Fakt potřebujete Octavii? Ojetá Škoda Scala je takový boleslavský Golf. Je spolehlivá, prostorná a skoro vás nebude štvát

Sdílení platforem a motorizací napříč koncernem VW dává vzniknout modelům, které jsou si nesmírně podobné a člověk by se zavázanýma očima skoro nepoznal, v čem vlastně přesně jede. Zatímco dříve jste jasně poznali rozdíl mezi Fabií, Rapidem a Octavií, dnes to tak jednoznačné není.

Ono je to dané i tím, že vyrábět dnes vyloženě levné a malé auto už nemá kvůli všemožným regulacím ekonomický smysl. Proto i Fabia je vlastně poměrně velký vůz, který by se ještě před pár lety mohl klidně cpát do segmentu C.

S tímto testovaným vozem je to podobné. Je to nástupce Rapidu, tedy „béčko“? Nebo je to zmenšené „céčko“ a přímá konkurence pro Golf či Focus? No, pravda je tak někde uprostřed. Tak se na tuhle zajímavou Scalu pojďme podívat. Kdo totiž pokukuje po nějakém tradičním hatchbacku, neměl by ji v inzerci přehlížet.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Škodu Scala s motorem 1.5 TSI o výkonu 110 kW s šestistupňovou manuální převodovkou. Hezky vybavený vůz z roku 2021 měl v době testu najeto 101 500 km a prodejce za něj chtěl 370 000 Kč.

V inzerci je u nás aktuálně více než 1 300 ojetých vozů Škoda Scala. Nejlevnější jsou už za nějakých 170 000 Kč, většinou mají benzinový tříválec, skromnější výbavu a vysoký nájezd. Více ojeté diesely seženete od asi 230 tisíc korun. Auta s nájezdem kolem 100 000 km startují u asi 250 000 Kč.

Benzinových patnáctistovek je docela dost, a i když se dají koupit od asi 270 tisíc, na vozy s nájezdem okolo 100 000 km potřebujete pořád minimálně 340 000 Kč. Auta s nájezdy do 50 000 km stojí okolo čtyř set tisíc, tříleté kusy s nižším nájezdem jsou tak za 440 tisíc a víc. Kdo by nechtěl ve Scale řadit, má v inzerci každé třetí auto s automatem. Motorizace 1.5 TSI s manuálem představuje asi 15 % aktuální nabídky.

A jak si Scala stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Škoda Scala se na trhu objevila v roce 2019, aby zaplnila mezeru mezi Fabií a Octavií. Původní cílová skupina byly rodiny, které hledaly prostorný, ale kompaktní vůz, a to se jí povedlo splnit na jedničku. Dnes, když se podíváme na trh ojetin, je Scala mimořádně žádaný model. Lidé si ji vybírají pro její bezkonkurenční poměr ceny a užitné hodnoty. Nejčastěji se setkáváme s motorem 1.5 TSI, který je mezi zákazníky velmi oblíbený pro svůj výkon a nízkou spotřebu. Celkově je Scala považována za velmi spolehlivý vůz. Jejími hlavními soupeři jsou tradičně Volkswagen Golf, Kia Ceed a Ford Focus. Scala mezi nimi představuje ideální střední cestu, která kombinuje prostornost s moderními technologiemi a dostupnou cenou. Škoda Scala z roku 2021 je ideální volbou pro pragmatickou rodinu nebo jednotlivce, hledající prostorný, moderní a ekonomický vůz pro každodenní použití a nekladou důraz na sportovní jízdní vlastnosti ani na prémiové materiály v interiéru. Díky spolupráci s certifikovanými odborníky a standardizovaným procesům každé auto v naší nabídce splňuje vysoké standardy kvality. Auto ESA se snažíme poskytovat maximální jistotu a klid při nákupu ojetého vozu, a to díky transparentnosti ve všech fázích nákupu.“

Asi víte, že vozy koncernu Volkswagen sdílejí platformu, což je zjednodušeně řečeno deska, na které se auta vyrábí. Přesto třeba Octavia a Golf na stejné platformě nejsou ta samá auta. A to platí i o Scale a třeba Fabii a Polu na totožném konstrukčním základu. Velikostí totiž Scala dokonce překonává VW Golf VII, neboť má o 12 mm delší rozvor, celkově je o více než 100 mm delší a je stejně široká. Můžete jí říkat klidně „nafouknutá Fabia“, ale spíše je to prostě takový škodovácký Golf.

