Ford Fiesta Sport ukazuje, že vysoký výkon fakt nepotřebujete. Je to nejlepší neznámý hot-hatch

Pokud vás někdy přepadá touha mít nějaké auto, které skoro nikdo nezná, plně vás chápu. Reálnější je mít alespoň nějakou verzi, kterou nikdo nezná. Jenže, pokud vás auta baví, chcete, aby současně dobře jezdila, čímž vzniká zásadní problém, protože sportovní verze běžných aut většina petrolheadů zná. Je tu vůbec řešení?

Ano! Je to Ford Fiesta čtvrté generace. Já vím, tenhle model z let 1995 až 2003, který se na trh dostal i jako Mazda 121, zná snad každý. Jenže je tu neoriginálně pojmenovaná nejlepší verze Sport, která nemá tohle jméno jen na okrasu, jak je dnes zvykem. Ta vychází z faceliftované varianty, která přišla na trh v roce 1999 a nesla se v duchu designového směru New Edge. Ten představil první Focus, který snad nikdy nezestárne. Angličané ovšem facelift označují za pátou generaci, aby v tom byl trochu zmatek.

Fiesty měly vždy v nabídce nějakou sportovní verzi, ale u čtvrté generace jako když utne. Verze RS1800, RS Turbo a XR2i se z nabídky vytratily, a tak náhle Ford neměl žádné malé ostré a hlavně levné auto pro pouliční chuligány. Doba Fiesty ST byla ještě daleko, ale Ford nechtěl opustit vybojovaná území. Jistě, byla tu ještě první Puma, tedy kupé verze malé Fiesty, ale hatchback je hatchback. Jen se Sport musel spokojit se slabší šestnáctistovkou, aby malému kupé příliš nekonkuroval. Tento logický krok Fordu však řada majitelů Fiest bojkotovala a agregát do svého prcka zastavěla. Díky stejným platformám to není až tak těžká práce pro šikovného mechanika, odměnou pak je opravdu schopný ostrý malý hatchback.

Zvenčí musela Fiesta Sport udělat také trochu parády, takže dostala agresivnější nárazníky, kulaté přední mlhovky, zadní spojler, hezčí litá patnáctipalcová kola a větší koncovku výfuku. Škoda jen, že toto auto je černé, a tak jeho křivky trochu zanikají. Ford nabízel i typickou tmavší modrou metalízu, která by Fiestě opravdu slušela, ale ještě také stříbrnou. Uvnitř jsou sportovní sedadla (jak je u Fordu tradicí, slušelo by je posunout o pár centimetrů níž), volant, bílé budíky a řadička. V černém autě je laděný do červena, v modrém a stříbrném do modra. Navíc se Ford plácl přes kapsu a malému autu dal i vyhřívané čelní okno, což v té době určitě nebylo standardem.

Šestnáctiventilová šestnáctistovka Zetec-Sigma dosahuje výkonu 101 koní (76 kW) a má i celkem hezký zvuk a nádherně lineární zátah. A že ho v hůře odhlučněném interiéru vážně uslyšíte. Ford ji využil i ve Focusu, ovšem s míně nižším výkonem o 2 kW. K motoru je připojená krátká pětistupňová převodovka. Abyste stádo koní mohli naplno využít, zakomponovali do kastle Fiesty inženýři tlumiče, brzdy (vpředu kotouče, vzadu bubny) a tužší stabilizátory z příbuzné Pumy. A komu to nestačilo, nabízela se široká nabídka tuningových dílů.

I v základu je ale Fiesta Sport dostatečně rychlá. Rozhodně dost rychlá, pokud je vám 18 až 19 let, máte uhry, sbírku čepic s rovným kšiltem, na zdech plakáty s holkama v bikinách (což je vaše největší interakce s opačným pohlavím) a každý pátek od sedmi se sjíždíte se stejně zaměřenými vrstevníky na parkovišti u nákupáku. Jistě, teď trochu přeháním, ale právě tuhle cílovku Fiesta Sport nadchne, a právě na ně Ford s prodejem auta mířil. Byla malá, levná, měla lacinou pojistku, nafouklé blatníky pro větší kola a sportovní nárazníky. A jelikož je to pořád Fiesta, jsou na ni levné díly. Což se bude hodit, až to puberťák pošle do pangejtu.

