Hlavní obsah

Sanitka nebo pohřebák: Legendární Škoda 1203 slaví 50 let!

Foto: Garáž.cz

Škoda 1203 je zatím jedinou poválečnou dodávkou této automobilky

3. 9. 2018

Škodu 1203 neboli takzvanou „dvanáctsettrojku” zná snad každý. Za bývalého režimu to byla nejčastější dodávka na našich silnicích. Letos tenhle legendární automobil slaví 50 let.

Článek

Ano, je to tak - první dvanáctsettrojka sjela z výrobního pásu v roce 1968, tedy přesně před padesáti lety. V továrně ve východočeském Vrchlabí na ní přitom pracovali už od poloviny padesátých let. Dlouho očekávaný model ale navzdory dlouhému vývoji trpěl řadou neduhů.

I když nešlo zcela jistě o dokonalý automobil, byl symbolem jedné éry a dodnes ho má spousta lidí ráda. Tahle roztomilá dodávka má u nás možná víc fanoušků než jakákoliv jiná. České silnice brázdila dlouhé roky v podobě klasické dodávky, mikrobusu, obytňáku, ale i jako sanitka, hasičský automobil nebo pohřebák. A ti, kteří ji v minulosti pravidelně řídili, na ni nakonec vzpomínají s láskou a nostalgií. Přestože jim na cestách připravila bezpochyby i řadu potíží.

Foto: Profimedia.cz

Jako sanitku zná Škodu 1203 snad každý pamětník socialismu

Škoda 1203 byla zpočátku vyráběna s benzínovým čtyřválcovým motorem o objemu 1,2 litru s výkonem pouhých 36 kW (49 koní). Právě na malý výkon si řada řidičů u tohoto vozu stěžovala. A bylo proč. Slabounký motor museli řidiči do kopců spíše prosit, maximálka dosahovala stovky hlavně z kopce a v tu chvíli se zase do hry přidaly poddimenzované bubnové brzdy o průměru 250 mm. Navíc to, co motor neměl na výkonu, ironicky doháněl strašlivou hlučností a spotřebou. V kabině nebylo slyšet vlastního slova a dvanáct litrů na sto v kombinaci s malou nádrží na 38 litrů neslibovalo příliš dlouhou projížďku.

Na dnešní poměry měla Škoda 1203 také výrazně těžší a šíleně nepřesné řazení a mimo to se často přehřívala. Výhodou ale bylo umístění motoru hned vedle řidiče, a tak se říká, že stačilo odklopit víko, polít ho vodou a jelo se dál. Co ovšem polít nestačilo, to bylo koncepčně zastaralé dynamo dodávající šťávu elektrickému okruhu.

Pořádná modernizace zahrnující třeba spádový karburátor, alternátor, pozměněný design nebo konečně i posilovač brzd přišla na řadu až v roce 1974. Moc se toho ovšem nezlepšilo a situaci nezachránily ani další změny v roce 1978 nebo 1980. Ačkoliv při druhé modernizaci se alespoň podařilo nasadit do výroby dlouho očekávanou verzi s bočními posuvnými dveřmi.

Dvanáctsettrojka se vyráběla ve Vrchlabí až do roku 1981, od roku 1973 se ale výroba postupně přesouvala do slovenské Trnavy do zdejšího strojírenského závodu. Zlé jazyky tehdy tvrdily, že když nová auta opustila továrnu a rozjela se do Prahy, nikdy nedojela všechna naráz.

Od roku 1985 se vyráběla verze s hranatými (a konečně halogenovými) světly, která nesla označení TAZ-Š 1203M. Objem motoru stoupl na 1433 ccm, výkon na 42 kW (57 koní) a do nabídky přibyla i pětistupňová převodovka. Zase tolik se ovšem 1203 nezlepšila. Maximálka stoupla zhruba na 115 km/h a spotřeba zůstala pořád příliš vysoká.

Po rozdělení republiky na Česko a Slovensko v roce 1993 změnil vůz název na TAZ 1500, čímž označení 1203 prakticky zmizelo. Postupně se objevily katalyzátory, dieselový motor od Volkswagenu a na samém sklonku životnosti také velké plastové nárazníky.

V Trnavě se Škoda 1203 pod hlavičkou TAZ přestala vyrábět v roce 1997. Po skončení TAZu se ale výroba přesunula zpět do Česka, konkrétně do Žacléře, kde v malokusové produkci pokračovala firma Ocelot pod vedením Romana Jirouše. Ten výrobu nových vozů ukončil letos - symbolicky v roce 50. narozenin automobilu. Fanoušků má tento vůz ale i nadále hodně. Důkazem může být i nedávný sraz majitelů Škody 1203 v Dolní Kalné na Trutnovsku, kam se sjelo přes sedmdesát vozidel.

HLASUJTE: Máte rádi Škodu 1203?
Ano, s nostalgií na ni vzpomínám
91.6 %
Ne, přinášela víc problémů než užitku
8.4 %
Celkem hlasovalo 1574 čtenářů.
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama