Hlavní obsah

Praktická ojetina, která bez odjezdí i 300 tisíc. Hyundai iX20 vystačí mladé rodině i prarodičům

Foto: Dalibor Žák
24. 3. 2022

Auto pro důchodce a „neřidiče“? To by nebylo fér, protože tenhle univerzální zvednutý hatchback má velmi široké uplatnění a je moc velká škoda, že v nabídce značky nepokračuje jeho přímý a stejně praktický nástupce, ale jen oplastovaný crossover s malým kufrem, do kterého se hůře nasedá.

Článek

Auta kategorie MPV z trhu pomalu mizí a nahrazují je všemožná (a nemožná) SUV a crossovery. Jako by těch „esůvéček“ nebylo na světě málo… To jen dokazuje případ, kdy v roce 2019 Hyundai ix20 skončil, aby ho místo podobně koncipovaného praktického nástupce, který by se se správnou cenou na trhu určitě chytil, nahradil designově přeplácaný crossover Bayon.

My jsme si ix20 a Bayona srovnali aspoň po stránce praktičnosti minulý týden, a i když Bayon zas takový krok zpátky není, má ix20 proti svému „nástupci“ přeci jen několik podstatných předností. Sedí se v ní výše a má větší a variabilnější kufr. Právě vyšší poloha sedačky, připomínající všemi tolik opěvovaná SUV, bude mnoha lidem vyhovovat.

Kdo hledá nějaké kompaktní praktické MPV, tak kromě Roomsteru a právě ix20 (a technicky příbuzného modelu Kia Venga) těch možností mezi maximálně desetiletými auty moc nemá. Takže jaká ojetina vlastně ix20 je? A stojí za úvahu?

Nejlevnější jsou pod 100 tisíc Kč

Na test jsme si v Auto ESA půjčili ix20 s motorem 1.6 CVVT o výkonu 92 kW se šestistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2011 měl v době testu najeto necelých 84 000 km a prodejce za něj chtěl 244 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Testovaná ix20 díky rozumnému nájezdu, pěkné výbavě a silnému motoru patřila k těm dražším z české nabídky. Celkový stav některých nejlevnějších ojetin bývá ale žalostný

Na inzertním portálu Sauto.cz je aktuálně více než dvě stě nabídek na Hyundai ix20, takže to není žádná bazarová vzácnost. Plno aut najdete i v soukromé inzerci různě po internetu. Na Sautu se ceny pohybují od 90 do 350 tisíc korun, což ukazuje, že i ix20 už dva roky prakticky vůbec neklesá na ceně, spíše naopak. Ale ono teď zdražuje všechno.

Výhodou ix20 bývají nízké nájezdy, zhruba dvě třetiny inzerovaných aut mají najeto do 100 000 km. V nabídce dominují benzinové verze, dieselů je jen zhruba třicet. Narazit lze i na verzi s automatem, ale na tu si připravte tak dvě stě tisíc. Ačkoli ix20 nebylo luxusní prémiové auto, naprostá většina aut má aspoň základní komfortní prvky výbavy jako centrální zamykání a klimatizaci.

A jak si ojeté ix20 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Hyundai ix20 byl ve své době velice žádaným malým MPV a to se promítá do poměrně široké nabídky na sekundárním trhu. Když k tomu připočteme sesterský model KIA Venga, bude výběr pro zájemce o tento praktický malý vůz ještě větší. Jednoznačně nejoblíbenější pohonnou jednotkou je atmosférická 1.4 CVVT. Silnější 1.6 CVVT se vyskytuje na trhu méně často. Podíl naftových verzí je menší a vede mezi nimi 1.4 CRDi před 1.6 CRDi. Všechny motory se ukazují jako spolehlivé a úsporné. Spolu s variabilitou zavazadlového prostoru a vyšší stavbou vozu, která zajišťuje o něco lepší výhled a pohodlnější nastupování, nabízí tento model opravdu hodně mladým rodinám i seniorům a často se uplatňuje jako druhé auto do rodiny.“

Hlavní je tady praktičnost

Bylo by jednoduché sestřelit Hyundai ix20 jako nudnou nezáživnou krabici bez charakteru, ale my tady nemáme za úkol hodnotit jízdní vlastnosti. Navíc pochybujeme, že někdo soudný bude v ix20 hledat cokoli jiného než spolehlivého, nenáročného a praktického pracanta. Nějakou dynamiku a řidičské nadšení snad od tohoto auta nečeká nikdo.