Pokud vás již dávno minula puberta a umíte si řidičské zážitky vychutnat, patrně se do Fiesty Sport zamilujete. Má všechny atributy malého, ale schopného warm-hatche. Je dostatečně rychlá a neuvěřitelně lehoučká, má pružně reagující motor, a výkon, který většina řidičů v okolí nečeká. Navíc je díky rozměrům i hbitá, taková motorová myš, která se vmáčkne do každé skuliny a prosmýkne každou dírou v provozu. V zatáčce jí nedochází ani dech, ani trakce a nádherně se z oblouku vždy vytáhne. Její obratnost vás bude bavit a v městském provozu půjde o jedno z nejlepších aut. Citlivostí jejího řízení reagující na vaše povely se opravdu tahle Fiesta řadí mezi slušně fungující ostré hatchbacky a dovede vykouzlit úsměv na tváři každého nadšence. Je ale pravda, že s těmi parametry to chce prázdnější cesty, kde nebudete muset tolik předjíždět.

Její bezprostřednost a štěněčí nadšení je tím, co mně osobně dnes schází. Dříve podobné malé hračky, které potrápí řadu dospělých aut, nebyly vzácností. Vždyť si vzpomeňte na původní Mini, řadu starších Fiest či Golfů, Swift GTi nebo třeba hbité malé Lupo GTI. Dnes už podobná auta nejsou v kurzu, trendem je honba za výkonem a tabulkovými hodnotami. Kdo má víc kW a Nm v tabulce, je králem kategorie a ostatní nestojí za povzdech. Možná jsme tím vinni i my, motorističtí novináři. Alespoň ti z nás, kteří nevidí dálf než na špičku nosu a dobrá auta hodnotí hlavně podle tabulek a objektivních kritérií. V takovém světě zkrátka pro Fiestu Sport není místo a její mladší sestřička ST musela s dalšími verzemi dostávat stále nové a nové koně pod kapotu.

Ale proč vlastně být objektivní za každou cenu? Jistě, pokud testujete kombíky, je celkem důležité, zda se do kufru vejde kočárek s pěti, nebo osmi taškami nákupu. Ale auta by měla být také trochu o emocích a subjektivitě. Zvlášť u téhle kategorie jde hlavně o zábavu a pocity při jízdě. Vykašlete se na koně a tabulky, i na názory rádoby expertů, kteří považují dvousetkoňovou zadokolku se samosvorem za nudné auto s nedostatkem výkonu. Prostě se sedněte za volant Fiesty Sport a zkuste si ji někdy projet, třeba i trochu ostře. Upleťte si z rukou vánočku, řaďte tak často, až se vám skica kulisy obtiskne do dlaně a šlapejte na plyn, až prošoupete podrážku. Ručím vám za to, že po takové jízdě budete mít rohlík na tváři.

A pak mi přijďte do očí říct, že je Fiesta Sport špatná. Jistě, nemá asi největší kufr, nejhezčí design a nejlepší kvalitu. Ale to po ní nikdo nechce. Je to hračka, která vás vrátí o nějaký ten rok zpátky, kdy jste nic víc od auta nepotřebovali. Jako když si pustíte staré hudební kazety, slepíte si po dlouhé době nějaký ten model nebo si koupíte autíčko na vysílačku. Za volantem Fiesty Sport se prostě vrátíte v čase do doby, kdy zábavné auto mohlo být i celkem slabé a levné, a kdy jste nic víc než dvě sedačky a hezký vzhled a trochu té zábavy nepotřebovali.

V jednoduchosti je její síla. A vzhledem k tomu, že je na svém cenovém dně, můžete si ji pořídit jako druhé auto bez výčitek a za jejím volantem trochu omládnout a chechtat se od ucha k uchu. Jen se smiřte s tím, že najít nikdy nebouraný kus bude vážně oříšek a že některým majitelům dělá její (ne)spolehlivost vrásky na čele. Ovšem je to většinou jen zanedbaným servisem, se správnou péčí ji trápí jen spotřeba oleje.