Hlavní obsah

Nejlepší a nejspolehlivější auto pro rodinu? Tento hybridní kombík nemá chybu!

Foto: Dalibor Žák

Dnešní ojetiny si kvůli svým složitým emisním systémům vybírají na druhých a třetích majitelích krutou daň. U dieselů hrozí desetitisícové opravy emisních systémů, u benzinových motorů je těch rizik ale také dost. Co hybridy? Jsou řešení?

Článek

Záleží na tom, co koupíte. Jsou špatné hybridy, jsou dobré hybridy a pak jsou hybridy od Toyoty. To jsou totiž zřejmě nejlepší ojetiny na světě. Proč? Jejich pohon je totiž tak dobře řešený, že se na něm prakticky nemá co rozbít. Vrozenou „blbuvzdornost“ totiž ještě doplňuje proslulá japonská kvalita a pečlivost.

Příběhy taxikářských Priusů (množné číslo je údajně Prií, ale nemá v tom jasno ani Toyota), které někde v Řecku točí už druhý milion kilometrů, obletěly svět. Nejsou výjimkou vozy s nájezdy přes 160 000 km ročně. Jednoho rekordmana jsme měli i v našem nedávném článku o extrémně ojetých vozech na prodej.

Jenže hybridní toyoty nejsou jen auta pro taxikáře. Jsou to fajn auta i pro rodinu. Elektromobil nechcete a dieselu se (oprávněně) bojíte? Jenže co tedy koupit? Nebudeme chodit kolem horké kaše a jeden takový rodinný ideál si hned představíme.

Nejlevnější jsou už za 300 tisíc

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Toyotu Corolla ve verzi kombi se silnější verzí hybridu s dvoulitrovým benzinovým motorem. Celkový výkon soustavy je 180 koní a pohání přední kola. Auto má najeto 87 000 km, stojí 480 000 Kč, je z roku 2022, českého původu, se servisní historií a lze u něj odečíst DPH.

Hybridní toyoty jsou u nás velmi rozšířené a jen modelu Corolla je v aktuální nabídce webu sauto.cz přes 360 kusů. Nejdostupnější jsou za asi 300 000 Kč, pokud vám nevadí vysoké nájezdy, běžně přes 250 000 km. Záleží dost na výbavě a původu, takže auta s nájezdem necelých 200 000 km pořád mohou stát i 400 tisíc.

Hybrid s nájezdem pod 100 000 km stojí tak od 380 tisíc nahoru, ale bývají to slabší verze s motorem 1,8 l. Dvoulitry se pod 400 tisíc shánějí s tímto nájezdem špatně a spíše startují až u 480 000 Kč, jako testovaný kus. Hybridní toyoty s maximálně 50 000 km stojí až tak půl milionu. Z karoserií vedou s přehledem praktické kombíky.

A jak si hybridní Corolly stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Toyota Corolla v hybridním provedení patří na trhu ojetých vozů k mimořádně vyhledávaným a stabilně populárním modelům. Na sekundárním trhu je nabídka poměrně pestrá, dvoulitrová hybridní specifikace představuje pomyslný vrchol nabídky pro náročnější řidiče, kteří vedle nízké spotřeby požadují i velmi solidní dynamiku. Mezi typické zákazníky patří rodiny a řidiči s vyšším nájezdem, kteří oceňují výbornou ergonomii, provozní efektivitu a pověstnou spolehlivost pohonného ústrojí.

Hybridní systém s převodovkou e-CVT je v praxi mechanicky mimořádně odolný – odpadají u něj klasické starosti se spojkou, dvouhmotovým setrvačníkem či alternátorem. Z hlediska servisu a náhradních dílů se Corolla pohybuje na úrovni běžného standardu třídy, běžná údržba je cenově srovnatelná s konvenčními spalovacími auty a nepředstavuje zvýšenou zátěž pro rozpočet.

Jako přímá alternativa na trhu ojetin se nabízí například Hyundai i30 fastback/kombi či Kia Ceed SW s benzínovými motory T-GDI nebo mild-hybridní technikou, případně plně hybridní Ford Focus MHEV či Hyundai Ioniq. Toyota Corolla s dvoulitrovým hybridem však v kombinaci úspornosti a výkonu hledá přímého soupeře jen stěží. Zákazníci této kategorie vozidel často využívají při koupi financování, které jsme schopni nastavit individuálně na míru. K tomu můžeme navíc nabídnout nadstandardní záruční program Auto ESA Premium, díky němuž získávají garance srovnatelné s nákupem nového vozu.“

Test Toyoty Corolla Klasik.Video: Garáž.cz

Jezdí dobře a místa je v ní dost

Corolla v kombíku není nic vzácného a je to oblíbené a rozšířené auto. Velikostí nemůže soupeřit s Octavií, ale uvnitř je místa dost a těžko si někdo bude stěžovat, že je auto malé. To by i vaše děti musely měřit dva metry. Kombík má navíc vzadu proti hatchbacku více místa díky o 6 cm delšímu rozvoru.

