Hlavní obsah

Test ojetiny: Honda Legend je velmi zajímavé a spolehlivé auto, na které se zapomnělo

Foto: Dalibor Žák
3. 11. 2022

Honda Legend čtvrté generace je na evropských silnicích opravdová vzácnost. Sedan vyšší třídy by se možná dočkal většího rozšíření, kdyby uměl nabídnout diesel. Ovšem nadšenec tohle auto určitě nenechá v bazaru ležet. Je to zajímavá příležitost pořídit si vskutku originální vůz se zajímavou technikou.

Článek

Pokusy japonských automobilek nabídnout v Evropě luxusní model vyšší třídy prakticky nikdy nedopadly extra úspěšně. I Lexusy, kterých potkáváme docela dost, se v klasickém provedení sedan vyskytují velmi vzácně. Pro nadšence, ale i lidi hledající zajímavou a spolehlivou techniku, je to rozhodně velká škoda.

Evropský trh v této kategorii vždycky preferoval místní produkci, zejména od zavedených německých značek Audi, BMW a Mercedes-Benz. Řekněme si upřímně, tyto automobilky prostě věděly, co přesně evropský zákazník lačnící po dynamice a luxusu vyšší automobilové třídy chce, a uměly jim takové auto nabídnout.

Hlavně ale v Evropě dominovaly silné diesely a sedany s benzinovými motory „amerického střihu“ tu před patnácti lety moc nefrčely. Já vím, že jsem říkal, že už s těmi bazarovými raritami dám pokoj a že se zase vrátím k tomu silničnímu plevelu ve formě koncernových aut a jiných hojně rozšířených ojetin, kterých potkáváme denně stovky. Jenže tuhle zajímavost jsem na ploše bazaru opravdu nemohl nechat jen tak.

Zapomenuté auto jako investiční příležitost

Na test jsme si půjčili v Auto ESA Hondu Legend s motorem 3.7 V6 o výkonu 217 kW, s pětistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Vůz z roku 2010 měl v době testu na tachometru 107 600 km a prodejce za něj chtěl 375 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

V Evropě není Honda Legend moc rozšířené auto. To spíše potkáte Porsche 911 a nějaké Ferrari než Legend. Kdo chce unikátní, ale zároveň velmi spolehlivé a použitelné auto, je tohle jasná volba

Na našem trhu ojetin není nabídka zas tak široká a čítá maximálně pár kusů. V nabídce sauto.cz je aktuálně jen pět aut, dalších pár se dá najít v soukromé inzerci na jiných inzerentních portálech. Ceny u nás začínají u 100 000 Kč. Žádná velká sláva to není ani za hranicemi. Například na populárním portálu mobile.de je jen sedm kusů s cenami od 6 do 12 tisíc eur.

Hondu Legend ale musíte hledat i v nadšenecké komunitě. Je to velice specifický model, který se ve veřejné nabídce vůbec nemusí objevit. Pokud má někdo pěkný kus s kompletní historií, určitě ho udá v komunitě „hondařů“ jako ceněnou raritu. Ostatně, to už dnes platí i pro poslední Accordy s benzinovou 2.4 VTEC a manuálem. Výběr motorizací je jednoduchý: všechny Legendy této generace mají benzinový šestiválec, automat a pohon všech kol.

A jak si Honda Legend stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Honda Legend neměla na evropském trhu nových aut takové prodeje jako její prémiová konkurence. Bylo to dáno mimo jiné tím, že nenabízela naftové motory. BMW řady 5, Mercedes-Benz třídy E nebo Audi A6 s benzinovými šestiválci se také prodávají méně. To se odráží v nabídce na sekundárním trhu. Benzinové šestiválce, a to bez ohledu na značku, jsou z této doby vzácné. Své kupce však mají. Nabízejí totiž za zlomek ceny stále velký luxus a řada lidí jim díky tomu odpustí vyšší spotřebu. Ojetý Legend má pro příznivce luxusních sedanů dvě zásadní výhody – citelně nižší cenu v porovnání s německou produkcí a srovnatelnou nebo dokonce vyšší spolehlivost. Testovaný vůz vyniká nízkým nájezdem kilometrů a výborným celkovým stavem.“