A ona tak vlastně i jezdí. Nemůžu říci, že by to nebylo fajn auto. Moderní škodovky rozhodně nepovažuji za sportovní auta, ale pořád jezdí tím příjemným způsobem, kdy auto dělá to, co po něm chcete. K trochu houpavé Octavii lze mít výhrady, ale právě Scala a Fabia jsou příjemně mrštná a obratná auta, s jejichž podvozkem si dal někdo aspoň nějakou práci. Když se chce, tak to jde. Ostatně, to dokazuje i třeba první generace Kodiaqu, která je až zázračně pěkně jezdící SUV.

A tahle Scala má navíc zajímavý motor. Patnáctistovku s manuálem totiž ve Fabii nedostanete. S výkonem 150 koní už za brzdu provozu nebudete, a i když má šestistupňový manuál emisně dlouhé převody, auto se umí rozjet moc hezky. Škoda jen toho, že současné emisní normy sebraly motorům TSI dříve naprosto úžasně ostrou reakci. Nejlepší prostě byla 1.4 TSI plnící ještě Euro 5. Určitě si pamatujete na naše měření výkonu bazarovky s více než 200 000 km. Překvapila.

Pohled do tabulky naměřeného zrychlení testované Scaly ukazuje, že to lenoch není. Ale motoru chybí jadrnost, kterou dřívější motory TSI generace EA211 disponovaly. Na druhou stranu, řidičsky je motor celkově příjemnější než tříválec. Ten sice nejede špatně, ale má užší spektrum použitelných otáček a trochu duní. A v reálném provozu nejezdí o moc úsporněji než tato patnáctistovka, s níž není problém v příměstském režimu jezdit za šest litrů. Já bych v ojetině neváhal, ty cenové rozdíly mezi tříválci a čtyřválci už tak velké nejsou. Jen ekojezdci jezdící mimo město a dálnice s důrazem na plynulost dokážou z „litru“ vytřískat klidně čtyřlitrový průměr, zatímco patnáctistovce se pod pět už moc nechce.

Nebýt protivného „asistenta“ udržování v pruhu a vyplašeného přednárazového systému, který třeští pokaždé, když jedete podél zaparkovaných aut (to je jak dělat autoškolu s nějakou vylekanou instruktorkou, která vám furt hrabe do řízení a ječí pokaždé, když si myslí, že chcete nabourat), vlastně by tu řidiče nic neobtěžovalo.

Pasivní tempomat mi vyhovuje, z auta je dobře vidět a ani dotykový infotainment není tak otravný jako v jiných autech. Snad jen nastavení klimatizace by se nemuselo dělat přes dotykový displej, protože někdy si prostě člověk nechce pouštět klimatizaci, ale jen vzduch a regulovat si jeho intenzitu. A to tady jde už jen přes ten displej. No, pořád by mohlo být hůř.

Dnes už se auto nevybírá podle toho, které se vám víc líbí, ale podle toho, které vás méně rozčiluje, takže u mě Scala vyhrává na celé čáře. I když je to už bohužel moc moderní auto s věcmi, které mě štvou, celkově mě z těch moderních krabic rozčiluje asi nejméně. Škoda jen, že vrže, což je protivná vlastnost všech moderních škodovek. Jako by snad Volkswagen mladoboleslavské automobilce dal befelem, že musí její auta vrzat a přestat působit prémiově. Já bych stejně pořád radši jezdil škodovkou.

Jednotka 1.5 TSI není žádný velký průšvihář a majitelé si tu stěžují jen na škubání za studena, které bylo typické pro první generace tohoto motoru. Testovanou Scalu to „trápilo“ také, ale už ne v takové míře jako starší verzi s kódem DADA a jen asi tak první kilometr jízdy. To si spíše už kolem 100 000 km začnete všímat citelnějšího přechodu na dvouválcový režim.

Mechanicky je však motor spolehlivý. Systém odpojování válců nezlobí, občas se tu ale vyskytuje vadný nastavovač vačkové hřídele nebo vadný olejový separátor. Známé jsou problémy i s netěsností sání a úniky chladící kapaliny ze skříně vodní pumpy s rozváděcími ventily (je to taková „bedýnka“, která nahrazuje dříve klasický termostat). Udržované motory, které včas dostávají kvalitní olej a hlídají se u nich detaily, však bývají v pořádku. Aut s kompletní značkovou servisní historií bychom se vůbec nebáli.

