Starou dobrou řidičskou poučkou se neřídí skoro nikdo, kromě bezpečnosti však prospívá i vašemu zdraví

Evoluční vývoj lidského těla je v mnoha ohledech fantastický počin, který ale nepočítal s tím, že vznikne vynález zvaný auto a že v něm půjde jezdit rychle. Z toho důvodu je tělesná schránka konstruovaná na rychlost běhu, a proto nám může ublížit náraz (respektive náhlé zpomalení) do pevné překážky i ve 30 km/h.

Nevhodným sezením (nebo spíš ležením) za volantem si skutečně koledujete o malér ve chvíli, kdy například létají airbagy a jejich účinnost se tím snižuje. Neméně důležitý je i úchop volantu, jelikož držení věnce například na Supermana (jedna ruka na dvanácté hodině) může mít za následek v případě aktivace airbagu klidně vícenásobnou zlomeninu ruky.

Špatně zvolený posez nám však mimo bezpečnosti a snížení schopnosti ovládat vozidlo v krizových situacích (smyky, vyhýbací manévr) umí zavařit i zdravotně. A to dost bolestivě.

Sezení, ať už v autě nebo třeba v kanceláři, je pro naši páteř de facto nejhorší poloha, proto i pacienti po operacích páteře smí buď ležet nebo chodit, ale ne sedět. Při sezení totiž vzniká největší tlak v bederní oblasti, a navíc jsou v sedu neustále zapojeny svaly zad, přičemž ty břišní jsou uvolněné.

Vzniká tedy nerovnováha a přetěžování jedné oblasti, což z dlouhodobého hlediska (typicky u řidičů z povolání) vede k takzvaným funkčním bolestem. Tedy bolí vás záda, ale například na rentgenu nebo jiném vyšetření není žádný nález.

Neřešené funkční bolesti způsobené nevhodným či dlouhodobým sezením pak mohou vyústit v ještě horší problémy. Jde třeba o narovnání páteře (přirozené dvojité prohnutí mizí) nebo třeba o vybočení páteře (skolióza) či vedou k podpoře těchto „deformací“, pokud se s nimi už narodíte.

Největším malérem jsou následně strukturální změny, typicky takzvaná vyhřezlá ploténka. Každá ploténka má jádro (představte si ho jako gel, rosol), které když vyhřezne, tak může začít tlačit na nervy, což způsobí bolest, necitlivost nebo slabost v oblastech, kam daný nerv vede.

Představte si to i tak, že nerv je elektrický vodič přenášející informaci a „gel“ z ploténky mechanicky tlačí na kořen nervu a to způsobuje bolesti.

A co řešení? Ideálně jde o prevenci, tedy o správný posez.

Základem je sklon opěradla v úhlu 95 až 100 stupňů, zadek zapasovaný mezi sedák a opěradlo a hlavová opěrka vytažená nejméně do úrovně konce hlavy (může být i výše). Nohy byste měli mít pokrčené i ve chvíli, kdy máte plně sešlápnuté pedály nebo levou nohu na opěrce.

Volant držíme v pozici 14:45, ruce jsou při držení pokrčené k loktech. S volantem pak manipulujeme se zapojením zápěstí, díky čemuž je práce s ním nejrychlejší a nejpřesnější. A nejbezpečnější.

Velmi důležitá je i bederní opěrka pro podporu přirozeného zakřivení páteře a snížení tlaku na bederní část (abyste neměli kočičí hřbet v autě). Je tedy doporučené zvolit auta s ergonomickými sedadly, zejména pokud jezdíte hodně.

Ale ani ergonomické sezení s certifikáty (má třeba Opel, Peugeot, Volkswagen) není spásné. Vzhledem k uvolnění svalů břicha je vhodné břišní svaly (a zbytek těla k tomu) pravidelně cvičit, byť optimálního poměru 8 hodin sezení a 8 hodin cvičení břicha asi nedocílíte.

Dále pomáhají kromě pravidelného pohybu pobyty v sauně nebo masáže, ale jen ty samotné bez cvičení nestačí. Pokud už bolestmi vlivem špatného či dlouhodobého sezení trpíte, řešte to co nejdříve s lékařem a poslouchejte jeho doporučení.

Nezapomeňte na dlouhých trasách i na zásady hydratace, pijte aspoň litr vody na sto kilometrů a jezte lehkou stravu. S kafem to nepřehánějte a už vůbec ne, pokud máte řídit v noci. Ostatně kompletního průvodce, jak na dlouhé cesty, najdete ZDE. Tak šťastné kilometry a hezkou dovolenou!