Foto: Dalibor Žák

Interiér ix20 je poplatný době vzniku. V dnešní době ale potěší ta velká tlačítka s hmatovou zpětnou vazbou. Dotykové obrazovky dnešních aut jsou totiž ergonomický zločin proti bezpečnosti

S benzinovou šestnáctistovkou ale ix20 aspoň není úplný lenoch. Motor má dost síly a pomáhá mu i nakrátko poskládaná šestistupňová převodovka. Dalo by se říci, že by ta převodovka klidně snesla i delší šestku, protože na dálnici auto zbytečně řve v otáčkách a roste pak spotřeba. Na šestku totiž v 90 km/h točí už 2 500 otáček, což by se dalo pochopit u slabší čtrnáctistovky. Tady by ta šestka zkrátka klidně mohla být delší, motor má síly dost, aby si s těžším převodem poradil i ve stoupání.

I tak se ale dařilo spotřebu udržet v mezích a na konci testu ukazoval průměr, který byl složený z 80 % příměstského poskakování a 20 % dálnice, 7,2 litru na 100 km. Věřím tomu, že mimo město a dálnice půjde jezdit za nějakých šest a půl bez problému a nějaké velké snahy. Při dálničních přesunech myslete na to, že aerodynamika téhle krabice není zcela optimální. Auto sice díky silnému motoru jede slušně, rozumné cestovní tempo je ale tak do 120 km/h. Pak je uvnitř hluk a spotřeba poroste k devíti litrům.

Foto: Dalibor Žák

Z ix20 jde udělat i malý náklaďák. Zajímavým detailem jsou variabilní a posuvné zadní sedačky, ovšem ty asi v reálném světě moc používat nebudete

Podvozek ix20 vždycky působil odfláknutým dojmem a značce Hyundai ještě chvíli trvalo, než se naučila podvozky ladit. Co ale do korejského koncernu přišel v roce 2015 Albert Biermann z divize BMW M, začaly se u modelů Kia a Hyundai věci obracet k lepšímu i u těch civilních aut (zatímco u BMW to jde poslední desetiletí od desíti k pěti, jak po stránce techniky, tak i jízdní dynamiky, designu a bohužel i kvality a spolehlivosti). S novou i30 už bylo vše v pořádku a současné modely jsou také zcela akceptovatelné a srovnatelné s očekáváním náročného evropského zákazníka. Tahle ix20 měla ale ještě vždycky trochu problém s přesným nasměrováním do zatáčky a nezatížená zadní vlečená náprava poskakovala sem a tam. Ale zase se vraťme k určení tohoto auta. Na takové ty denní přesuny klidným tempem to stačí. A závodit s ním nikdo nebude.

Uvnitř je to typický budgetový Hyundai té doby: trochu bakelitový vzhled a laciné plasty, ale vcelku kvalitní zpracování a slícování. Na asijský design palubky si člověk zvykne a vlastně jsou ta velká tlačítka a ovladače příjemným návratem do doby, kdy se daly důležité funkce ovládat poslepu s mechanickou vazbou (prostě víte, že jste tlačítko zmáčknuli, a nemusíte pohledem na displej kontrolovat, jestli to opravdu udělalo to, co jste chtěli). Ty moderní dotykové displeje jsou ergonomický zločin, za který by měli všichni, kteří to v automobilkách prosazují a nám, běžným uživatelům, vnucují, skončit před trestním tribunálem v Haagu.

Foto: Dalibor Žák

S motorem 1.6 CVVT má ix20 síly dost a klidně by snesla i delší převody, protože dálniční kopce zvládá s přehledem a ve vysokých otáčkách zbytečně roste spotřeba. Od podvozku ale dynamické zázraky nečekejte. Při přimhouření obou očí by šly jízdní vlastnosti označit jen jako sotva průměrné

Z ix20 je dobře vidět do všech stran, nasedá se do ní příjemně jako do SUV, a díky malým rozměrům se s autem dobře parkuje. Variabilní zadní sedačky a velký kufr pak možnosti rozšiřují, ale stejně si myslím, že většina lidí nechá zadní sedačky v základní zadní poloze, protože i pak je kufr naprosto dostatečný i na kočárek. Tohle auto může fungovat jako rodinný přepravník.

Nikdy jsem nechápal tu potřebu lidí, s očekáváním příchodu prvního potomka, si hned koupit ten největší kombík na světě. A s příchodem druhého potomka si pro jistotu udělat řidičák skupiny D a pořídit si kloubový Ikarus. Stejně vám žádné auto nebude stačit, protože pak budete mít neustále tendenci ten volný prostor vyplňovat krámy. Vídám lidi, jak tahají ve svých Sharanech zahradní nábytek na rodinné odpoledne u vody. A když jim nestačí Sharan, tak si koupí Multivan, vozí v něm nafukovací lochnesku a nakonec to dopadne tak, že jedou s celým vybavením domácnosti dvěma auty jak Američané, aby si dali někde u vody zmrzlinu a zase jeli ten den večer zpátky.