Foto: Dalibor Žák

Původně byl Legend určen jako luxusní sedan pro domácí či americký trh. Tomu odpovídá i výbava a motorizace pod kapotou. Chybějící diesel udělal z Legendu v Evropě okrajovou záležitost

Poslední Honda Legend, která se dočkala oficiálního prodeje na evropském trhu, je vlastně jen upravená verze původně hlavně amerického a japonského auta. V Severní Americe se tento legend prodával pod názvem Acura RL. Pro evropský trh se samozřejmě vůz dočkal mnoho modifikací, ale základní koncepce zůstala stejná.

A to i pod kapotou. Jenže v letech 2004 až 2012, kdy se Legend v Evropě prodával, bylo nezbytné pro nějaký větší záběr trhu nabídnout evropským zákazníkům také silnější diesel či tabulkově podobnou alternativu, která by snížila normované emise CO2 (ze kterých se v mnoha státech platí daně z provozu vozidla navíc). A ten Honda nikdy neměla, ani silný hybrid jako třeba Lexusy. Z Legendu se tak stal okrajový model.

Foto: Dalibor Žák

Výbava prakticky nikdy nešla individuálně specifikovat a v autě prostě bylo všechno. Z dnešního pohledu je archaická navigace úsměvná a adaptivní tempomat zastaralý a hloupý. Ale jinak Legend funguje stále obstojně a potěší především špičkovým akustickým komfortem

Jenže ani v USA nebyla Acura RL nějaká masovka. V roce 2005 si našla maximálních 17 572 kupců ročně, pak prodeje klesaly k několika tisícovkám vozů ročně, až spadly k 1096 autům v roce 2011. Statistiky prodejů v Evropě bohužel nelze dohledat, ale když ani zavedení výrobci neprodávali svých benzinových sedanů velký počet, logicky nelze u Legendů očekávat celkové prodeje vyšší než pár stovek kusů. To z Hondy Legend pro evropský trh činí mimořádně zajímavou raritu.

Složitá technika, která však funguje

Osobně jsem se Hondou Legend této generace nikdy pořádně nesvezl, takže nemám referenci, jak se měla chovat jako nová. Ačkoli testovaný vůz nevykazoval známky nějakého nadměrného opotřebení, prostě nelze u auta s nájezdem přes 100 000 km na starších pneumatikách očekávat, že se bude chovat jako nový vůz.

Foto: Dalibor Žák

I když je tenhle Legend starý přes 12 let a přeci jen už má něco za sebou, jezdí pořád skvěle. Systém pohonu všech kol SH-AWD tady není jen na obtíž a opravdu pomáhá s ovladatelností

Legend má ale velmi zajímavou techniku, hlavně pokud jde o pohon všech kol, která z něj dělá velmi atraktivní auto pro někoho, kdo preferuje tyhle technické zajímavosti. Na první pohled tu není nic extra: šestiválec vpředu (uložený napříč), automat a pohon všech kol. Jenže zatímco motor je poměrně konvenční (atmosférická jednotka s nepřímým vstřikováním), tak převodovka a hlavně rozdělování výkonu na všechna kola jsou technickými libůstkami.

Honda tradičně použila vlastní automat, který by se dal označit jako mix klasického manuálu s automatikou. Je zde hydraulický měnič točivého momentu, ale místo planetových soukolí, což je typické řešení automatů, jsou zde hřídele ve stálém záběru jako u manuálu, jednotlivé rychlosti jsou od sebe odděleny samostatným systémem spojek (deset lamel pro každou rychlost). Je to tedy vlastně pětispojková převodovka.

Foto: Honda

Vzadu není klasický diferenciál, ale velmi složitý systém s urychlovací převodovkou a dvojicí elektromagnetických spojek, které umí vektorovat točivý moment. I přes složitost je pohon 4×4 v Legendu velice spolehlivý. Japonci si nikdy nedovolí tyhle věci „nákladově optimalizovat“, jak je bohužel obvyklé u drahých premiových evropských značek

Pohon všech kol je také odlišný od konvenčního řešení ostatních aut. Vpředu je rozvodovka posílající výkon dozadu. Místo klasického zadního diferenciálu je zde ale nejprve „urychlovací“ planetová převodovka se systémem spojek, která pak posílá výkon dále na dvojici dalších planetových převodů a elektromagneticky ovládaných spojek. Každé kolo má svou.

Celé to vypadá velice složitě, ale jak je u japonských aut zvykem, funguje to. Evropské automobilky postižené potřebou všechno „nákladově optimalizovat“ by se do takového řešení raději vůbec nepouštěly, případně by to dopadlo katastrofou. Japonci ale tyhle věci vždycky uměli a hlavně to v jejich autech i po letech pořád funguje.

Foto: Dalibor Žák

Zatímco na americkém trhu se na konci výroby této generace začal dodávat šestistupňový automat, u nás má Legend vždy pětistupňový. Jedná se o převodovku vlastní konstrukce a je spolehlivá, pokud se o ni staráte

Honda Legend umí měnit poměr přenášené síly mezi nápravami a dokonce umí vektorovat točivý moment vzadu. V reálném světě se to projevuje tak, že auto se opravdu snaží potlačovat nedotáčivost a eliminovat negativní efekty konstrukce s motorem vpředu napříč. Na výjezdech ze zatáček pod plynem neutíká auto po čumáku ven, ale naopak opisuje nastavený oblouk, což je nejprve trochu nezvyklé, ale brzy si na to zvyknete a člověk až žasne, jak účinný tenhle 1 900 kg těžký autobus v zatáčkách je.

Při běžné jízdě je auto velmi stabilní, přesné a při akceleraci na mokru nebo štěrku se chová jako opravdová čtyřkolka a ne ty ošizené lemry s připojovací nápravou, které jen beznadějně hrabou předními koly a se škubnutím pak připojují zadek, aby se neřeklo. Na sněhu s kvalitními pneumatikami by byla s tímhle Legendem asi i docela zábava, kdyby šel systém jízdní stability zcela vypnout.

Foto: Dalibor Žák

Při dynamické jízdě, ke které se tedy Legend zrovna moc nehodí, funguje čtyřkolka parádně. Pomáhá v potlačování nedotáčivosti a i na mokru je zásoba trakce prakticky nevyčerpatelná

Asi je vám jasné, že takhle složitý systém přenosu výkonu, v kombinaci s benzinovým motorem, si vyberou svou daň ve spotřebě paliva. V reálném světe počítejte s 12 až 13 litry na 100 km, jen při velké snaze o plynulost se možná dostanete dlouhodobě pod 11 litrů na 100 km. Já vím, že při dnešních cenách paliv to není žádná zázračná spotřeba, ale taková byla doba. A kdybyste si koupili šestiválcové Audi A6 s automatem a čtyřkolkou, také bude jezdit za 11 až 13 litrů.

Kdo uvažuje o tomto Legendu jen jako o technické zajímavosti do sbírky a na občasné projížďky, stejně nebude spotřebu při nájezdu pár tisíc kilometrů ročně vůbec řešit. Místo toho bude řešit, jak je auto mimořádně tiché (díky systému aktivního potlačování hluku v kabině) a jak perfektní má na svou dobu světla. Světelným výkonem překonává i mnoho současných moderních vozů.

Jako auto na dlouhé vzdálenosti bych si Legend dovedl představit, jen kdyby neměl ten hloupý adaptivní tempomat, který vůbec není schopný udržovat nastavenou rychlost a neumí adaptivní funkci potlačit. Co je špatného na jednoduché pasivní funkci udržování rychlosti, kterou si prostě řidič v případě potřeby vypne?

Spolehlivá bude, ale jen s odborným servisem

Problémem těchto unikátních vozů, kterých jezdí jen velmi málo, je nedostatek servisních specialistů, kteří by si s nimi věděli rady a uměli by řešit netypické závady a drobnosti. Samozřejmě můžete využívat značkových servisů, ale u těchto aut je někdy lepší specialista a nadšenec v jedné osobě, který sám hledá cesty, jak některé typické závady řešit alternativními a třeba často i levnějšími způsoby.

Foto: Dalibor Žák

Motor 3,7 l V6 je velice spolehlivá jednotka. Specialisté ale doporučují dodržovat „americký“ interval maximálně 10 000 km mezi výměnami oleje. Rozumné zacházení a včasný servis znamená životnost daleko za 500 000 km

Chce to někoho, kdo má s Hondou Legend zkušenosti a ví, kam sáhnout. Tohle auto naštěstí netrápí nějaké systémové problémy, ale bude to chtít opravdu pečlivou preventivní péči, aby vydrželo. Systém pohonu všech kol bude asi nejchoulostivějším prvkem, stejně tak převodovka. Pokud ale včas měníte v převodovce a pohonu SH-AWD olej předepsané specifikace (ideálně originální Honda, zde se nevyplatí šetřit), nemělo by vás v dohledné době nic vážného potkat.

„Převodovka má servisní interval 120 000 km od výrobce, ale já bych doporučil výměnu po 90 až 100 000 km včetně filtru převodovky, na který se často zapomíná,“ říká Dany Trnka z TypeR.cz Racing teamu provozující servis zaměřený na Hondy ve Slaném. „Nejlepší je zase použít originální olej Honda ATF. Nedělá se to tak často, aby se vyplatilo šetřit. Ideální je udělat výměnu strojově rozpojením systému chlazení a stačit by mělo 8 litrů oleje. Tento větší servis bych spojil právě s vůlí ventilů, výměnou svíček a rozvodů,“ doporučuje odborník postup, jak se o Legend postarat.

„Co se týká náplní v systému SH-AWD, obvyklá servisní hranice 30 000 km nebo dva roky je zde volena výrobcem dle našeho názoru správně. Určitě doporučujeme tento interval neprotahovat a použít zase originální olej, kterého bude potřeba asi 3,4 l,“ doplňuje Dany z TypeR.cz. Systém SH-AWD je při dodržování opatrného servisního intervalu velmi spolehlivý a najede stovky tisíc kilometrů. Pozor ale na zanedbaná auta. Celý komplet urychlovací převodovky a dvojice elektromagneticky ovládaných spojek vzadu stojí skoro 200 tisíc korun bez DPH!

Ještě stojí za to připomenout, že tyto motory v Legendech nemají „hydroštely“. Sací ventily by měly mít za studena vůli 0,24 až 0,26 mm, výfukové 0,28 až 0,32 mm. Také je důležité myslet na pravidelné výměny svíček a používat jen ty originální, případně schválenou alternativu. „Do Japonských vozů patří a nejlépe fungují Japonské svíčky, takže bychom volili zase NGK či Denso,“ doplňuje Trnka.

Foto: Dalibor Žák

Ačkoli jsou některé komponenty pohonu extrémně drahé (pohledem ojetiny za 300 tisíc korun), tak zas není potřeba se o jejich životnost bát. Nesmíte se ale vykašlat na preventivní údržbu

Každopádně olej v motoru (je ho tu jen 4,5 litru) u starších kusů měňte nejpozději po 10 000 km nebo jednom roce, zejména pokud si rádi užíváte jeho zajímavý charakter a opravdu pěkný zvuk. Právě opožděné výměny oleje, kterého nemá motor přebytek a který u starších kusů může už unikat přes unavená těsnění, stojí za nejčastějšími problémy jinak velmi spolehlivých motorů Honda řady J.

Další potíže pak mohou přivodit právě neseřízené ventilové vůle, protože nezkušené ucho člověka, který tato auta nezná, moc nepozná, jestli jednotka „klepe“ nebo jestli je to normální projev. Pak už se jen mohou objevit sporadické výpadky zapalování vinou vadných cívek a svíček. Jinak jsou tyto motory velice spolehlivé.

Na systému pohonu asi nejčastěji zazlobí převodovka, které nedostane včas novou olejovou náplň a případně se v ní někdo neodborně hrabal. A to samé platí pro čtyřkolku. Naštěstí tato auta mají většinou lidé, kteří se o ně umějí postarat. Přesto si na projevy špatné funkce automatu a hlavně čtyřkolky dejte pozor. To nepůjde opravit nikdy levně.

