportovním nádechem

Motor dosahuje výkonu 126 koní (93 kW) v 5800 otáčkách a točivého momentu 172 Nm v 3700 otáčkách. K motoru je spárovaný pětistupňový manuál ZF s kulisou dog leg (jednička je k s obě a dolů, aby se snáz řadily stupně 2-3 a 4-5), stejná firma dodala i hydraulický posilovač řízení. Zátah je okamžitý, takže Lancia dělá dojem sportovně laděné prémiovky. Navíc zátah motoru podporuje hezky ostrý zvuk. Naštěstí Italové vědí, že výkon není všechno, takže ostré reakce mají veškeré ovládací prvky – řízení, velmi dobré a silné brzdy i převodovka. Proto bych neměl problém říct, že to je sportovní sedan.

Foto: Martin Tolar

Posádka je v interiéru opravdu rozmazlována.

Hnědá Lancia z roku 1973 váží 1230 kilogramů, což na tu dobu nebylo úplně málo. I tak ale dokáže jet až 180 km/h a stovku pokoří už za 9,7 sekundy. Pocitově se to nezdá tak rychlé, ale na rodinný sedan to nebylo vůbec špatné. Na všech kolech má kotoučové brzdy a řízení je vybaveno posilovačem, který však vůbec neokrádá řidiče o zpětnou vazbu. Přední zavěšení spoléhá na dvojité příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu je tuhá náprava a podélná listová pera. Na úplném limitu je Lancia skoro nedotáčivá, ale při normální svižnější jízdě se chová fantasticky.

Svým způsobem jde o vzácné auto

Po pouhých čtyřech letech přišel konec výroby a nastoupil model Gamma. Lancia stihla vyrobit jen 14 319 aut, z toho 5475 v této verzi se vstřikováním. Fiatu se totiž nelíbilo, jak drahá výroba modelu 2000 ve skutečnosti je. Ale dost možná právě díky tomu je tento model tak kvalitně vyrobený a spolehlivý, že se mu pozdější typy Beta nebo Gamma nemohou vůbec rovnat. Zejména má proti nim výhodu v tom, jak dobře vzdoruje korozi. Lancia tehdy stála dvojnásobek ceny Fordu Cortina 2000XL, který byl přirozeným konkurentem. Dokonce i Rover 2000TC byl levnější. Lancia také nepřesvědčila spotřebou bez problémů překračující deset litrů.

Pod stejným jménem Lancia 2000 se prodávalo ještě výrazně pohlednější kupé s designem od Pininfariny, ale já bych si stejně vybral tuto čtyřdveřovou verzi. Dnes by vás sedan vyšel přibližně na 100 až 400 tisíc korun. Aut na prodej je málo a těm přeživším vzrostla cena po uvedení filmu Rivalové.

A i když se všichni asi shodneme, že James Hunt byl víc cool než Niki Lauda, stejně bychom si určitě všichni rádi sedli k Nikimu, když jel s touto Lancií rychle. A já osobně bych tuhle Lancii rád měl i doma. Co vy?

Reklama

Související témata:
Lancia 2000
Načítám