Servisní intervaly jsou standardně variabilní (kód QI6) s maximem 30 000 km nebo dva roky, ale některá auta už mají nastavený interval pevný (QI4) s limitem pro prohlídku a olej 15 000 km nebo jeden rok. Od roku 2021 používají benzinové škodovky oleje SAE 0W-20 odpovídající tovární normě VW 508.00. Jednotka 1.5 TSI si vozí 4,3 l oleje. Určitě bychom olej nechali vyměnit maximálně po roce. Rozvodový řemen se tu jen kontroluje (a pozor, jeho výměna není nic triviálního, je potřeba speciální nářadí, diagnostika a opravdu mimořádně pečlivý mechanik). Zapalovací svíčky se mění po čtyřech letech nebo 60 000 km.

Asi by nebylo od věci se po zhruba pěti letech a 100 000 km podívat do sání, jestli už není plné karbonu. U aut s nataženými servisními intervaly provozovanými v nevhodném režimu to hrozí. Moderní motory TSI sice nejsou na zrychlené zanášení sání tak citlivé, ale kombinace několika faktorů k tomu vést může. Typickým projevem zaneseného sání je zhoršená reakce na plyn, pokles výkonu a růst spotřeby, aniž by svítila kontrolka motoru. Jelikož se ale jedná o pomalou degradaci, tak si toho majitelé většinou během let vůbec nevšimnou. Čištění sání se dělá různými metodami, cena u specialistů se obvykle pohybuje mezi 5 a 10 000 Kč dle rozsahu práce a zvolené technologie.

Je to ale kus od kusu a nelze generalizovat. Jsou auta, která mají sání pořád úplně čisté. Nejvíce zahnojené sání mívají městská auta s natahovanými servisními intervaly. Naopak auta provozovaná na dálnicích vyšším tempem, na delších trasách a s včas měněným olejem za kvalitní bývají zcela bez karbonu.

Jelikož je Scala poměrně jednoduché auto, moc rizikových míst tu není. Povrchová koroze podvozkových dílů po třech až čtyřech letech je dnes bohužel naprosto normální u naprosté většiny aut, včetně luxusních prémiových značek. Vlastně je stav „torzky“ u této testované Scaly ještě hezký ve srovnání s jinými vozy s nižším nájezdem.

Déle odstaveným autům také rády přirezávají brzdy. Když vyplachujete auta na ruční myčce, nezapomeňte pak brzdy po mytí pořádně prošlápnout, ať se ohřejí a vyschnou. Bohužel v bazarech na tohle často není prostor, auto se po výkupu nechá umýt a pak rovnou odstaví na plochu. A vy pak vyjedete na předváděcí jízdu a po šlápnutí na brzdu se ozve rachot jak z drtičky kamení.

Problémy jako zamrzání infotainmentu, nefunkční SOS hlášení či poruchy reproduktorů už snad vyřešily záruky, servisní akce a modifikace ve výrobě. Pokud má auto pečlivě vedenou servisní historii a majitel si na nestandardní projevy včas stěžoval, bývá vše opraveno. Vy teď také myslete na jednu věc - i poměrně obyčejná auta dnes mají příšerně drahé komponenty, takže zvažte slušné pojištění. Efektní LED světlo stojí na Scalu 25 tisíc, nárazník 17 tisíc, kapota 20 tisíc, blatník skoro devět tisíc korun. To máte jeden drobný ťukanec z nepozornosti a jste v tom klidně za 100 tisíc.

S výkonným čtyřválcem a manuální převodovkou je Škoda Scala příjemné auto. Hezky se svezete, a pokud nepotřebujete neustále stěhovat ledničku a vozit velkého psa, určitě vám bude stačit. Vždyť je větší než Golf VII a to nebylo malé auto, které by nestačilo běžné rodině. Potěší i slušná kultivovanost a komfort, vysoko nad dost mrzký standard segmentu B. Základní mechanika Scaly je dobrá, takže pokud koupíte kus se servisní historií a dále se o něj kvalitně postaráte, není se čeho bát. Výběr na trhu je veliký, tak se zaměřte jen na prověřená auta s naprosto jasným původem.