Foto: Dalibor Žák

Variabilita sedadel a prostornost interiéru jsou hlavními přednostmi tohoto malého křížence MPV a hatchbacku. Hyundai ix20 se dá zcela bez obav používat jako auto v rodině se dvěma dětmi. Nemusíte si tak kvůli nim hned kupovat kloubový Ikarus

Mějte soudnost, klidně si kupte ix20 a uvidíte, že tím v klidu odvozíte po městě dvě děti a nákupy. Vzhledem k rozměrům je to velmi dobře řešené auto, ve kterém je spousta místa. Jakkoli mě osobně neosloví jízdními vlastnostmi (a tím protivně intenzivním modrým podsvícením přístrojů mě vyloženě štve), tak mu musím nechat praktičnost, použitelnost a univerzálnost.

Benzin není bezstarostná volba

Dobrou zprávou také je, že ix20 umí být spolehlivá. Jenom to ale vyžaduje majitele, který není dobytek, o auto se stará a chápe, že občas je potřeba řešit nějakou drobnost. Když se na ni vykašlete, začnou se nabalovat problémy a může to nakonec skončit pořádně drahou fakturou za servis. O tom, jak je to s cenami značkového servisu a dílů korejských značek, jste určitě z různých internetových diskusí obeznámeni. Naštěstí u ix20 lze čerpat i z univerzálních a druhovýrobních dílů a auto po záruce na běžné práce odborný značkový servis nepotřebuje. Na oficiální dílnu ale nezapomeňte, pokud máte auto ještě v tovární pětileté záruce.

Foto: Dalibor Žák

Benzinové motory 1.4 CVVT a tento 1.6 CVVT umí být spolehlivé, ale stejně tak umí potrápit drahými problémy, například rozpadem katalyzátoru. Vyhněte se přestavbám na LPG

V souvislosti s motory 1.4 CVVT a 1.6 CVVT se nejvíce mluví o riziku rozpadu katalyzátoru a nasátí drobných částic do motoru, kde napáchají prakticky nevratné škody (vydřou se válce). Nepostihuje to tyhle motory systémově (respektive nemusí to postihnout všechny) a zřejmě půjde o kombinaci více faktorů: nekvalitní palivo a zanedbávání servisních úkonů (například včasná výměna svíček či oprava vadné zapalovací cívky). Své asi udělá i styl jízdy. Říká se, že těmto motorům nesvědčí trvalý dálniční provoz s plynem na podlaze. Podobně uměl katalyzátor vypálit i tříválec 1.2 HTP či první generace motorů TSI.

Lze to nějak zjistit? No, předně pátrejte po stopách enormní spotřeby oleje, která by naznačovala, že jsou válce vydřené. Napoví stav koncovky výfuku, protože auto asi nebude znatelně kouřit (takové by na výkupu bazaru hned vyrazili). Na auta ze soukromých inzerátů ale pozor, mohou pod plynem kouřit jako dvoutakt. Dalším nezbytným krokem je změřit kompresní tlaky všech válců. Motor, který dlouho točí startérem, než se rozškytá nejprve na jeden, pak na dva a pak na zbývající válce, je také znamením brzkého konce.

S těmito motory si vždy před koupí domluvte prohlídku ve značkovém či aspoň specializovaném servisu. Tlaky vám změří a navíc provedou celkovou diagnostiku vozidla s odhadem nezbytných investic hned po koupi. Pokud bude motor v pořádku, těžko ho rozmlouvat. Při dodržování základních servisních pouček, používání kvalitního paliva a opravdu včasných výměnách oleje (je ho v motoru jen 3,7 l) budou sloužit dlouho. Jsou lidé, co s motory CVVT v kiách a hyundaiích najezdili přes 300 000 km jen s běžným servisem a doléváním paliva, takže nespolehlivé krámy to z principu asi nebudou.

Foto: Dalibor Žák

Benzinové jednotky nemají rády trvalé vysoké tempo a opožděné výměny provozních kapalin. V motoru je jen 3,7 litru oleje a intervaly raději zkraťte. Typických 15 000 km je tady maximum

U motorů 1.4 a 1.6 CVVT se občas objeví také vytahaný rozvodový řetěz, ale ani tohle systémový problém není. Spíše půjde o přístup uživatele (podtáčení motoru, necitlivé rozjezdy, parkování v kopci jen na zařazenou rychlost a podobně). Neodborným přestavbám na LPG se ale vyhněte. Tyhle motory se na ně vůbec nehodí bez předchozích mechanických úprav.

