Hlavní obsah

Veteráni: Krásná jízda s Fordem Escort XR3i. Je lepší nahoře bez?

Foto: Mikka
15. 3. 2020

Sportovní verzi XR3i Fordu Escort pokládám za hrdinu pro mladé petrolheady a pro ty, kteří nechtějí utratit moc peněz. Nestál příliš ani jako nový a za dobré peníze se dá pořídit i dnes, přitom je až neuvěřitelně zábavný. Zní to jako dokonalé auto, ale pár much se u něj také najde.

Článek

Veterány a youngtimery jsou dnes v kurzu, a pokud zrovna netoužíte po Škodovce, jakou měl váš děda, tak se spíš koukáte po západních autech. Jednou z nejlevnějších cest, jak na srazu starších aut zapadnout, je Ford Escort. Kromě hatchbacků a kabrioletů vznikaly i kombíky, dodávky a sedany Orion. Ale určitě se vám vyplatí utratit o trochu víc za nějakou sportovní verzi. Doporučit vám rozhodně můžu model XR3i na základě čtvrté generace, který mne nechali vyzkoušet u Lama Cars.

Čtvrté vydání Escortu vlastně přímo navazovalo na to třetí, zvenčí se dá ale snadno poznat podle elegantnější přední části. Právě trojka byla revoluční, když poprvé přišla s pohonem předních kol. Čtvrtá generace dorazila na trh v roce 1986 a prodávala se až do roku 1992. Pro ty největší závodníky se dělala verze RS Turbo, ale i slabší varianta XR3i jezdila skvěle, a umožnila se tak vyřádit i méně majetným petrolheadům.

Foto: Morf

Jednoduché tvary a jednoduchá technika, ale funguje to skvěle

Model XR3i vycházel z verze 1 600i a také už spoléhal na vstřikování paliva. Papírově svými výkony možná neoslnil, ale doháněl to na první pohled patrnou sadou spoilerů a krásnými litými koly. Vedle usedlých běžných modelů vypadal skvěle. Na fotkách jste si jistě všimli, že hatchback byl trochu upraven. Světla s dvojicí kulatých parabol jsou dobovým tuningovým dílem, stejně tak i výdechy na kapotě. Nový je i výfuk, díky kterému má Escort lepší zvuk.

Foto: Morf

Dobový tuning se ke sportovní verzi tak nějak hodí

Kabriolet s elektricky ovládanou střechou je zase v bílé barvě, má jiné nárazníky a kola z verze RS, a pokud jste viděli krimi seriál Dempsey a Makepeace, tak vás napadne, že v jiné barvě to auto nemá smysl mít. Já vím, Profesionálové s Capri a starším Escortem byli lepší než blonďatá seržantka, ale stejně jsem ten seriál měl rád.

Foto: Mikka

Bílá otevřené verzi sluší hodně

Dobrý pocit mám i uvnitř, kde nechybí sportovní volant, skvělá sedadla Recaro u kabrioletu a sportovní u hatchbacku, elektrická okna a v případě kabrioletu i ovládání střechy. Okna jsou tónovaná a slušně velká, takže z auta je báječný výhled. Je ale pravda, že snad ve všech kusech, které jsem řídil, byly interiérové díly nahlodané zubem času. I podle mnohých recenzí nebyly tyto součástky tak kvalitní.

Sportovní verze se chlubila ale i systémem ABS, takže jste nakonec za své peníze přeci jen dostali opravdu parádní auto. Naopak trochu komicky působí ovladače pod volantem ve tvaru velkých kotoučů, ze kterých trčí malé páčky. Hodně vzdáleně mi to připomíná ty v Oltcitu.

Foto: Mikka

Sedadla Recaro jsou fantastická

Šestnáctistovka pod kapotou vás možná papírově udávaným výkonem rozesměje. Chlubit se 105 koňmi dneska zní jako vtip, vždyť to má každá důchodkyně ve své nákupní tašce. Ale vraťte se zpět v čase do osmdesátých let, kde právě na hodnotě 100 koní vedla ta magická hranice. A popravdě se mi už několikrát potvrdilo, že na okresce je větší zábava mít sto koní, které používáte pořád, než jich mít 400, a lechtat pedál jen ze třetiny, abyste to nepřehnali. A právě o té zábavě na okreskách by měl sportovní Escort být, takže vlastně funguje bezchybně. Rozhodně je výhodou jeho obrovská ochota nechat se vytáčet a také lineární zátah. Navíc má i krásně brumlavý zvuk, což si užijete hlavně u kabrioletu.

Foto: Morf

Objem 1,6 litru působí skromně, ale lehkému autu stačí

Sportovní auto se nepozná jen podle výkonu, to je snad jasné všem. Hlavní je chování auta a s tím u Fordu pracovali na jedničku i u jiných modelů. Řízení v něm muselo být citlivé a přesné s maximální zpětnou vazbou, abyste neustále věděli, co se s předními koly děje. Ostatně modrý ovál by si z reakcí starého Escortu mohl vzít někdy poučení i dnes. Posilovač tady není, lehké auto jej ale ani nepotřebuje.

Foto: Mikka

Nakonec bych stejně dal přednost větru ve vlasech

Dobře naladěn byl i podvozek s nezávislým zavěšením všech kol, který funguje i v případě, že vyměníte hladký povrch hlavní silnice za rozmlácenou okresku. Asi se v něm projevily zkušenosti z rallye, kde Escorty sice startovaly, ale zůstaly ve stínu velké Sierry RS. Líbí se mi rychlé reakce řízení i dobře poskládané pedály.

Ovladatelnost auta je skvělá a malý Ford z vás na dírách nevymlátí duši ani na širších kolech s nižším profilem pneumatik. Přitom je tu i dost komfortu. Kabriolet je o trochu těžší a pochopitelně nepůsobí tak obratně jako hatchback, přesto je i jízda v něm parádní. A pokud nandáte i větrnou clonu, není v něm za jízdy vlastně vůbec průvan. Ovšem pak vzadu nemůže už nikdo sedět, a Escort tak bude jen dvoumístný.

Jistě, mohli byste se smát, že má na papíře málo koní, ale to je tak všechno. Pobavit zvládne Escort XR3i každého, a pokud ne, tak ten dotyčný asi ani nemá rád řízení auta. V osmdesátkách šlo o skvělé auto a i dnes dává jeho nákup smysl.

Nejlevnější kusy najdete kolem třiceti tisíc, nejdražší v nabídce je německý kabriolet s nájezdem 78 kilometrů. Tento nejetý raritní kousek ale stojí desetinásobek. Podobné auto je ale zbytečné, takže vám bohatě bude stačit auto kolem padesáti tisíc a máte ostrý hatchback nebo kabriolet za velmi pěkné peníze. Díky tomu vám zbude víc na spálení benzinu, což je super. Já měl možnost svézt se s kabrioletem několik dní a během toho jsem si na něm vybudoval takovou závislost, že jsem ho ani nechtěl vracet.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama