Hlavní obsah

Sir Stirling Moss: Legenda

Foto: Daimler AG.

Sir Stirling Moss oslaví letos 90. narozeniny

Není potřeba delšího nadpisu. Legendou se může člověk stát dokonce ještě dřív, než ho zavřou do černé škatule a Sir Moss se do ní rozhodně ještě dlouhá léta nechystá. Letos oslaví ve svém domě v londýnské čtvrti Mayfair devadesáté narozeniny. Je zkrátka nezničitelnou závodnickou legendou. V jeho příběhu hrají hlavní roli krásné ženy, tu vedlejší, avšak o to víc známou, představují úžasná rychlá auta, burácející motory a rozmazaná krajina kolem.

Článek

Když se v mrazivém lednovém víkendu roku 2009 odkryla v Detroitu saténová plachta z překvapivě placatého vozu na stánku Mercedes-Benz, všechny oči i spouště fotoaparátů se zaměřily na onen nádherný stříbrný speedster. Mercedes-Benz SLR McLaren Stirling Moss, tak se jmenoval celým jménem, zůstal dodnes nejultimativnějším strojem, jaký stříbrné šípy v moderní době vyrobily.

Foto: Daimler AG.

Sir Stirling Moss a mistrovský kousek designu od Mercedes-Benz z roku 2009

Masivně odlehčený Mercedes-Benz SLR bez čelního okna dokázal zrychlovat z nuly na sto km/h za 3,5 vteřin a aerodynamika umožnila dosáhnout dechberoucích 354 km/h maximální rychlosti. Existuje jich jen 75 kusů. Poprat se o něj v pořadníku mohli jen stávající majitelé Mercedesů SLR. Jeden exemplář bude třetí víkend v květnu v aukci, která je součástí slavné Concorso'd Eleganza Villa D'Este, a na odhad, za kolik se asi prodá, se mě raději neptejte.

Oslavuje velkolepé vítězství v nejtěžším závodě světa, v Mille Miglia roku 1955. Letošní „Mille“ vypukne už příští týden, ale dnes už se nezávodí doopravdy. Mercedes 300 SLR se startovním číslem 722 (podle startovního času v 7:22 hod.) se italskými městy řítil obrovskou rychlostí. Řídil Stirling Moss navigovaný motoristickým novinářem Denisem Jenkinsonem.

Foto: Daimler AG.

Mille Miglia 1955 a slavná dvojice Jenkinson / Moss

„Jenks“, jak mu Stirling zdrobněle říkal, se sedadla smrti nebál… Závodění bylo nesmírně nebezpečné. Piloti to věděli, a tak raději chmurné myšlenky vypouštěli jako kouř ze svých hlav. Na konci závodu je čekaly holky a dobré pití. Mohli jste se totiž buď bát anebo na strach nemyslet a vyhrát. Nic mezi tím nebylo, alespoň tak nějak to vyznívá z výrazu tváře Sira Stirlinga Mosse při každém z nesčetných úžasných interview, které kdy laskavě médiím nabídl. A o svém příběhu sepsal dokonce nádhernou knížku…

Foto: archiv Garaz.cz

Stirling Moss a Miss Corvette... život nejsou zdaleka jen rychlá kola

„Řekněme to takto, jsem rozhodně heterosexuál...“

Říká se o něm, že byl prvním playboyem mezi sportovci. A jako reakci na tuto řečnickou frázi se Stirling Moss jen tak usměje a praví přesně onu větu z mezititulku. Ženy miloval. Nakonec, kdo by odolal, když by vás v šestnácti, sedmnácti pustili do rychlého auta, nechali vás si s ním hrát, rozjet ho na co nejvyšší rychlost, jakou umíte, a v cíli si užít úsměvy krásných dívek. Jednu starší holku si vzal tehdy i domů. Máma na to přišla, zaklepala na dveře. Zachoval se už tehdy jako gentleman a bránil ji. Beztak z toho prý byla doma mela. Byl synem spořádaného a veleváženého londýnského zubního lékaře a otec jeho kariéru závodníka povolil jen s velkou nelibostí.