Diesely jsou velmi dobré

U malého Hyundaie se nebojte dieselů 1.4 CRDI a 1.6 CRDI. Nejčastěji se setkáte s malou čtrnáctistovkou, ale občas lze narazit i na 1.6 CRDI. Oba diesely mají velice robustní mechanický základ a k dlouhověkosti jim pomáhá i velkorysá olejová náplň s intervalem výměny už po jednom roce (nebo maximálně 30 000 km, ale to soukromníci najedou jen výjimečně). V motorech je skoro šest litrů oleje, což zaručuje, že po 10 000 km nebude zdegradovaný a zralý na výměnu, jako tomu bývá třeba u starších 1.6 HDI a TDCI. U rozumně provozovaných aut tak lze tolerovat dvacetitisícový interval.

Foto: Dalibor Žák

Diesely 1.4 CRDI a 1.6 CRDI se ale povedly. Mají rozumnou spotřebu a vysokou provozní spolehlivost. U více ojetých aut ale pozor na stav drahého částicového filtru

Diesely mají pevný setrvačník, spolehlivé turbo s pevnou geometrií lopatek a také spolehlivé a snadno opravitelné vstřikovače. Zatímco benzinové jednotky nejsou žádný zázrak a vyžadují velmi pečlivý přístup a opatrného uživatele, který s nimi nezávodí, tak diesely při rozumném používání celé auto přežijí. Jejich jedinou hrozbou je případná výměna drahého částicového filtru za skoro sedmdesát tisíc. Ale obvykle u mimo město provozovaných aut filtry i po 300 000 km stále spolehlivě fungují.

Pozor na stav převodovek. Nemají rády hrubé zacházení a po vyšších nájezdech by to možná chtělo v manuálu preventivně vyměnit olej (doporučený interval je 120 000 km). V čtyřstupňovém automatu pak olej měňte každých 60 000 km. Ačkoli tenhle automat není zázrak rychlosti a úspornosti (v ix20 jezdí běžně za 8 litrů na 100 km), tak pro někoho, kdo potřebuje prostornější auto a nechce (nebo ze zdravotních důvodů nemůže) řadit, je automatická ix20 poměrně atraktivní možnost. Škodu Roomster ve verzi 1.6 16V s automatem totiž už dnes prakticky neseženete, a kdo k tomu vozí třeba invalidní vozík, tak už se do menšího auta prostě nevejde.

Zatímco celková kvalita není vzhledem k budgetovému pojetí auta žádná velká katastrofa a třeba s korozí karoserie Hyundai ix20 problémy nemá, běžně rezne palivová nádrž, která je tu nešťastně plechová. U desetiletých aut s nájezdy za 150 000 km už bývá nádrž zralá na výměnu. Nechte si auto zvednout, nádrž prověřte a počítejte s preventivní výměnou. Také ji nechte kvalitně ošetřit. A pozor! Nádrž může reznout i nahoře, kam nevidíte.

Koroze plechových dílů podvozku je běžná a dá se řešit opravou. Podlaha vozu je pak ale ošetřena docela kvalitně už z výroby a normálně nerezne. Ani prahy. Hledejte ale stopy po mechanickém poškození, například o kámen nebo obrubník či po neodborné manipulaci s heverem. Snadno se pak ochranná vrstva naruší a auto začne rychle reznout na špatně opravitelném místě.

Elektronika problémová moc není, spíše se jen setkáte s krátkou životností aftermarketových akumulátorů. Pár lidí také mělo smůlu na kabely překousané kunami. Občas přestane fungovat palubní rádio. Vyhněte se ale autům s nějakými neodbornými zásahy do elektroniky a podomácku řešenými dodělávkami. Akorát jsou s tím pak problémy.

Celkové hodnocení: Ojetý Hyundai ix20

Tohle je opravdu dobře řešené miniMPV, a když najdete hezké auto s kompletní historií a ideálně českým původem, nemusí to být nespolehlivý krám, jak se o ojetých levných hyundaiích říká. Když totiž někdo dal za tohle auto své poctivě našetřené a několikrát zdaněné peníze, obvykle měl motivaci se o něj starat, aby mu vydrželo. Naopak „olítané“ kusy z nějakých zahraničních firemních fleetů a půjčoven bez servisní historie, ke kterým neměl uživatel vztah, budou past. Takové auto asi nemělo úplně jednoduchý život. Naštěstí je u nás ojetých ix20 dost a servis je za každým rohem. Možná tedy ix20 nejezdí úplně dokonale, ale jako praktický pracant do města a občasné výlety na chalupu i s dětmi je to vážně zcela dostatečné a slušné auto.

Reklama

Sdílejte článek