Komfort luxusní limuzíny, tělo dodávky: Mercedes VLE spojil dohromady dva odlišné světy

Mercedes-Benz VLE je 5,3 metru dlouhé auto dodávkového tvaru, jehož z více než 50 % hliníková karoserie odráží současný designový jazyk automobilky a je překvapivě aerodynamická.

Koeficient odporu vzduchu je totiž pouze 0,25. Taková Fabia čtvrté generace dosahuje 0,28, sériově vyráběný premiant aerodynamiky Mercedes EQS disponuje hodnotou jen 0,20.

Mercedes-Benz VLE je čistokrevný elektromobil nabízený s trakčním akumulátorem s využitelnou kapacitou 115 kWh, který můžete mít ve variantách VLE 300 s předním pohonem, výkonem 276 koní a dojezdem přes 700 km, nebo VLE 400 4×4 (přední motor je odpojitelný) o výkonu 421 koní (0–100 za 6,5 s).

Nabíjení vůz zvládá výkonem 11 nebo 22 kW na AC stanici, na DC stanici to sype přes 300 kW, proto máte v optimálních podmínkách za patnáct minut doplněno přes 350 km dojezdu.

Obecně nabízí až osm míst k sezení (v Česku jsou k dispozici až sedmimístné konfigurace), interiér převzatý z osobních aut a na „dodávku“ celkem netradiční výbavové prvky typu vzduchové odpružení (rozsah regulace výšky 40 mm) nebo aktivní natáčení zadní nápravy (poloměr otáčení 10,9 m). VLE se spolu s dalšími modely rodiny V a Vito vyrábí v moderní fabrice ve Vitoria-Gasteiz ve Španělsku.

V rámci prezentace konané v nedalekém Bilbau jsme se ještě dozvěděli, že čtyřkolka na kouli utáhne 2,5 tuny a předokolka 1,75 tuny, přední elektromotor nemá převodovku jako CLA či GLB, maximální objem užitkového prostoru je 4 078 litrů (800 litrů v rámci trojřadé konfigurace), zadní vzduchové měchy a jejich pozici navrhli inženýři podle F1 a v neposlední řadě i fakt, že vícezdrojové tepelné čerpadlo používá k ohřevu i teplo, které sami vydechujeme.

Kompletní představení pak najdete v odkazu níže, do Španělska jsme však přijeli hlavně proto, abychom se s autem svezli.

Prvně se nám do rukou dostal kožený volant nejluxusnějšího provedení Exclusive s plochými obřími 22palcovými koly, která svým stylem připomínají monoblocky určené pro Maybach. Nechybělo ani zmíněné vzduchové odpružení nebo právě aktivní zadní náprava.

Tou můžeme začít, protože díky ní 5,3 metru dlouhé auto zatáčí stejně hbitě jako rodinný kombík. Zadní kola se do 60 km/h natáčí do protisměru oproti předním pro lepší manévrovatelnost, nad šedesát do stejného směru pro vyšší stabilitu. Výsledkem je snazší manipulace, lepší zatáčení a o něco menší působení sil na cestující vzadu, což posádka ocení právě v zatáčkách.

O jízdní komfort během testu nebyla nouze, překvapivě i na zmíněných 22palcových kolech, což je zásluhou vzduchového odpružení. Prodává se sice za příplatek bezmála 58 tisíc, ale za ty prachy stojí.

Slušná dynamika autu s předním pohonem nechyběla, na klikatých silnicích v kopcích nad španělským Bilbaem neztrácelo dech, přestože váží ke třem tunám. Hmotnost se projevila až v ostřeji projetých zatáčkách, kde by někomu mohla chybět i přímější zpětná vazba od kol do volantu.

Hodinu a kousek trvající testovací trasu jsme nakonec zakončili spotřebou 22,2 kWh na sto (dojezd 518 km), což je vzhledem k obutým dvaadvacítkám na třítunovou krabici velmi slušné. Za tohle nejezdí ani Mercedes EQV na menších kolech R18 a s horší výbavou.

Po dojetí na základnu jsme auto odevzdali zástupcům Mercedesu a vyčkali na jiný kus ve výbavě Exclusive, tentokrát s řidičem. Takzvaná Chauffeur Experience totiž byla o testování komfortu v zadní části vozu.

Po docela dlouhém letu s přestupem přišlo opravdu vhod uvelebit se do kapitánských křesílek, zapnout si masáž, upravit polštář pod hlavou, zvednout lýtkovou podpěru a udělat si pohodlí. Nebýt specialisty vedle nás, asi bychom si dali dvacet…

Pro ještě větší pohodlí Mercedes namontoval na záda předních sedadel dálkové ovládání, kterým si zapnete například výhřev, ventilaci, nastavíte sezení (jde to i elektricky voliči na dveřích, ale proč se ohýbat), upravíte osvětlení, zatáhnete protisluneční clony, naladíte klimatizaci a tak dále.

To hlavní, proč ovladač mít, je režim kina, kdy se před vámi objeví panoramatická obrazovka s úhlopříčkou 79 centimetrů (31,3 palce). A tam začíná zábava ve formě streamování audia (např. Spotify), videa (např. YouTube), filmů (např. Disney+) nebo třeba her, včetně veleoblíbené závodní pecky Beach Buggy Racing 2.

Z Mercedesu nám ovšem prozradili, že se chystá i aplikace pro streamování her z vaší Steam knihovny, takže do auta dostanete rovněž vybrané herní hity. Vedle toho si můžete vyřídit videohovor díky palubní kameře, případně obrazovku kina rozdělit na dvě části, aby si pasažér vedle mohl dělat svoje.

Uvnitř nechybí lednice, UV dezinfekce, výklopné stolky a hlavně královský prostor. Tolik místa vám neposkytne ani Mercedes-Maybach S. Velmi rychle se na to zvyká, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že elektropohon VLE umí být opravdu tichý a plynulý.

Další den jsme zamířili na opačnou stranu nabídky VLE, k základní specifikaci s látkovými sedačkami a na volitelných kolech R20 i vzduchovém podvozku. Na to, že auto bylo takřka v základu, vypadalo hodně slušně, nepostrádalo hvězdu na kapotě ani stylovou masku.

A nutno dodat, že nás textilní čalounění vůbec neuráželo, ba naopak. Výhodou mechanicky posuvných zadních sedadel je navíc to, že je můžete snadno otočit do protisměru nebo úplně vyjmout a odstrkat si je díky integrovaným kolečkům až do garáže.

V rámci testů se nabízela takzvaná eko trasa, kterou inženýři Mercedesu zajeli se spotřebou cirka 15 kWh na sto a někteří novináři i za méně. Jenže my nechtěli vypínat klimu ani se nijak zvlášť omezovat, proto jsme se rozhodli, že pojedeme normálně, akorát v půlce trasy přepneme do eko režimu.

Vzhledem k menším kolům R20 byl komfort vozu o něco vyšší než na R22, hlavně na větších nerovnostech. Uvnitř nebyl například displej spolujezdce nebo luxusní centrální tunel, ale ani v základním VLE jsme neměli pocit, že bychom řídili dodávku.

Na konci trasy nám palubní počítač oznámil průměrnou spotřebu 18,3 kWh na sto (dojezd 628 km), to je na třítunovou aerodynamickou krabici solidní. Rovněž jsme zástupcům benzu předali zpětnou vazbu ohledně příliš širokých A sloupků clonících ve výhledu (s tím asi nic neudělají) a nemožnosti úplně vypnout rekuperaci jako třeba v Mercedesu CLA (toto je řešitelné vzdálenou aktualizací).

V rámci prvních dojmů tak můžeme s čistým svědomím napsat, že Mercedes-Benz VLE je osobní limuzína, akorát oblečená do velkoprostorové karoserie. Se současnou třídou EQV se nedá moc srovnávat, protože VLE je designem, technicky i jízdně daleko pokročilejší auto.

Myslíte si, že je VLE skokově dražší? Kdepak. Zatímco EQV začíná od 2,22 milionu korun, tak VLE stojí od 2,28 milionu. A jde o podstatně lepší auto.

Ale je to skutečně segment sám pro sebe, jediný typ svého druhu? Vlastně ani ne, luxusní velkoprostorové vozy se u nás už prodávají, třeba hybridní Lexus LM (od 3,29 milionu korun) nebo Dongfeng Forthing U-Tour V9 (od 1,29 milionu korun).

A když se podíváte na nabídku v Číně, tak zjistíte, že tam obdobné luxusní MPV nebo minivan má každá větší automobilka. VLE nicméně patří k hodně vážným konkurentům, navíc pro ty, kteří už nějakým benzem jezdí, je tohle jasná volba.

Mercedes ovšem uvedením VLE nekončí. Příští rok se dočkáme prodloužené varianty (délka 5 484 mm) a také dorazí menší a levnější lithium-železo-fosfátový akumulátor 80 kWh. Dále byla potvrzena ještě honosnější varianta VLS a vrcholný Maybach.