Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Test ojetiny: Škoda Fabia II 1.9 TDI-PD po 320 000 km

Foto: Dalibor Žák
4. 2. 2021

Dnes se zase podíváme na ojeté auto po větším nájezdu. Věnovat se budeme domácí značce Škoda, konkrétně Fabii druhé generace s populárním motorem 1.9 TDI, kterou nám laskavě zapůjčila jedna čtenářka. A zjistili jsme zajímavé věci.

Článek

Auta s velkým a hlavně doloženým nájezdem jsou pro naše recenze ojetin vděčným materiálem. Můžeme si na nich totiž ukázat, co na nich vydrží, která místa jsou choulostivá a jak vypadají všechny ty „ze Švýcarska po doktorovi“ dotažené stočenky, kterým svítí na tachometru 64 000 km.

Dnes se zase podíváme na vůz domácí značky Škoda, konkrétně na Fabii druhé generace ve verzi Combi s populárním motorem 1.9 TDI-PD. Tentokrát jsme ale pro vhodný kus nešli do bazaru, nýbrž nám ho zapůjčila jedna čtenářka. Ano, naše články nejsou jen doménou věci znalých mužů, kteří hltají a zpaměti znají všechny technické údaje.

Její Fabia II Combi byla vyrobená v roce 2008 a aktuálně má najeto už přes 321 000 km. Majitelka ji má od roku 2013, kdy měla tahle Fabia najeto zhruba 140 000 km. Její auto není žádná leštěnka, ale opravdový dělník a silniční bitevník snášející útrapy každodenního provozu a parkování na sídlišti. Aspoň se ale můžeme seznámit s autem, které „nekecá a maká“.

Denně skoro 100 km

Majitelka najede ročně okolo 30 000 km, takže své auto vytěžuje opravdu pořádně. Podle jejích slov slouží vůz na cesty z práce a do práce a také na rozvážení dětí po různých kroužcích a sportovních akcích. Je to prostě auto, které musí sloužit a být každý den v pohotovosti, nestojí ve vyhřívané garáži a nikdo ho denně neobíhá s jelenicí v ruce.

Foto: Dalibor Žák

Fabii Combi nám k testu zapůjčila jedna čtenářka. Její vůz má nyní najeto přes 321 000 km, což už je opravdu slušná porce a pro naše potřeby velmi reprezentativní nájezd

Fabie druhé generace s takto vysokým nájezdem se v inzerátu moc často nevyskytují, ale všichni víme, jak to s těmi kilometry na počítadle ujeté vzdálenosti bývá... Tržní cena takto ojetých kusů se stále pohybuje kolem 65 000 Kč. Samozřejmě záleží na celkovém stavu a servisní historii. Kus bez koroze s dobře fungujícím motorem a převodovkou se klidně prodá za 90 tisíc korun.

Ceny Fabií druhé generace už spadly k 30 tisícům korun za hodně unavené a opotřebované kusy s nepříliš oblíbenými motory. Naopak lze stále sehnat vozy z posledních let výroby s žádanými motorizacemi a nízkým nájezdem, které se prodávají za 130 až 150 tisíc korun. Mladá Fabia s atmosférickým motorem 1.4 16V se vždycky prodá velice dobře.

Škodu Fabia druhé generace asi moc představovat nemusíme. Jen připomeneme, že svou kariéru započala na jaře roku 2007 a v prodeji vydržela do poloviny roku 2014 s tím, že skladové a předváděcí kusy se doprodávaly ještě do konce roku, někdy i později. Facelift přišel v polovině roku 2010 a znamenal především přechod na novou emisní normu a také příchod nových motorů.

Pojďme ale zpátky k testované čtenářské Fabii. Možná jste si už podle fotek všimli, že se jedná o vůz kategorie N1, tedy s tehdy ještě povinnou dělící přepážkou a čtyřmístným uspořádáním. Přestavbu prováděla firma MTX. V zásadě se ale nic nemění, takže všechna zjištění můžeme zobecnit na Fabii jako takovou.

Foto: Dalibor Žák

Ačkoli tahle Fabia není žádná garážová leštěnka, vypadá i přes drobné kosmetické „zářezy“ z parkovišť pořád velice dobře. Funkci auta pak nejde vytknout vůbec nic. Škoda Fabia Combi druhé generace možná není krasavec, ale je to plnohodnotný praktický rodinný vůz

Pod kapotou testovaného auta je motor 1.9 TDI-PD s kódovým označením BSW, což znamená verzi bez filtru pevných částic. Naopak verze BLS filtr má, tedy jako poměrně velký počet těchto Fabií z dovozu. Obě verze motoru 1.9 TDI mají výkon 77 kW v 4 400 min-1, ale verze BSW bez filtru má nejvyšší točivý moment 240 Nm o 100 otáček níže v 1 800 min-1. Obě pak mají pětistupňovou manuální převodovku. S automatem se tenhle diesel ve Fabii nikdy neprodával.

Pořád jezdí opravdu dobře

Vzhledem k nájezdu jsme nečekali zázraky, ale to, jak tahle Fabia i po letech a kilometrech jezdí, je určité překvapení. Motor chytá ihned na první otočení, a i když o něm samozřejmě víte, protože je hlučnější, jeho funkci nelze nic vytknout. Spojka zabírá plynule, motor se bez cukání rozjíždí a i přes přirozeně hrubší a hlučnější chod pracuje velice ochotně.

Foto: Dalibor Žák

Čtenářská Fabia má pořád spoustu chuti do života a nafťák 1.9 TDI je sice hlučnější, ale dynamicky opravdu zdařilý motor. V té době to byl ve Fabii vrchol

Dynamické měření výkonu jsme nedělali (už jen naplánovat v dnešní covidové době servisní prohlídku a zapůjčení auta byl očistec a celou akci jsme museli několikrát přesouvat), ale pocitově má auto zcela dostatečný výkon, motoru nevadí ani vyšší otáčky a překvapivá je absence charakteristické kouřivosti. Za autem se při akceleraci netvoří typický obláček a i v mrazu ihned po nastartování auto nehulí jako dýmovnice. Tenhle kus se na první pohled jeví jako takový malý pojízdný zázrak.

Při jízdě je navíc tahle Fabia stabilní, netáhne do strany, v řízení nejsou cítit vůle a ani podvozek se nemele a nemlátí. Vážně se s touhle Fabií jede nad očekávání pěkně a spotřebu paliva jsme po vynulování denního počítadla drželi kolem pěti litrů na 100 km. Majitelce na dlouhodobém počitadle svítí hodnota 5,4 l/100 km s tím, že nejvíce cest se odehrává po dálnici a jak nám majitelka říká, rozhodně se s autem neloudá na spotřebu. Vysoký dlouhodobý údaj průměrné rychlosti na palubním počítači ukazuje, že tahle Fabia a její řidička nejsou brzdami provozu.

Žádné leštění, ale pravidelná údržba ano

Zdánlivě velice dobrá kondice auta a motoru je samozřejmě důvod k diskusi a dotazům, jak se vlastně majitelka o auto stará. „S mým nájezdem mi to vychází, že měním olej dvakrát ročně,“ říká čtenářka Monika a v pečlivě vedeném šanonu prakticky všech možných dokumentů k autu loví ještě originální servisní knížku, kde opravdu jsou záznamy z celé historie vozidla. Aktuálně už je ale na poslední stránce a servisní záznamy píše na zbylé volné listy. Ještě dva tři servisy se jí tam vejdou, ale pak bude potřebovat novou knížku.