Interiér je příjemný a ergonomicky zdařilý. Jen sedačky a některé povrchy působí trochu lacině. Není to ale nic hrozného. Auto nevrže, neklepe se a působí opravdu kvalitně. Překvapivě ani kombík není moc hlučný a celková kultivovanost je na velmi vysoké úrovni. Na utlumený monotónní zvuk při akceleraci se dá zvyknout a je to jen malá daň za to, jak dobře hybridní systém funguje.

Na papíře nikdy nevypadaly hybridní toyoty rychle, ale v reálném provozu jsou mnohem svižnější, než by mohly udávané hodnoty napovídat. Pohon totiž reaguje velice pohotově, podobně jako elektromobil. Výkon je k dispozici téměř okamžitě, a vy tak nemusíte čekat, než se motor dostane do optimálních otáček.

Naměřené zrychlení: Toyota Corolla 2.0 HSD Combi
0-50 km/h2,79 s
0-100 km/h8,01 s
50-90 km/h4,04 s
80-130 km/h7,18 s

Dvoulitr je při akceleraci z místa omezen hlavně trakcí pneumatik, což můžete vidět v tabulce naměřeného zrychlení. Má ale výhodu v tom, že nemusí řadit, takže záběr je plynulý. Jak u toho elektromobilu. I tak jsme u testovaného auta změřili u zrychlení 0-100 km/h lepší hodnotu, než co uvádí Toyota (8,1 s). Pružné zrychlení 50-90 a 80-130 km/h jasně ukazuje, že se Corolla s dvoulitrovým hybridem řadí mezi ta rychlejší obyčejná auta v našich testech.

Na dálnicích moc neušetří

Silnější hybrid si asi také nikdo nekoupí primárně proto, aby šetřil palivo. Zatímco s osmnáctistovkou se dá jezdit klidně kolem čtyř litrů, tohle auto bere spíše tak 5 až 6 litrů na 100 km dle toho, kde a jak se s ním jezdí. Dlouhodobý průměr 5,5 l/100 km je ale určitě reálný a na auto s tak pěknou dynamikou vlastně moc hezký. Při dojíždění do města se ale dá i s dvoulitrem jet kolem 3,5 l/100 km.

Hybridy Toyoty nejlépe fungují v příměstském režimu s častými rozjezdy, kdy využívají při brzdění nahromaděnou energii. Na dálnici už spíše jen vezete těžkou baterii. Není to nic hrozného, auto hezky jede (a zhruba do 110 km/h zvládá jet jen na elektřinu v závislosti na podmínkách), ale průměr kolem 6 až 6,5 l/100 km při dálničních přesunech není nic, co by neuměla třeba Octavia 1.5 TSI s manuálem.

A když už jsme u spotřeby, ta dost závisí na podmínkách. Klimatizace tu moc nežere (je poháněná elektricky a ne od motoru), ale motor potřebujete, abyste si v zimě zatopili. Takže v mrazech vám buď bude zima, nebo auto bude brát tak o litr víc. Jak totiž motor neustále zhasíná, netopí. Odpadního tepla je tu minimum, takže auto nutí motor běžet jen kvůli tomu, aby topil. Vyhřívané sedačky (a ideálně i volant) jsou tu spíše nezbytnost, ať ty přesuny máte o něco příjemnější.

Při dodržování servisu najede milion kilometrů

Tahle toyota je spíše auto pro někoho, kdo chce slušnou dynamiku, komfort ve městě, ale taky trvá na spolehlivosti. A o tu se rozhodně bát nemusí. Hybridní převodovka s integrovaným elektromotorem nemá žádnou třecí spojku a nepřehazuje rychlosti „přes zuby“. Pokud v ní po 90 000 km vyměníte olej, celé auto přežije.

Spalovací motor je také velmi spolehlivý. Duální vstřikování brání usazování karbonu, stačí tedy každý rok nebo po 15 000 km vyměnit olej, jak předepisuje výrobce. Filtr sání se mění po 60 000 km. Největší servis se dělá po 90 000 km, kdy se kromě zmíněného oleje v převodovce mění i obě chladící kapaliny (pro motor a pro hybridní systém).

