Ojetý Ford Grand C-Max je dostupná cesta k praktickému MPV. Hrozivé pověsti některých motorů nevěřte

Asi už jste si stihli všimnout, že kategorie MPV prakticky vymřela. Ze zavedených značek zůstal už jen Volkswagen Touran (aktuálně v akci za 735 tisíc Kč) a Dacia Jogger (od 425 tisíc Kč). Všechno ostatní jsou už jen crossovery (snad o BMW 2 Active Tourer by se dalo ještě hovořit jako o MPV) nebo osobní verze malých dodávek.

Ford měl v této třídě své zástupce dlouho, model Galaxy se stal legendou. Teď už ho nekoupíte, ani příbuzný S-Max. A nekoupíte už ani malá MPV C-Max a Grand C-Max, která byla v nabídce v letech 2003 až 2019 s tím, že v roce 2010 proběhla generační obměna.

My se dnes podíváme na facelift generace druhé. Pokud nechcete módní SUV, měl by vás C-Max zajímat. Na rozdíl od pověr ho totiž zas takové množství systémových potíží netrápí a umí to být velmi slušné rodinné auto. A navíc může být se sedmi sedačkami.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili sedmimístný Ford Grand C-Max s motorem 1.5 EcoBoost o výkonu 110 kW s šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol. Pěkně vybavený vůz z roku 2017 měl v době testu najeto něco málo přes 97 000 km a prodejce za něj chtěl 251 000 Kč.

Ze zhruba dvou stovek inzerátů na druhou generaci jich asi 40 % připadá na větší verzi Grand C-Max. Nejlevnější auta po faceliftu koupíte za méně než 150 000 Kč, nejdostupnější diesel se dá sehnat za 180 000 Kč. Na přeplňovaný čtyřválec EcoBoost vám stačí necelých 200 000 Kč, ale kusy s nájezdy do 100 000 km pod 250 tisíc nejsou. Testovaný vůz je v tomto ohledu nejdostupnější na trhu.

U faceliftovaných kusů převládají manuální převodovky, složení motorizací je tak půl napůl. Aut s nájezdy do 100 000 km je ale už docela málo, sotva dvacet kusů. Vůz s nejnižším nájezdem v inzerci má už 65 000 km. I nejdražší kusy v inzerci jsou za necelých 340 tisíc korun, takže C-Max se dá sehnat za rozumné peníze. Srovnatelná Kuga (stejný motor a nájezd) bude o 100 000 Kč dražší. Focus kombi stojí podobně jako C-Max.

A jak si C-Max a Grand C-Max stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Automobilky začaly postupně ustupovat od výroby modelů MPV a nejmarkantněji se tento trend projevil v letech 2015-2020, kdy většina výrobců postupně ukončovala výrobu tradičních MPV nebo je nahrazovala crossovery a SUV. Po roce 2020 MPV prakticky vymizela z nabídky nových vozů. Přístup kupujících se však výrazně liší podle toho, zda si pořizují nové, nebo ojeté vozidlo. Kupující nových vozů podléhají spíše módním trendům a marketingu, preferují prestiž a image SUV, méně se zaměřují na praktičnost a jsou často ovlivněni společenským statusem. Naproti tomu kupující ojetých vozů sledují především praktičnost a funkčnost, oceňují prostornost a variabilitu MPV, jsou méně ovlivněni módními vlnami a zaměřují se na poměr cena/výkon. A právě tento poměr je u testovaného Fordu Grand C-MAX velice výhodný. Nízký kilometrový nájezd, nejvyšší výbava, vynikající jízdní vlastnosti a celková kondice z něj dělají atraktivní úlovek pro zájemce o prostorný a praktický vůz. Z aktuálních dat Auto ESA a celého trhu ojetých aut je patrné, že MPV si stále udržují své místo. Například Volkswagen Touran se umístil na osmém místě v TOP 10 nejprodávanějších ojetých vozů s podílem 1,13 %. To dokazuje, že prakticky orientovaní kupující ojetin si stále cení výhod, které MPV přinášejí, a nejsou tak nemilosrdní vůči této kategorii jako kupující nových automobilů.“

Geny Focusu se nezapřou. C-Max vždycky patřil k autům, ve kterých se řidič zcela neuzíval. Samozřejmě je nastavení podvozku a řízení poplatné zaměření auta, takže je hlavně komfortní a bezpečné, ale se silnějším motorem není C-Max otravný a vlastně se s ním jezdí příjemně. A to platí i pro trochu zavalitější Grand C-Max, který na váze ukáže o asi 100 kg více.