Foto: Dalibor Žák

Takhle to má vypadat! Kompletně vedené záznamy všech servisních prohlídek, mimořádných oprav, pojistných smluv, protokolů z STK a emisí... Pokud budete někdy auto prodávat, další majitel takové věci uvidí rád

Poslední návštěvu značkového servisu auto prodělalo v roce 2015, ale od té doby už jezdí do nezávislých dílen. Záznamy ale ukazují všechny provedené prohlídky a výměny oleje zhruba po 15 000 km, včetně výměny filtrů i nad rámec standardního servisního plánu. Nacházíme i informace o vyměněných rozvodech motoru a upozorňujeme majitelku, že za asi 20 000 km zase přijde na rozvody řada. „Ano, to už mi posledně v servisu říkali,“ souhlasí majitelka.

Pocitově velmi příjemná dynamika auta a vyrovnaný chod motoru bez typické kouřivosti je opravdu překvapivé zjištění a ptáme se, kde majitelka tankuje. „Vždycky tankuju plnou Vervy u Benziny a bylo mi doporučeno používat ještě nějaké aditivum nebo co to je,“ popisuje Monika a z přihrádky v autě vytahuje nám moc dobře známou lahvičku aditiva VIF.

Foto: Dalibor Žák

Testovaná Fabia naší čtenářky je vůz denní potřeby. Každý den přibyde na tachometru zhruba 100 km. Roční nájezd činí okolo 30 000 km a do servisu na prohlídku a pro nový olej jezdí auto dvakrát do roka

Ptáme se na další věci, ale vlastně nad rámec běžné údržby došlo jen k jedné závadě na motoru. Když mělo auto najeto zhruba 170 000 km, ztratilo výkon a bylo potřeba vyměnit turbodmychadlo. Výměna za repasovaný díl včetně práce tehdy stála přibližně dvacet tisíc korun.

My bychom to asi shrnuli tak, že lepší péči snad už běžné ojeté auto dostat nemůže, a kdyby takhle všichni přistupovali ke svým autům, byla by situace na trhu ojetin o poznání růžovější a nákupy aut by nebyly tak rizikové.

V servisu potvrdili slušný stav

V době covidové, kdy se soukromý byznys zavírá podle toho, jakou nohou zrovna kdo vstal z postele, je těžké cokoli plánovat a domlouvat. Nakonec se ale podařilo a vstříc nám vyšli ve značkovém servisu Auto Šídlo v Horoměřicích, kde se nás ujal zkušený technik Jaroslav Veselka, který auta servisuje už opravdu mnoho let. Pamatuje ještě dobu favoritů a felicií a se škodovkami má dlouholeté zkušenosti.

Foto: Dalibor Žák

Velice děkujeme značkovému servisu Auto Šídlo v Horoměřicích, že si na nás i během lockdownu udělal čas a prostor a čtenářskou Fabii nám velmi důkladně prověřil

Ještě než budete v komentářích dole pod článkem vykřikovat, co je pak tohle za objektivní recenzi ojetého auta, když ho děláte ve spolupráci s automobilkou a ve značkovém servisu, tak bych rád řekl, že zaprvé si v téhle době opravdu nemůžeme moc vybírat a především jsme chtěli mít přístup ke kompletní značkové diagnostice a materiálu. A nezdálo se nám, že by se technik snažil cokoli zatajit. Také vám mohu s čistým svědomím říci, že mi rozhodně nikdo z automobilky nezakazoval, či naopak nepřikazoval, co do článku mám a nemám dávat. Objektivitě tak bylo učiněno zadost.

Aby těch komplikací nebylo málo, tak sníh samozřejmě nemohl počkat ještě aspoň jeden den, takže auto bohužel dorazilo do servisu kompletně zašpiněné. Dílna naštěstí disponuje vlastní ruční myčkou, takže vůz před vjezdem na dílnu rychlého příjmu očistili do snesitelného stavu a mohli jsme začít.

Pan Veselka auto obchází a zkušeným okem odhaluje místa, kde byly prováděné opravy. Ukazuje na měněné přední okno a ne zrovna odborně provedené opravy pravého prahu, zadních pátých dveří a nárazníku. Celá kontrola auta podle stanovených továrních postupů je velmi obsáhlá a má přesně určené pořadí, ale pro potřeby našeho článku některé věci přeskočíme či prohodíme. Tak prosím nerýpejte, že tuhle věc jsme nedělali a támhleto se dělá před tímhle nebo obráceně. Technik postupoval přesně podle stanovených schémat a nemáme důvod nevěřit, že by něco vynechal. Vlastně nás pečlivost kontroly až překvapila.

