BMW 1802 Touring je klasický bavorák se vším všudy. Přitom je použitelný pro každý den

Zase nám začíná období, které má Ondra Kroutil z hlediska focení hodně rád, tedy podzim. Počasí bývá většinou stále v pohodě, po obloze se divoce honí mraky a příroda rozkvétá celou řadou barev, připomínajících její každoroční koloběh. Sice jsou před námi měsíce šedi, až to ze stromů všechno opadá, ale tím si zatím nebudeme kazit den.

Raději opět zajedeme ke známé firmě Veteráni na Truc a vytáhneme ven pár hezkých starých aut, abychom je mohli připomenout a popřemýšlet o tom, kam se automobilová produkce za desítky let posunula. Zrovna u BMW je rozdíl mezi tehdy/teď víc než markantní, takže volba padla na trochu neobvyklé, ale v komunitě dobře známé BMW 1802 Touring, tedy krásné kompaktní auto, které se v Mnichově montovalo v první polovině 70. let. K tomu se ale dostaneme.

Starý známý

Naše testování klasických aut probíhá různě – někdy máme víc času, někdy trochu méně, ale i tak se snažíme s každým autem ujet aspoň pár desítek kilometrů, aby byl zážitek autentický. To ostatně dokazují i fotografie. V případě Touringu tolik času nebylo, jenže pro tuto vadu na kráse mám vlastní omluvu – jelikož jsem se o jeden zelený Touring staral posledních pár let a bral ho ven, kdykoliv to jen bylo možné, troufnu si tvrdit, že ho trochu znám. Zmíněné auto už je zpátky doma u svého majitele – doslova jsme ho s kamarádem vytáhli z kopřiv, dali mu trochu lásky, potřebný servis (kapaliny, filtry, svíčky, benzinové hadice…) a pak ho přemístili do mnohem lepšího prostředí, než v jakém se nějaký čas nacházel. Poté, co jsme snadno seřídili volnoběh a vůz si „zvykl“ na to, že se s ním čas od času někdo projede, startoval na škrtnutí a bylo cítit, jak se celý rozhýbal.

Abychom úplně neutekli od tématu, mrkneme se na představené auto a jeho historické zařazení. V tomto případě si připomínáme polovinu 60. let a jednu z mých velmi oblíbených řad BMW, tedy 02. Celá smečka kompaktních, sportovně střižených modelů pod taktovkou německého výrobce vznikala v letech 1966 až 1977 a vycházela ze zkrácené platformy sedanů řady Neue Klasse. Řada 02 se s celkovým počtem přes 837 tisíc kusů prosadila i díky tomu, že chytré hlavy v managementu BMW správně odhadly, že trh si žádá menší, dostupnější, dvoudveřové verze vycházející ze sedanů „nové třídy“.

A tak v polovině zlatých šedesátých šéf designu Wilhelm Hofmeister zadal projekt svým spolupracovníkům – Georgovi Bertramovi a Manfredovi Rennerovi, kteří byli prvními, kdo navrhli kratší, agilnější auto, primárně známé jako 1600-2, později 1602. O něco dál v čase se k základnímu modelu přidaly i další kousky – 2002 (včetně verzí ti a později tii se vstřikováním, ale také dnes nedostupné Turbo), základní 1502, polokabriolet od Bauera a později také 1802.

Italský styl

To přišlo v roce 1971 a v nabídce bylo jakožto původní dvoudveřový sedánek nebo třídveřový fastback v podobě Touringu. U tohoto auta se často zmiňuje italský design a důvod je jasný - styl v té době neobvyklého automobilu totiž pochází z pera designéra Giovanniho Michelottiho. A ten je jednou ze zajímavých postav tradičních italských designérských škol – narodil se v Turíně a v průběhu let pracoval pro nejrůznější známá studia, od Stabilimenti Farina, Vignale, Allemano, Bertone, Ghia, Ghia-Aigle, Scioneri, OSI nebo Viotti, Fissore a Monterossa. Kreslil také návrhy aut pro mnoho našich milovaných značek, jako jsou Alfa Romeo, Ferrari, Maserati, Fiat, spolupracoval například s firmami Siata, Moretti nebo Nardi… Své vlastní studio otevřel v roce 1959 a dále pokračoval v šíření svého estetického cítění, a to včetně spolupráce s BMW, pro které navrhl malý sedánek s motorem vzadu známý jako BMW 700. Je logické, že své umění předával i u „Neue Klasse“, konkrétně pak u BMW 2002. A mimo to nakreslil také Touring, o němž se dneska bavíme. Je zajímavé, že jeho představa o sportovním sedanu se nakonec stala designovým jazykem BMW, který v 80. letech rozvíjela další zajímavá osobnost automobilového designu – Ercole Spada.

Když se podíváte na fotky běžného dvoudveřového sedanu 02 a vedle něj postavíte Touring, rozdíly jsou patrné na první pohled. Hlavním prvkem je šikmá záď s velkým zadním sklem, z bočního pohledu vyniká elegantnější profil, umocněný prodlouženými, dozadu skloněnými C-sloupky. Celkový dojem? Jednotnější, plynulejší design. Jak už to tak bývá, tehdy neobvyklý tvar trochu předběhl dobu a jestli je dneska vyhledávaný, tak ve své době s ním BMW díru do světa úplně neudělalo, protože z celého portfolia vzniklo jen 25 827 Touringů a v roce 1974 byla výroba ukončena.

Výkonu máme dost, v interiéru by se pár chybiček našlo

To nám ale dnes vůbec nevadí, právě naopak! Těšíme se, že zase provětráme tohle milé, kompaktní sportovní BMW s hezkým stylem. Jelikož je auto studené, rituál je jednouchý, stačí vytáhnout sytič, co je šikovně schován vlevo pod volantem, trochu mu našlápnout, aby se benzin dostal blíž ke karburátoru Solex 38PD SI a potom už startovat, se zbytkem cesty pomůže mechanická benzinová pumpa. Motor chytá vzápětí a má příjemně hutný zvuk. Nijak agresivní, nijak děsivý, ale příjemně vyrovnaný – z objemu 1766 cm3 dává výkon 90 koní při 5 250 otáčkách a 143 točivého momentu při 3 000 otáčkách, což je při hmotnosti 1030 kg pro radostnou jízdu úplně dostačující.

Celý interiér je hodně strohý, posuďte sami - místo otáčkoměru hodiny, kolem laciný dekor připomínající dřevo, ale vyrobený z ropy, u spolujezdce na první pohled velkoryse dimenzované odkládací prostory, z nichž ale všechno padá při prvním zrychlení, zpomalení nebo v jakékoliv zatáčce, a konečně sedadla, která při ostřejší jízdě nepodrží tělo ani náhodou.

Ale komu by to vadilo, jen ať je to zážitek se vším všudy – řidič má aspoň tu výhodu, že se může držet tenkého volantu a druhou rukou nahmatá řadicí páku čtyřstupňové převodovky s trochu nepřesnou kulisou. A klasicky uvolněnou krycí gumou. Je evidentní, že některé prvky jsou prostě pro určitý typ auta charakteristické – například i na kousku, který jsem měl v péči, chyběly plastové kryty klik, stejně jako tady… Ale celkově oceňuji, že v kufru, který je po sklopení opěradel fakt praktický, jsou nové, hezké koberce.

Sdružený ukazatel nás už nějaký čas informuje, že motor je zahřátý a nějaký benzin v nádrži také zbývá, takže trochu řádíme po okolí. Model 1802 Touring je BMW tak, jak si ho představuji – skutečně kompaktní ve smyslu, který už dneska u automobilky budete hledat zbytečně. Při délce 4 110 mm, výšce 1 380 mm a šířce 1 590 mm se vejdete úplně všude. Řízení je velmi přesné a krásně se s ním pracuje, malinké BMW se ochotně otáčí kolem osy. Nepotřebuje složitou techniku, prostě citlivě zatočí a za doprovodu pozvolna stoupajících otáček se řítí do dalšího dobrodružství.

Zatímco motor je možná až příliš obyčejný (i když výkonu má slušnou porci, zrychlení na stovku zvládne za 11,8 s a maximálně vůz rozjede na 165 km/h), tak za silnou stránku auta považuji řízení, podvozek a brzdy.

Celkové sladění těchto prvků umožňuje hravou jízdu na hraně, kdy se vysoké boky pneumatik málem bortí v bočním náklonu (a spolujezdec plápolá interiérem) a nezávislé zavěšení s vypětím sil koriguje vaše ambice. BMW těží z toho, že vpředu je tehdy moderní nezávislé zavěšení McPherson a vzadu pak pracují šikmá ramena. Všude jsou samozřejmě vinuté pružiny a tlumiče. Ovladatelné, hravé a s trochou sportovního charakteru, který samozřejmě víc než u Touringu vynikne například v BMW 2002 ti s trochu delším rozvorem a stabilizátorem na obou nápravách. Tak či onak, i Touring je jízdně moc fajn!

Tohle je ještě klasické BMW!

A vy, kteří jste už vyrostli z vytuněných é36ek, tipnete si, kolik taková sranda stojí? BMW 1802 Touring sice neumí klouzat smyky, ale na druhou stranu má auru klasického BMW, a to dokonce ještě výraznější než nástupce v podobě E21. Hezké auto po mechanickém servisu, který vidíte na fotkách kolem, je u Truců aktuálně nabízeno za velmi příjemných 320 000 Kč. To je hodně fajnová cena, protože pečlivě zrenovované či extrémně zachovalé kousky stojí klidně dvakrát tolik. Aktuálně se dokonce prodává jedno auto za milion… Ovšem podle toho také vypadá.

Představené 1802 Touring klidně může plnit roli stylového daily auta pro radostnou přepravu mezi vesnicemi, které má jednoduchou techniku a nevelké provozní náklady. V takové situaci vám nebudou vadit drobné vizuální nedostatky. Ale určitě si troufne i do městského provozu, kterým bez problémů čiperně a svižně prokličkuje. Na okresce klidně pojedete stovkou a bude vás to bavit, což v novém autě nehrozí. Čtyřválec SOHC s jedním karburátorem je celkem blbuvzdorný, a když mu vyměníte olej, sem tam dáte nové svíčky a postaráte se o přísun dostatečného množství kvalitního benzinu, bude tady dlouho. Pro ty, kterým učaroval elegantní styl Touringu a třeba i využijí jeho praktičnost, je to vlastně moc příjemná nabídka…