U starších osmnáctistovek občas prasklo těsnění pod hlavou (nájezdy kolem 300 000 km), ale u dvoulitrů se zatím systémové problémy neobjevují. Samozřejmě s extrémními nájezdy je potřeba vůz pečlivě hlídat. Ale hlavně je nutné s ním jezdit. Odpadají rovněž starosti o periferie. Například tu není alternátor, startér či mechanický pohon čerpadla vody či klimatizace.

Baterie potřebuje vzduch a jezdit

Životnost trakční baterie totiž dost závisí na tom, jestli auto jezdí a staráte se o něj. Baterie nemá ráda dlouhodobou odstávku ve vybitém stavu a je dobré auto aspoň jednou za 14 dní „nastartovat“ a projet, aby se baterie „oživila“. Také je potřeba kontrolovat, zda je čistý vstup vzduchu pod zadními sedačkami, neboť je za ním malý ventilátor chlazení baterie. Není tu pro srandu králíkům, ta baterie umí být docela horká.

Pokud vozíte děti, psa a jinou havěť, která dělá vzadu soustavný svinčík, radši to tam nechte preventivně čistit. Filtr (obj. č. G92DH12050) stojí 567 Kč a není od věci ho aspoň jednou za dva roky vyměnit. Ventilátor chlazení baterie stojí 4 213 Kč. Samotná trakční baterie stojí 69 969 Kč, ale pokud auto jezdí a baterie se nepřehřívá, vydrží daleko za 300 000 km s minimálním poklesem kapacity. Navíc auto jede i bez ní, jen má pak vyšší spotřebu.

To spíše selže malinká „startovací“ 12V baterie, kterou auto potřebuje pro pohon palubních systémů. Baterie od Toyoty stojí 3 622 Kč, alternativa od 1 700 Kč.

Může tu ještě něco zlobit? Vzácně doslova zamrzne relé zapalování (kvůli vlhkosti v silných mrazech, řeší se to výměnou za modifikovaný díl). Objevuje se také vadný snímač hladiny oleje, kdy auto hlásí jeho nízkou hladinu.

Problémů je minimum

Z mechanických věcí bývá opotřebované uložení předního stabilizátoru, vadná zadní výfuková trubka (oboje se projevuje pazvuky) a vadný radar adaptivního tempomatu, který vyhazuje chybu. Mimochodem, tempomat se dá snadno přepnout do pasivní funkce a je dobré ho používat, protože si pak hybrid lépe „rozloží svou práci“ a dá se pak jezdit velmi úsporně.

O hybridních toyotách není moc co psát. Jsou to téměř absolutně spolehlivá auta. Vy se jen snažte najít kus s kompletní historií, který má ještě záruku na pohon. Ta se dá pravidelnými prohlídkami v servisu Toyoty prodlužovat a u dražších aut má stále smysl.

Není důvod servis šidit, protože tady kromě běžné údržby fakt nic řešit nebudete. Možná jen brzdy, ty totiž kvůli nepoužívání reznou. Proto jednou za čas rezignujte na sbírání „ekologických bodů“ na palubním počítači a rozjeté auto pořádně zabrzděte, ať se brzdy na všech kolech obrousí.

Karoserie je kvalitní, ale zvažte dodatečnou ochranu spodku auta a pamatujte na to, že odtokové kanálky je potřeba čistit a ošetřovat, aby se neucpaly. Je to jeden z předpokladů prevence koroze. Přední nárazník je pak kvůli aerodynamice dost nízký a snadno se s ním někde škrtne, tak opatrně u obrubníků a při přejíždění příčných prahů.

Celkové hodnocení: Ojetá Toyota Corolla 2.0 HSD Combi

S tímto nájezdem se vážně není čeho bát. České auto se servisní historií je bezpečná volba. Navíc tento dvoulitrový hybrid patří se svým nájezdem mezi nejdostupnější u nás, pod půl milionu se takovým autům zatím moc nechce. Pokud jezdíte hodně, je Corolla 2.0 HSD fajn. Má hezkou dynamiku a velmi příznivou spotřebu i provozní náklady. Na dojíždění jen do města si ale klidně můžete koupit jednodušší osmnáctistovku, s níž ušetříte ještě víc. Pokud chcete mimořádně spolehlivé auto pro rodinu i na delší výlety, které si pak klidně deset let necháte, je verze 2.0 HSD asi to nejlepší, co si můžete na trhu ojetin pořídit.

Co máme rádi

  • Zřejmě nejspolehlivější pohon v dnešních ojetinách
  • Plynulý záběr jak u elektromobilu
  • Nízké náklady a moc hezká dynamika
  • Je to příjemné rodinné auto

Co nás vytáčí

  • Stále vysoké ceny ojetin
  • Rychlost omezená na 180 km/h
  • Na dálnici už není hybrid tak výhodný
  • Na malé nájezdy nedává moc smysl
Načítám