Musel slíbit, že bude nosit pevnou helmu, což ani po válce nebylo úplně zvykem a už vůbec ne „cool“. Otec prý stejně nikdy nechápal, že by se Stirling mohl tímhle „koníčkem“ uživit. Jenže „kluk“, což byla jeho přezdívka mezi závodníky, vážně válel. První závody absolvoval na vypůjčeném Frazer Nashi a úplně první peníze, které vydělal dostihovým závoděním (jeho matka byla obrovskou fanynkou závodění na koních), ihned utratil jako zálohu na závodní formuli 3 – Cooper 500.

Foto: Daimler AG.

Mille Miglia 1955: šéfinženýr Mercedesu Ludwig Kraus (zleva), vedle Rudolf Uhlenhaut, Denis Jenkinson, Stirling Moss a Dr. Hans Scherenberg. Nejlepší závodnická léta prožil s týmem Mercedesu

Jezdit jako Stirling Moss

Kdo si myslíte, že jste, Stirling Moss?“ byla naprosto typická otázka v momentě, kdy vás zastavil konstábl silniční policejní hlídky v Británii dávných časů. Sir Stirling byl pojem a velká celebrita. Býval obvykle i váženým porotcem soutěží krásy a slečny také často svezl v některém z rychlých roadsterů. Stirling Moss a čerstvá „Miss“ s naondulovanými vlasy ve zbrusu novém Triumphu TR3, kde dlouhé vlasy spolujezdkyně vlály vykrojenými dveřmi téměř až k zadním blatníkům, to byl obraz zachycený v nejednom z dobových dokumentů. Kvůli účasti porotce na Miss World dokonce přerušil líbánky se svou první ženou. Také byl nakonec ženatý třikrát.

Foto: Daimler AG.

Sir Stirling Moss na Targa Florio 1955

Ale to bych hromadu let přeskočil. Jako malý „cucák“ se propracoval k půjčenému Jaguaru XK120 a vypravil se na RAC Tourist Trophy do Severního Irska. Tehdy musel jeden závodník zvládat několik disciplín motorsportu najednou. Psal se rok 1950. V moderních dobách tohle nezvládá asi už nikdo. Víc disciplín umí nesmrtelný „ufoun“ Sebastian Loeb, ale tehdy bylo závodění stejně jiné. Dopolední závod se absolvoval ve formuli, odpolední v sériovém cestovním voze, neděle byla ve znamení vytrvalostní soutěže a za týden se jelo na dálkovou rallye.

Foto: Jaguar

Jaguar XK120 a deštivý den při závodech Tourist Trophy v roce 1950. S přehledem zvítězil

Na TT pršelo, což Stirlingovi maximálně vyhovovalo. Uměl využít svou atletickou průpravu i skvělou koordinaci pohybu. Úspěch spočíval už jen v ladném doběhu k vozu, nasednutí a pak prací jemnou motorikou na pedálech i s volantem. Rychlá jízda nevypadá totiž agresivně, paradoxně je poklidná, jistá, citlivá. Na mokru to platí dvojnásob. Onen závod vyhrál s velkým předstihem a v cíli se manažeři všech týmů jen divili, co že je to za kluka, toho mladého s tím žvárem v puse. Jak to, že je tak pekelně rychlý? Jaguar mu následujícího roku nabídl místo hlavního testovacího jezdce automobilky.

Foto: Daimler AG.