Interiér neoslní kvalitou a odolností materiálů (soudobé fordy umí i po relativně nízkém nájezdu vypadat uvnitř hůře než dvakrát stočený taxikářský Passat po půl milionu kilometrů), ale aspoň je základní ergonomie dobrá. Zajímavostí jsou boční posuvné dveře verze Grand C-Max, které zjednodušují nastupování dozadu v úzkých mezerách, zejména pokud potřebujete do sedačky umístit děti.

Z pohledu techniky jsou samozřejmě složitější a těžší, bez elektrického pojezdu dá drobnějším postavám práci dveře zavřít, hlavně když auto stojí do kopce. Standardní C-Max má konvenční dveře, posuvné má právě jen verze Grand C-Max. Ta se ale může pochlubit také o 140 mm delším rozvorem a možností sedmimístného uspořádání. Dodatečné dvě sedačky ale byly za příplatek. Bez nich má pak auto samozřejmě objemnější zavazadlový prostor.

Podélně a na šířku je samozřejmě více místa v S-Maxu a hlavně v modelu Galaxy, ale spoustě rodin bude určitě Grand C-Max i v pětimístné verzi stačit. Stejně se většinou jezdí jen ve čtyřech. Proti módním SUV s omezenou praktičností se dá naopak C-Max pořídit celkem výhodně. Nabídne více využitelného prostoru než Kuga a také než třeba Focus Combi.

Benzinová patnáctistovka je pružný motor, a pokud se řidič hlídá, zvládne i s touto nepříliš aerodynamickou krabicí jezdit za necelých 8 l / 100 km. V příměstském režimu a s častým podílem dálnic ale počítejte tak s 8,5 až 9 l / 100 km. S rychlostí spotřeba leze dost nahoru, takže jestli chcete šetřit na dlouhých cestách, držte rychlost u 120 km/h na tempomat. Pak pojedete do osmi. Mimo město a dálnice jde v řídkém provozu s důrazem na plynulost jezdit za šest a půl litru.

Na rozdíl od dieselů je patnáctistovka příjemně tichá a pružná. Verze s výkonem 134 kW je asi trochu zbytečná a stejně na ni v inzerci moc nenarazíte, protože za ty peníze už si spousta lidí raději objednala populární diesel 2.0 TDCI. Osobně se mi ale benzinový motor líbí více. Už proto, že šel kombinovat s hladkým automatem s měničem. Diesely mají docela rizikový dvouspojkový automat, který má sice odolnou mechaniku, ale kvůli pitomé závadě čidla musíte celou převodovku rozebrat.

O motorech EcoBoost se toho napsalo hodně a většinou ne zrovna v pozitivním smyslu. Důvodů je mnoho, ale také je potřeba si uvědomit, že spousta historek pochází ze severoamerického trhu, kde jsou na vozy kladeny přece jen jiné nároky, je tam jiné palivo a také jiné uvažování kupujících.

Když zůstaneme v Evropě, litrový tříválec má své mouchy, stejně tak čtyřválcová šestnáctistovka. Jenže on je problém většinou v uživateli a údržbě. Tento čtyřválec 1.5 EcoBoost, který vychází ze starší šestnáctistovky, tak měl zkraje produkce jen jeden systémový problém - praskající těsnění pod hlavou. Jinak to umí být slušný a spolehlivý motor s dobrou dynamikou a rozumnou spotřebou. Potřebuje ale kvalitní údržbu a uživatele, který ho neutýrá na krátkých trasách, soustavným městským provozem a ignorováním základních servisních pouček.

Maminkovské speciály, na které chlapská ruka nesáhla, ale mají těžký život. Courání se ve městě na krátkých trasách se studeným motorem, neochota nalít do auta lepší benzin a naprosté ignorování varovných signálů, že se začíná rodit problém, vedou k tomu, že spousta aut je v zoufalém stavu, protože na ně prostě uživatel(ka) kašlal(a).

