Byli jsme v nejkrásnějším automuzeu v Evropě. Blízko není, ale vydat se tam musíte. Zjistíte i to, že první auto možná nevymyslel Benz

Nizozemské muzeum Louwman je patrně to nejkrásnější v Evropě, proto není divu, že jsme se tam před pár lety vydali, napsali z něj reportáž a obzvláště se zaměřili na tamní unikáty. Nedávno jsme do těchto končin zavítali znovu, opět se sešli v muzeu, omrkli, co je nového, a odhalili pravdu o tom, jak to s ranými auty bylo doopravdy.

Psal se rok 1886 a Karl Benz požádal o patent pro svůj Benz Patent-Motorwagen (výroba 1885) jakožto první vozidlo poháněné spalovacím motorem. A od té doby se začalo tradovat, že právě Benz je otcem prvního auta, jenže…

Peugeot se o prvenství pře, protože tvrdí, že on spalovací motor a ideu takového pohonu měl ještě před Benzem, nicméně pravděpodobně ještě nebyl zastavěn do auta a rozhodně nebyl patentován. Historicky je nicméně potvrzeno, že Peugeot uvedl svoje první parní auto až roku 1889, zatímco to spalovací o rok později, tedy v roce 1890.

Zajímavý je také Peugeot Type 6 (1894), což byl vlastně hybrid, jelikož umožňoval jak tažení koňmi, tak pohon spalovacím dvouválcem 1,2 litru o výkonu 3,25 koně. Do roku 1986 používal Peugeot spalovací motory Daimler, poté představil svoje vlastní.

Každopádně Francouzi byli s ranými auty nejdál. Proč? Ve Francii totiž automobily znamenaly svobodu, zatímco v Německu, Anglii a Nizozemsku se na ně koukalo jako na něco nebezpečného. Nevěříte? Tak třeba v Anglii musel před ranými auty běžet muž s červeným praporem, který ostatní upozorňoval na blížící se motorové nebezpečí.

A víte, odkud pochází první čtyřválec? Žádná Evropa, ale Amerika. První čtyřválcový spalovací motor se objevil u modelu Buffum 4 - Cylinder Stanhope, a to už v roce 1895.

Máte za to, že Ford Model T byl od roku 1908 prvním velkosériově vyráběným autem? Kdepak. Už od roku 1901 se totiž nabízely modely Oldsmobile Curved Dash Runabout, které v produkci vydržely až do roku 1907. Za tu dobu se narodilo 11 000 kusů, čímž Oldsmobile předběhl Forda.

Fordu ovšem patří prvenství v zavedení sériové produkce na výrobní lince (od 1913), kterou mimochodem odkoukal od masokombinátů. Automobilce se také připisuje vynález významu slova OK. Údajně tímto spojením označoval výstupní kontrolor na konci výrobní linky Modelu T ta vozidla, která kontrolou prošla.

Rychlý vývoj automobilů postupně přinášel unifikované řízení (volant, pedály), ale také motory umístěné vpředu. Kolem roku 1910 byla část vozů na elektřinu, část na páru a část měla spalovací motory, nicméně to se změnilo v letech 1911 až 1912.

Tehdy přišel elektrický startér, takže spalovací auta nebylo nutné startovat klikou, což pohřbilo elektromobily i vozidla na páru.

V expozici Louwman jsme narazili na novinky, u nichž jsme se zastavili a podívali se, jaký příběh budou vyprávět. A hádejte co, opět se zbořil další mýtus. Tentokrát ten, že první sériové auto se samonosnou karoserií byl Citroën Traction Avant. Inu, předběhla ho Lancia…

Vincenzo Lancia posunul automobilový průmysl o kus dál, když v rámci svého modelu Lambda z 20. let představil samonosnou karoserii. Tato varianta nazvaná Torpedo má dokonce výměnný vršek vozidla, takže z limuzíny mohli tehdejší zruční servisáci za 3 až 4 hodiny udělat kabriolet s plátěnou střechou.

Dalším unikátem byl čtyřválcový motor uspořádaný do tvaru VR a použité dřevo na karoserii, jehož pevnost je prý obdobná jako uhlíkové vlákno. Modelu Lambda se narodilo celkem 11 tisíc kusů, z toho 2 tisíce od nezávislých karosáren.

Witkar, tedy white car neboli bílé auto. Tento projekt elektrické pojízdné budky s nabíjením svrchu začal jako nápad už roce 1968, ovšem ne jako vůz na prodej, ale jako sdílené auto do velkých měst. Zde konkrétně pro Amsterdam.

Prosklený vůz s dojezdem 15 km a maximálkou 30 km/h měl dodávat pocit jízdy jako na kole, ale i papírově šlo o auto. A protože se nápad líbil také městu, v roce 1972 se na vozidle začalo pracovat a o dva roky později už sdílené witkary jezdily. A to až do roku 1986, kdy projekt skončil.

Další novinkou je německý poválečný Velorex, tedy Hanomag Kommissbrot z roku 1926. De facto zčásti hadrové vozidlo se stabilizačními kolečky, které bylo cenově dostupné, což se v krizí zmítaném Německu rozhodně hodilo. Nutno podotknout, že se model dělal i v jiných karoseriích včetně zakrytých.

Tovární závodní automobil Aston Martin DB3 hostí třílitrový šestiválec o 163 koních, pochází z roku 1952, je jeden z pěti originálů a v roce 1954 dostal dokonce odlehčenou karoserii. Dnes tento model stále jezdí závody Mille Miglia a za jeho volantem sedí samotná dcera majitele Louwman impéria.

Nebývá úplně zvykem, že nějaké soukromé muzeum má vůz, který dvakrát vyhrál světový vytrvalostní závod a třikrát 24hodinovku v Le Mans. Představujeme vám Toyotu TS050 Hybrid vybavenou 2,4litrovým hybridním šestiválcem se dvěma turbodmychadly, který vyprodukuje výkon 1000 koní a maximálku 350 km/h. Navíc jde o 100% originál, který do muzea věnovala sama Toyota.

Svého času auto s titulem nejlepšího vozu světa, jehož příběh je nesmírně zajímavý. Ne snad kvůli výkonu 50 koní vystupujícímu ze sedmilitrového šestiválce nebo roku výroby 1913, ale kvůli tomu, že tento rolls za svůj život změnil několikrát tvář.

Začínal jako luxusní zavřené auto, nicméně za první války se z něj stal užitkový náklaďák a posléze ambulance. Po válce se změnil nejprve opět v uzavřený model, později zase v otevřený.

A víte, proč tento titul získal? Tak například zvládl ujet 24 000 kilometrů za měsíc bez poruchy, což na tehdejší, ale i pozdější dobu nebylo vůbec, ale vůbec běžné. Kdeže moderní Cullinan nebo Phantom, tohle je pravověrný Rolls-Royce.

Muzeum Louwman leží v nizozemském Haagu, což je asi tisíc kilometrů cesty z Česka. Pro motoristické nadšence je návštěva povinností, jelikož jde o evropskou mekku vývoje automobilového průmyslu. Expozice je otevřená každý den mimo pondělků, a to od 10:00 do 17:00 hodin. Vstupné činí pro dospělého 19 eur (480 Kč), děti zaplatí 10 eur (250 Kč). Skutečně neváhejte, sem se prostě podívat musíte.