Legendární Mercedes 300 SLR „722“

Bouřlivý rok 1955

Dobrá, lehce přeskočíme, protože Stirling Moss si mezitím zazávodil ve špičkovém Maserati 250F, které koupil jeho táta, svedl lité souboje s Mikem Hawthornem a několikrát otestoval závodní Mercedes. A ten přišel nakonec s nabídkou horkého sedadla v jejich závodním týmu pro sezónu 1955. Alfred Neubauer, týmový šéf, byl nesmírně populární a dokázal na každého jezdce zapůsobit, každého motivovat. „Během kariéry jsem startoval ve skoro šesti stech závodech  a nikdo jiný z motorsportu na mě nikdy nezapůsobil tak silně jako Alfred Neubauer,“ uvedl Stirling Moss v mnoha rozhovorech. Dodejme jen, že z uvedeného počtu absolvovaných závodů jich přes dvě stě vyhrál...

Foto: Daimler AG.

British Grand Prix, 1955: vítězný Stirling Moss a Juan Manuel Fangio, který tehdy na stupních vítězů stanul jako druhý

Mercedes chtěl nový a mladý tým. Stirling Moss představoval mládí, ale měli i Juana Manuela Fangia, ten představoval zkušenost. Nad Fangiem několikrát zvítězil – vzpomíná se třeba na britskou Grand Prix na dnes už bývalém okruhu Aintree u Liverpoolu. Fangio prohrál o 0,2 sekundy! V tříhodinovém závodě! Sir Stirling si dodnes myslí, že ho Fangio nechal na domácí půdě gentlemansky vyhrát. A když jsme u oněch zvyků každého pravého Brita – Stirling Moss vždy po předjetí některého ze soupeřů zvedl z kokpitu monopostu ruku a symbolicky pokynul. Muselo je to děsně štvát…

Foto: Daimler AG.

Sir Stirling Moss součástí vzpomínkové jízdy Itálií na počest Mille Miglia. Snímek je z roku 2015

Ale to už jsme v Brescii na startu nejtěžšího vytrvalostního závodu světa – Mille Miglia 1955. Mercedes 300 SLR s řadovým osmiválcem z monopostu W196 od Rudolfa Uhlenhauta točil 8 500 otáček a dosahoval přes tři sta koní. Uzounkými ulicemi Florencie se při závodě proháněli s Jenkinsonem rychlostmi přes sto mil za hodinu. Fangio jel závod sám. Mille Miglia byla příliš nebezpečná, aby riskoval, že zabije spolujezdce. Jeho Mercedes nakonec protnul cílovou pásku v Brescii jako druhý v pořadí, zatímco Jenkinson Mossovi hodně pomohl čtením skvěle připraveného rozpisu předlouhé trasy. A oba ve zdraví přežili.

Foto: Daimler AG.

Tři vozy 300 SLR na startu 18. International Eifel Rennen 29. května 1955. Zleva Juan Manuel Fangio (startovní číslo 1), Karl Kling (startovní číslo 3) a Stirling Moss (startovní číslo 2)

V červenci se jel každoroční vytrvalostní závod v Le Mans. O tomhle ročníku by se bohužel mohla napsat celá kniha, natočit celovečerní film či hodinový dokument. Také všechno z toho vzniklo. V červenci 1955 skončila jedna éra automobilového závodění. Při strašidelné nehodě Mercedesu 300 SLR Pierra Levegha se rozplynul sen o fenomenálním úspěchu týmu Mercedes-Benz. Ten večer zemřelo příliš mnoho lidí. Závod vyhrál Mike Hawthorne z týmu Jaguar a titulky francouzských novin hned v následující pondělí ráno ironicky hlásaly: „Gratulujeme, pane Hawthorne!“. Ze závodu neodstoupili, závod nebyl zrušen a možná to dle očitých svědků bylo dobré rozhodnutí. Nevznikl zbytečný chaos a do prostoru divácké tribuny, kam dopadly hořící trosky Mercedesu vyrobeného ze silně hořlavých lehkých slitin – elektronu, mohli hasiči i záchranáři, aby pomohli raněným. Mercedes se během noci z Le Mans kompletně stáhl a celý tým včetně Stirlinga Mosse byl odvolán. Neubauer pak oznámil ukončení všech aktivit Mercedesu v motoristickém sportu – téměř nadobro.