Foto: Dalibor Žák

Diagnostika hned odhaluje několik chyb, ale po smazání se znovu neobjevují. Další varovné hlášky pak prozrazují problém u senzoru tlaku pneumatik a v rádiu, ale to druhé může souviset s dodatečnou montáží hands-free sady

Foto: Dalibor Žák

Přítomnost ještě původního výrobního štítku vzadu v prostoru pro rezervu naznačuje, že vůz nebyl hodně bouraný na zadek a svařený. Také z něj lze vyčíst kódy výbavy a především motoru. Zde je jednotka 1.9 TDI BSW ještě bez filtru pevných částic. Tedy ta lepší varianta

Auto samozřejmě napojuje pan Veselka také na diagnostiku a hned nachází nějaké starší, nesmazané chyby. To je takový typický jev u aut, která přestanou jezdit do profesionálních servisů a neprochází pravidelnou diagnostikou. V záznamech jsou tak staré chyby, jako je nízké napětí u airbagu, vadný snímač klimatizace, nefunkční snímač tlaku v pneumatikách (na palubní desce stále svítí varovná kontrolka a nejde vyresetovat obvyklým způsobem) a chyba ohledně kódování rádia. Ta ale může souviset s dodatečnou montáží hands-free sady, pokud ji někdo natvrdo narouboval přímo na elektroniku rádia. Na motoru ale žádné chyby nejsou.

Po diagnostice se tak můžeme pustit do kontroly mechanických částí. Drobné či větší kosmetické oděrky jsou běžný jev sídlištních aut, nájezdu zas odpovídá osekaná kapota od kamínků a už hodně „tečkované“ čelní sklo. Asi nikoho nepřekvapí unavené vzpěry pátých dveří. Nedrží ani roletka zavazadelníku, kdy se vylomila jedna ze západek. „Tohle je typická závada starších kombíků, musí se pak rozmontovat celý krycí plast v kufru,“ popisuje obvyklou závadu Veselka, když se pouští do další kontroly.

Foto: Dalibor Žák

Běžte se podívat, jestli vám také ve Fabii nechybí záslepka v kufru pod rezervou. Je to prý obvyklá drobnost a lidem se pak v prostoru pro rezervu drží voda a samozřejmě to tam pak rezne

Foto: Dalibor Žák

Místy už se začíná objevovat oranžový mor, ale vzhledem k určení auta a parkování venku to vlastně není tak strašné

Foto: Dalibor Žák

Tady reznou snad všechna auta. Kvůli celodennímu svícení lampičky RZ topí a slané břečce se tam velmi daří. Po 12 letech je tohle vlastně ještě dobrý stav. Některé Fabie už mají druhé či třetí páté dveře

Foto: Dalibor Žák

Po dvanácti letech, 320 000 km a opravdu každodennímu vytěžování auta se prostě drobnosti projevují. Sem tam odpadne nějaká krytka, praskne kus plastu, zpuchří těsnění. Už jsme ale viděli mnohem horší Fabie s poloviční hodnotou kilometrů na tachometru...

Ven putuje rezerva (u které je měřen tlak a kontroluje se stav pneumatiky, zde je ještě původní tovární pneumatika Bridgestone z roku 2008) a v kufru ukazuje servisní technik na ještě přítomný původní výrobní štítek vozidla s kódem motoru a kódy výbavy. Upozorňuje, že právě absence štítku je typickým důkazem toho, že auto bylo hodně bourané na zadek a pak vařené.

„Nojo, chybí tady záslepka pod rezervou, takže je tou dírou vidět ven a do auta pak pronikají nečistoty a voda,“ ukazuje Jaroslav Veselka na otvor po ztracené záslepce. Hned běží do skladu pro náhradní, kterou zkušeným pohybem vrací na místo. „Jednou nám sem přijel na servis s Fabií zákazník, kterému v prostoru pro rezervu šplouchalo snad deset litrů vody,“ vzpomíná pan Veselka na podobný případ.

Uvnitř pěkná, spodek také v pořádku

Nemůže samozřejmě chybět ani kontrola interiéru, který je stále ještě ve velmi slušném stavu. A to i přes to, že auto často slouží pro odvoz nářadí, květináčů a dalších pomůcek zahradních prací. Ovladače oken už mají trochu ošoupané okraje a na volantu, pedálech a řadicí páce je vidět, že se prostě s autem jezdí. Sportovní sedačky s masivnějšími bočnicemi jsou ale stále v dobrém stavu jen s minimálními stopami po vystupování a nastupování.

Foto: Dalibor Žák

Překvapil nás stav interiéru a hlavně sportovních sedaček, jejichž bočnice a čalounění není nadměrně opotřebované. Sedačky ani nejsou prosezené. Celkově je interiér téhle Fabie v opravdu pěkném stavu

Foto: Dalibor Žák

Vážení čtenáři, takhle vypadá volant Fabie, tedy cenově dostupného vozu, po 12 letech a 320 000 km (321 426 km, abychom byli přesní). Máte to jako nápovědu, kolik má asi tak reálně najeto ta škodovka „po doktorovi ze Švýcarska“, které svítí na tachometru 64 000 km

Foto: Dalibor Žák

Ani na řadicí páce není opotřebení nadměrné, ale je pravdou, že řidička jezdí hodně po dálnici a co jsme si tak všimli, obě ruce má na volantu, takže řadicí páka neslouží jako opěrka. Z městského provozu bývají řadičky výrazně otrhanější a ošoupanější

Foto: Dalibor Žák

Dámské nehty dají plastům zabrat. Takhle vypadají ve Fabii po 320 000 km. V „prémiovém“ BMW za milion takhle vypadají po 60 000 km. To jen tak pro pořádek...

Společně se pak shodujeme na tom, že takhle nějak vypadají interiéry všech těch importovaných Fabií bez historie, které „mají najeto do 150 000 km“, ale realita je taková, že mají skutečně najeto spíše trojnásobek. Jestli takhle může vypadat interiér hodně vytěžované Fabie po 321 000 km, tak rozhodně tak nevypadá po 150 000 km.

Auto jede na zvedáku nahoru. První věc, kterou nám technik Jaroslav Veselka ukazuje, je chybějící celý podmotorový plastový kryt. Majitelka Fabie uvádí, že neví o tom, že by něco takového ztratila (což jí věříme, protože z vlastní zkušenosti víme, jaké to je, když třeba v dálniční rychlosti celý ten plastový kryt pod motorem uletí. Toho si člověk opravdu všimne), takže si možná kdysi dávno nějaký nepořádný servisák zjednodušil práci. Případně ten kryt prostě ztratil ještě předchozí majitel auta.

Foto: Dalibor Žák

Kdysi dávno musel zmizet kryt pod motorem. Buď si v minulosti nějaký nepořádný servisák usnadnil práci, nebo ho prostě bývalý majitel ztratil a nenahradil. Aspoň můžeme vidět, že až na opravdu minimální únik oleje kolem podtlakového čerpadla je motor suchý, stejně tak převodovka

Foto: Dalibor Žák

Uložení náprav je také ještě „v normě“, ale výměnou silentbloků by se samozřejmě nic nepokazilo. Má to ale ještě pár sezón čas

Foto: Dalibor Žák

Tohle je asi nejpostiženější místo celého auta, zřejmě zde v dávné minulosti došlo k poškození, a ne zrovna důkladně provedené opravě. I tak bychom zhodnotili stav spodku auta jako nadprůměrný vzhledem ke stáří a nájezdu

Foto: Dalibor Žák

S ohledem na věk a kilometry je vlastně vše v pořádku i tady vzadu. Žádné stopy po katastrofální korozi, výfuk je ještě původní, i když už z něj odpadl vnější plášť. „Na funkci rostlináře“ to ale vliv nemá

Nějaký větší únik oleje či provozních kapalin se nekoná. Sice jsou na motoru stopy po starém oleji, ale není to nic dramatického. „Lehce to uniká nahoře z podtlakového čerpadla, kde už může být vadné těsnění,“ popisuje poměrně obvyklou starost takto starých a ojetých tédéíček Veselka. Mezi motorem a převodovkou je ale sucho, nerosí ani olejová vana.

Na podvozku žádné dramatické vůle nejsou, i když silentbloky už ukazují na své stáří. Tlumiče byly určitě už měněné, stejně tak pružiny. A to vpředu i vzadu. Stav podvozku je ale zcela úměrný nájezdu a stáří a jeho opotřebení lze hodnotit jako běžné. Brzdy jsou už na hraně, ale ještě jednu sezonu určitě dají. Podle Veselky lidé jezdí s brzdami v mnohem horším, někdy už i v havarijním stavu a popisuje příhodu, kdy mu u jednoho vozu při zkušební jízdě při prudším brzdění celý kotouč praskl.

Vlastně jediná věc, která by se měla řešit, je prasklá manžeta levé přední poloosy. Začne do ní pronikat voda a sůl. Jinak ale zespodu vypadá tahle Fabia docela slušně. To, že vnější plášť zadního tlumiče výfuku už ureznul a odpadl, je poměrně běžný jev, ale celkově výfuk nejeví stopy po nadměrné korozi a svou funkci stále plní a ještě několik let plnit bude.

Jen běžný servis a domů

Celé by to šlo shrnout vlastně tak, že až na pár opravdu kosmetických drobností uvedených výše (manžeta přední poloosy, plastový kryt pod motorem) tomuhle autu nic zásadního nechybí. Potřebuje tedy jen další běžný servis dle plánu a může zase dál jezdit. Vše ostatní jsou spíše jen doporučení, co by bylo vhodné udělat v rámci servisu jako preventivní zásah.

Jak takový servis ale probíhá, to si schováme do dalšího článku, protože i během něj jsme objevili zajímavé věci. A to bude zajímat hlavně ty, kteří provádějí údržbu na autě svépomocí, případně ji svěřují neznačkové dílně či někomu jinému. Ale to si opravdu schováme na příště.

Celkové hodnocení: Škoda Fabia II 1.9 TDI po 321 000 km

Tady vidíte, že když se o své auto staráte, tankujete kvalitní palivo a dáváte mu včas pravidelný základní servis, tak prostě vydrží a hlavní mechanické části budou stále perfektně fungovat i po několika stovkách tisíc kilometrů. Zvenku tahle Fabia Combi možná nevypadá jako muzejní leštěnka, ale motor je stále ve skvělé kondici, auto drží pohromadě, na silnici je stabilní, nic v něm nikde nemlátí a jezdí se s ním vlastně pořád dobře. Jediná mimořádnost, kterou současná majitelka za těch svých skoro 200 000 km pamatuje, byla výměna turbodmychadla, na jehož stavu se dost možná podepsal předchozí majitel.

Že je to už starý a moderní emisní normy neplnící nafťák? To je sice moc zajímavý argument všech, kdo sní o zákazu dieselů, ale tohle auto je přeci ten nejekologičtější vůz, který může po silnici dneska jezdit. Má spotřebu pět litrů na 100 km, a díky kvalitě zpracování a odpovídající péči majitelky pořád spolehlivě funguje a ještě dlouhá léta fungovat bude. Takže se nemusely vyčerpat zdroje pro výrobu jiného, nového auta. My bychom si vsadili, že tahle Fabia Combi 1.9 TDI půl milionu kilometrů natočí jako nic.

Reklama

Sdílejte článek