Extrémně zábavné a hravé štěně, to je Ford Fiesta XR2i!

Ford uvedl svůj malý model Fiesta poprvé v roce 1976 jako dostupné malé auto pro všechny. Původně to na nějaké sportovní ambice nevypadalo, ale co je malé, to je hbité, jak Britové věděli od dob Lotusů Colina Chapmana a kouzel, kterými John Cooper vyšperkoval původní Mini. A když máte skvěle jezdící lehké auto (a tím byla Fiesta vždy), proč mu nedopřát nějaké ty koně navíc, ne? Tak se v roce 1981 zrodila Fiesta XR2 s šestnáctistovkou, líbivým bodykitem a lepšími sedadly. A na sportovní verzi Ford nezanevřel ani u nástupců, takže v roce 1989 přišla na trh tato verze XR2i. O rok později vyrobili i tento bílý exemplář.

Dnes nás bude zajímat nejvíc třetí generace Fiesty, která dorazila na trh v únoru 1989. Mimochodem, vůbec poprvé nabídla i pětidveřovou karoserii (tím Ford trochu srovnal nevýhodu s konkurenty), ale já se svezu třídveřákem. Kromě toho zůstala v nabídce i praktická dodávka. Výroba běžela v Británii, Německu a Španělsku.

Obyčejná verze třetí Fiesty by vás asi na pohled ještě nezaujala, ale sportovní model má svůj bodykit a výrazný přední nárazník s integrovanými mlhovkami a přídavnými dálkovými světly, který vypadá prostě skvěle. Jiný je i zadní nárazník, boční lišty, nástavce prahů, lemy blatníků a spojlery na pátých dveřích (dolní neměla všechna auta). Bodykit má kontrastní stříbrnou barvu (jde ale o dodatečnou úpravu), lišty v něm jsou ovšem u této XR2i modré. Originální kola jsou třináctipalcová, což se dnes zdá jako málo, ale je to tak akorát, a navíc vypadají skvěle. Střešní šíbr byl příplatkovým prvkem.

Model XR2i musí mít i upravený interiér, takže tu najdete sportovní volant a báječně tvarovaná sedadla. Jejich boční vedení krásně drží tělo v zatáčkách a někdo je má radši než příplatková Recara. Ta jsou prý jen pro hubeňoury. Dvouramenný volant bude vyměněný za jiný z Fordů RS. Za ním je kaplička s přístroji, která mi svým tvarem okamžitě připomene trojkové BMW generace E30. Výbava byla bohatší a obsahovala i elektrická okna, elektrický odskok kufru a vyhřívané čelní sklo. A i uvnitř je několik modrých lišt, které navazují na exteriér, i na podlaze jsou modré nápisy XR2i. Reproduktory jsou dodělávané v dávných dobách. Palubka zůstala z běžné verze, takže je z tvrdého plastu, a tak na hrbolech občas zarezonuje. Zavazadlový prostor má objem 250 litrů, což není špatné.

U Fiesty se Ford nikdy nepokoušel přidat hromadu kilogramů navíc ve formě pohonu všech kol, vždy to byla jen předokolka s motorem vpředu, v tomto případě na tehdy zcela nové platformě B (ta později posloužila i malému modelu Ka). Co se týká motoru, jde o osmiventilovou šestnáctistovku CVH EFi se vstřikováním Bosch a s výkonem 104 koní (76 kW), která má krásně lineární charakter a vytáčení vás bude bavit. Protože když se roztočí k 6 000 otáčkám, začíná ta správná a nádherná zábava. Akcelerace na stovku autu zabere jen deset sekund, maximální rychlost je 187 km/h. K motoru napároval Ford pětistupňový manuál s přesnou kulisou. První převody jsou docela krátké, takže Fiesta vážící jen 968 kilogramů působí krásně svižně.

Zadní náprava dostala nové nezávislé zavěšení a torzní tyče. Samozřejmě je ostřejší Fiesta nižší a o dost tužší, takže tím pádem i méně pohodlná. Proto nejlépe funguje na kvalitním novém asfaltu, na hrbolech to začne dostávat trhliny. Ovšem pořád se dá říct, že podvozek Fiesty je nadprůměrný. Malé náklony oceníte v zatáčkách, kde mě Fiesta baví nejvíc. Je to i díky řízení bez posilovače, kterému bych vytkl jen trochu pomalý převod kolem středové polohy. Někteří doboví konkurenti působí v tomto ohledu přesněji, ale je to jen drobnost. Vnitřně chlazené brzdy s ABS jsou silné a dovedou Fiestu zkrotit. Ale ona vás bude krotit i spotřeba, protože dostat se až k deseti litrům nedělá Fiestě při jízdě na krev žádný problém. Ovšem při normálním tempu jí stačí jen 7,5 litru, na dálnici dokonce rovných sedm.

Modelem XR2i to ale neskončilo, později už se sportovní model pyšnil osmnáctistovkou Zetec s výkonem 130 koní a maximálkou 201 km/h z Escortu XR3i. Z verze XR2i vycházela i přeplňovaná varianta RS Turbo. Verze XR2i vypadla z nabídky už v roce 1994. Tehdy totiž nastoupila čtvrtá generace (ve skutečnosti opět spíš jen rozsáhlá modernizace trojky), takže se chvíli obě vyráběly současně. Díky tomu byla trojka nejdéle vyráběnou generací. Sportovní varianty byly oblíbené u nadšenců i u amatérských závodníků. Bohužel u nástupkyně nedosahovala její ostřejší varianta Si takového věhlasu.

A co dobová konkurence? Hodně výsadní postavení má například Peugeot 205 GTI, se kterým jsem se kdysi také svezl a jednoznačně bych si vybral Fiestu XR2i. Ve vyšší rychlosti je jistější a působí i bytelnějším dojmem, takže si svižnější jízdu opravdu užívám.

Se spolehlivostí je na tom Fiesta dobře, díly shodné s běžnou verzí se sehnat dají, a to i za rozumné peníze. Problém je s dostupností těch speciálních, třeba dílů bodykitu. A samozřejmě se takto staré auto většinou nevyhne korozi. Jinak se připravte na to, že při ostřejší jízdě vám moc dlouho nevydrží brzdy a budou tedy chtít častěji měnit. Mechanická spolehlivost zbytku auta ale bývá příkladná, pokud se nezanedbá servis. A také už auto nebývá tak levné, v sousedním Německu se pohybuje kolem 150 tisíc korun. To už je celkem dost peněz, ale za mě to je super splašená krabička.