Foto: Daimler AG.

Targa Florio, Itálie, 16. říjen 1955. Prakticky poslední závody týmu Mercedes-Benz. Vítězí Stirling Moss (startovní číslo 104) a jeho Mercedes-Benz 300 SLR během zastávky na výměnu pneumatik

Bod, který chyběl k titulu, a nehoda, která mu zachránila život

Uděláme opět větší střih a přeneseme se do sedmého závodu mistrovství světa, na Grand Prix Portugalska v roce 1958. Mercedes-Benz byl ze hry dávno venku, Stirling závodil jako soukromník pod křídly Tonyho Vandervella s jejich na míru vyvinutým monopostem Vanwall. Tuhle sezónu měl rozhodně vyhrát. Hlavní sok, Mike Hawthorne, se přetočil a zhasl mu motor. Po závodě byl diskvalifikován za start roztlačením, jenže Stirling onu situaci v závodě viděl, zašel za pořadateli a vysvětlil jim, že by bylo nefér ho z hodnocení Grand Prix vyřadit, protože roztlačení a start motoru proběhl mimo závodní dráhu, což zakázáno nebylo. Hawthorne získal své body a v posledním závodě sezóny pak Stirlingovi jeden jediný bod k celkovému vítězství sezóny F1 chyběl!

Foto: archiv Garaz.cz

V týmu Tonyho Vandervella na monopostu Vanwall VW5, pravděpodobně rok 1957

Nejlepší závodník na světě, jenže titul mistra světa nikdy nezískal. Jako soukromník, ať už s Tony Vandervellem nebo později u Roba Walkera, dokázal vítězit a být sakra rychlý i se slabšími vozy bez podpory továrního týmu. Sledoval ho i sám starý Enzo Ferrari. Kdysi pro něj málem Stirling závodil, jenže na poslední chvíli Italové cukli z původní dohody a do horkého křesla usadili domácího jezdce. A ten podraz se nebál Moss dát „Il Commendatoremu“ najevo. A najednou se zdálo, že po dlouhých letech, konkrétně pro sezónu 1963, přichází sám, původně uražený Ferrari s prosíkem a s tím, že je ochoten dodat Mossovi nejen vůz, ale dovolí jim ho provozovat i v barvách stáje Roba Walkera.

Foto: Daimler AG.

Sir Stirling Moss - zkrátka legenda motoristického sportu

Bývalo by to vyšlo a byl by z nás skvělý tým, já byl v nejlepší formě a Ferrari mělo nejlepší, nejspolehlivější auto,“ vzpomínal Stirling Moss. Objednaného Ferrari se nikdy nedočkal. V dubnu 1962 se účastnil s Lotusem 19 Glover Trophy, závodu F1 na čtyřicet dva ostrých kol v Goodwoodu a … havaroval. U všech závodníků se očekávalo, že smutná zpráva jednou přijde, ne však u Stirlinga Mosse. „Moss byl příliš dobrý na to, aby měl nehodu,“ říkalo se tehdy.

Zpráva zasáhla celou Velkou Británii. Moss se po měsíci probral z komatu, z následků strašně vypadající nehody se plně rehabilitoval, ale svou někdejší závodní formu už nikdy více nenabral zpět. A než jezdit na „chvostu“, tak se rozhodl přestat závodit ve Velké ceně úplně a nadobro. Mnozí dodnes věří, že ona vcelku nevysvětlitelná nehoda tehdy v Goodwoodu dost možná umožnila Stirlingu Mossovi slavit letos úctyhodné kulatiny. A přispěla tak k tomu, že může stále své historky z naplno prožitého mladí vyprávět nám, mladým, kteří si onu fascinující zlatou éru závodění vůbec nedovedeme představit.

Reklama

Načítám