Sání tak bývá zakarbonované, vstřikovače špatně rozprašují, a i když tento motor už netrpěl na dřívější systémový problém prvních ročníků motoru 1.6 EcoBoost, tedy na praskající písty kvůli detonačnímu spalování, klidně se tento fenomén může objevit, pokud jsou „vnitřnosti“ motoru „zahnojené“ karbonem a v autě není schválená specifikace oleje. „On se o to stará Venca tady ze servisu,“ bude paní tvrdit. Jenže Venca moc dobře ví, že majitelka ví o autech naprosté prd, nalije jí tam nějaký levný olej (pokud vůbec), nechá si to zaplatit a ještě se tváří, jak moc hezky se o auto stará. Ach jo… Pak není divu, že benzinovým motorům poměrně běžně selhávají variátory časování vaček (3 854 Kč za kus), když jsou plné karbonu a kalů ze zdegradovaného oleje.

To by fakt člověk musel všem těm „servisákům“ stát za zadkem a koukat jim pod ruku, jestli opravdu do motoru lijí 4,1 l oleje SAE 5W-20, který vyhovuje normě Ford WSS-M2C948-B (případně aspoň normě API SN+, která má motory před nízkorychlostními samozápaly LSPI chránit). Přidejte si k tomu stále ještě nezbytné hlídání ventilových vůlí (0,24-0,33 mm u sání a 0,38 – 0,47 mm u výfuku), výměny řemenových rozvodů ideálně po 160 000 km nebo osmi letech) a starosti se mohou začít hromadit.

Inzeráty jsou ale bohužel plné fordů s motory 1.5 EcoBoost, které mají za sebou právě výše zmíněný těžký život. Týká se to hlavně SUV Kuga, ale C-Maxy a Focusy na tom budou dost podobně, pokud na jejich servisní život nedohlížel chlap znalý problematiky. Auta, která nevypadla z oficiálního servisního plánu a aspoň každý rok jela „do značky“ na prohlídku a servis, na tom snad nebudou tak špatně. Jenže do servisní historie nějaké dovozové ojetiny z Nizozemska nevidí skoro nikdo. Často ani placené služby kontroly ojetin. Auta českého původu mívají obvykle historii průhlednější.

Stačilo by měnit olej v motoru podle jízdního režimu po 10 až 15 000 km nebo jednom roce a svíčky po třech letech. A pak s vozem problémy nebudou. Občas sice dělá takové ty věci, co ojeté fordy dělají - sporadické selhání elektroinstalace, závada klimatizace (na to dokonce byla servisní akce), ale jinak s ním zase moc systémových potíží nebývá. Musíte se o něj zkrátka starat.

Ze známých problémů se vyskytuje jen vadný snímač polohy pedálu spojky (pád motoru do nouzového režimu). Občas se stane, že nelze nastartovat po výměně či opravě řídicí jednotky ABS/ESP (chyba inicializace a kódování imobilizéru). Bývá také nefunkční monitorování mrtvého úhlu (vadný software, vadné čidlo nebo poškozené kontakty).

Stav podvozku dost závisí na tom, kde a jak se s autem jezdilo. Jsou C-Maxy, které i po 150 000 km nevrznou a spodek mají čistý jako čerstvě padlý sníh. A pak jsou kusy, které mají vpředu i vzadu vůle jak vejtřaska, mlátí, klepou se a nápravnice mají orezlé až hanba. Realita ojetin je cokoli mezi tím, tak kontrolujte, vybírejte a nechte si spočítat očekávané servisní náklady. Myslete na to, že dneska kompletní oprava náprav a nové brzdy i pneumatiky k tomu může být servis za 50 tisíc jako nic. Ale jestli má C-Max v pořádku motor a převodovku a není vybydlený, mohl by za to stát. Jednou to uděláte a pak máte na deset let klid.

Grand C-Max je praktické MPV a dá se koupit velmi výhodně, hlavně ve srovnání s některými přímými konkurenty (třeba VW Touran). Vychází také o dost levněji než velikostí srovnatelná SUV, která ale nejsou co do vnitřního prostoru tak praktická. Motor 1.5 EcoBoost je tady už téměř bezproblémový a špatnou pověst má tak trochu neprávem, neboť medializované problémy se týkaly hlavně předchůdce 1,6 l. Vlastně je to pro C-Max asi nejrozumnější motor, pokud jezdíte často delší trasy a po dálnici. Dieselu bychom se dnes už trochu báli kvůli spíše vysokým nájezdům a zanedbávané údržbě. Kdo bude jezdit jen ve městě a blízkém okolí, ať zváží atmosférický motor 1.6 Ti-VCT s nepřímým vstřikováním. Mohl by mu stačit a problémů s ním bude nejméně.