Foto: Dalibor Žák

Legend je velikostí a pojetím něco mezi Mercedesem třídy E a S, ale na rozdíl od nich není koupě této Hondy tak riziková. Jako koráb na dlouhé cesty je to parádní auto, pokud vám nevadí spotřeba 11 až 13 litrů na 100 km

Jestli se něco u Legendů řeší častěji, tak jsou to vůle v podvozku, především vpředu. Potřeba je také hlídat geometrii, na kterou je vůz poměrně citlivý. Dynamičtější řidiči si asi budou stěžovat na životnost brzd, ale zas je potřeba myslet na to, že tohle je skoro dvoutunové auto. A na takovém nikdy brzdy nevydrží moc dlouho, pokud nejezdíte plynule.

Velký pozor si dejte na korozi. Legend má sice karoserii kvalitní, ale řešení oprav karoserie neodborným způsobem se může na kvalitě ochranné vrstvy podepsat. Prověřte také stav spodku, ať auto není „chycené“. Tady se vážně nebude nic opravovat levně, protože v druhovýrobě prakticky neexistují levné alternativy jako na zavedené velkosériové vozy jiných značek.

Specifické díly jsou samozřejmě příšerně drahé, hlavně pokud jde o karoserii nebo třeba světla. Už jen složitý mechanismus „vystřelovací“ hliníkové kapoty na ochranu chodců volá po nezbytnosti uvažování nad tím, jestli nebude lepší si takové auto pojistit. Ale spotřební materiál seženete za normální ceny. Sada rozvodů stojí 3 500 Kč (měnit by se měly každých 120 000 km nebo osm let), přední kotouč 1 600 Kč, tedy normální částky. Horší je to ale s dostupností, prakticky pro všechno musíte do značky. Těch neznačkových alternativ moc není i pokud jde o díly podvozku.

Pokud se podíváme na nejčastější díly, tak třeba blatník stojí v originále 17 tisíc korun, kapota 29 tisíc, světlo 28 tisíc, přední tlumič 12 a zadní 10 tisíc (a to nejsou adaptivní), přední nárazník 14 tisíc a zadní 22 tisíc korun. „Největší výhodou těchto vozů je ale masivní konstrukce, takže většinou tlumiče, čepy, ložiska kol, poloosy a další díly vydrží velkou porci kilometrů. Není výjimkou, že celou životnost vozu,“ popisuje opravdu nadprůměrnou kvalitu Legendu specialista Dany z TypeR.cz. „Jedinou bolestí, cenově nezanedbatelnou, může být již výše zmíněná vůle podvozku vpředu, což ale bohužel mají většinou na svědomí silentbloky na předních ramenech. Cena jednoho ramene není malá a to 15 tisíc korun, originální silentbloky samostatně bohužel od Hondy koupit nejdou a v druhovýrobě nejsou,“ doplňuje.

Celkové hodnocení: Ojetá Honda Legend (KB1) 3.7 V6

Jestli má Honda Legend k nějakému zavedenému autu asi nejblíže, tak je to Mercedes třídy E. Honda má ale více místa vzadu, rozhodně nabízí dynamičtější podvozek a návykový systém pohonu, ačkoli při přímém přesednutí třeba z BMW 330i v manuálu a zadokolce vám bude připadat, že řídíte auto s dynamikou čtyřválce a spotřebou osmiválce. Ale tohle není sporťák, nýbrž mimořádně pohodlný a kvalitní sedan.

Honda, na rozdíl od zavedených evropských premiových značek, si nedovolila osekat kvalitu na důležitých místech, takže složitá mechanika v tomto autě zpravidla funguje. Bude ale vyžadovat opravdu odborný servis, aby to tak vydrželo i nadále. Honda Legend asi bude spíše zajímavost pro nadšence, který ji neplánuje používat každý den. Riskovat, že vám tohle vzácné auto v městském provozu zruší nějaké nemehlo, které místo kolem sebe zírá do mobilu, asi nechcete. Relativně nízké ceny ojetin jsou ale důvodem o Legendu aspoň uvažovat, pokud chcete opravdu kvalitní, pohodlné a originální auto.

Reklama