Hlavní obsah

Mitsubishi Eclipse GS – Tunerská legenda vlastně bez emocí

Foto: Mikka
16. 5. 2021

Mitsubishi Eclipse je dnes crossoverem, ale bývalo to stylové kupé, které se díky účinkování ve filmech Rychle a zběsile stalo populární mezi tunery. Jak ale zapůsobí na člověka neholdujícímu výrazným úpravám?

Článek

Kdysi jsem měl tu čest vyzkoušet si první generaci japonského kupé a docela se mi líbila. Byla to sportovní placka s mrkačkami, které se netěší takové oblibě u tunerů. Další dvě generace už to mají jiné, obě si totiž zahrály výrazné role v prvních dvou dílech série Rychle a zběsile. Lákavé nabídce na svezení s modelem třetí generace jsem neodolal. Ale nebojte, nevypadá jako kabriolet v druhém dílu filmové série. Naštěstí, protože ten měl na můj vkus (a sdílím názor jednoho z hlavních hrdinů) stejně moc chromu. Tohle kupé je naopak vlastně bez jakýchkoliv výraznějších vzhledových úprav.

Mitsubishi představilo kupé (v případě této generace i kabriolet) Eclipse v roce 1989 a dala mu jméno po neporazitelném britském závodním koni z 18. století. A ačkoliv jde o produkt japonské značky, výroba probíhala výhradně v americkém Illinois. Bylo to díky partnerství s Chryslerem, ostatně na stejné platformě stál původně Eagle Talon a Plymouth Laser. Tato třetí generace z roku 2000 ale dostala novou platformu z modelů Chrysler Sebring a Dodge Stratus a agresivnější design Dana Simse, který vycházel z konceptu SST, který se ukázal veřejnosti v roce 1998. Prý se inspiroval i starším kupé Mitsubishi 3000GT a také původním Ferrari Dino.

Foto: Mikka

Není škoda to auto tunit?

Vlastně se mi líbí. Sice nemá hladkost předchůdce, naopak je na něm dost prolisů a křivek, ale díky tomu víc chytne za oko. Finální podoba se navíc dlouho ladila v aerodynamickém tunelu, takže se dá předpokládat, že žádný tvar tady není zbytečný. Výsledný koeficient odporu vzduchu Cx je na velmi dobré hodnotě 0,30. Zkazit to trochu můžete otevřením střešního šíbru. V roce 2003 pak bylo Eclipse drobně modernizováno a do prodeje se dostaly vylepšené modely GTS. I když zkouším auto z tohoto roku, tak tento vybavenější model to není.

Interiér je prostě klasika japonského kupé

Interiér je prostorný tak akorát na sportovně střižené kupé, rozměrově si majitelé proti předchozímu modelu polepšili. Uvelebíte se v předních sedadlech vedle vysokého středového tunelu a soustředíte se na jízdu, ne na drobnosti okolo sebe. Že to ale není žádný dramatický sporťák, to vám jednoznačně potvrdí tvar předních opěradel, která mají jen jemné boční vedení a jsou spíše pohodlná. V zatáčkách vás tolik nepodrží, takže se do nich nebudete chtít vrhat nějak přehnaně rychle. Vzadu jsou místa spíš nouzová. Prostoru tu sice není úplně málo, ale na dlouhé cesty to pro dospělé stejně není. Rozumně velký kufr pak má vysokou nakládací hranu. Celkové tvary a ergonomie auta mi ovšem přijdou podařené a tříramenný sportovní kožený volant se vážně příjemně drží.

Foto: Mikka

Japonské interiéry z devadesátek jsou plné černých plastů

Výtku si ale zaslouží použité materiály. Americké standardy asi splňovaly hladce, ale přísní Evropané jsou zvyklí na jinou kvalitu plastů a látek. Na tomto je poznat, proč bylo Eclipse jako nové docela levné. Na hrbolatých českých okreskách to ale znamená řadu pazvuků. Musím ovšem uznat, že kdysi testované kupé Dodge Stealth (jinak také Mitsubishi 3000GT) bylo na tom s pazvuky mnohem hůř a ve většině testovaných Lancerů Evolution různých generací stejně většina interiérových plastů zcela chyběla a ty zbylé přeřvaly tuningové výfuky majitelů. Asi je tohle zkrátka neduh sportovních Mitsubishi, že si trochu zadrnčí. I standardní výbava obsahovala klimatizaci, elektrická okna a dálkové centrální zamykání. Jelikož je auto americké, při zamknutí zatroubí klaksonem.

Jakou techniku ukrývá karoserie?

Zatímco první dvě verze nabízely i pohon všech kol, od této už se Eclipse prodával pouze jako předokolka s technikou pocházející z o rok starší osmé generace sedanu Galant. Základem byl právě tento šestnáctiventilový motor 4G64 SOHC o objemu 2,4 litru, vrcholem nabídky pak byl třílitrový šestiválec 6G72, turbomotory z nabídky bohužel zmizely. I čtyřválec by mi asi stačil, pokud bych měl k dispozici pětistupňový manuál, a ne čtyřstupňový automat. Ten tohle kupé, které navíc váží 1 385 kilo, totiž dost brzdí v rozletu.

Foto: Mikka

Motoricky se nabídka proti předchůdcům zúžila

Přitom výkon 154 koní a točivý moment 221 Nm v době uvedení nebyl úplně malý. Jenže to by stádo koní pod kapotou nesmělo ovládat něco tak letargického jako tato samočinná převodovka. Takto se smiřte s tím, že v Eclipse prostě sešlápnete plyn a počkáte, až se auto rozjede. A když se mu to ale povede, nebudete chtít kvůli ničemu a nikomu ubírat. Nebo to rovnou vzdáte a budete jezdit klidně. Automat se sice přizpůsoboval jízdnímu stylu řidiče, ale charakter mu tím pádem určili předchozí majitelé, cesta k přeučení na váš styl bude zdlouhavá. Dobře dimenzované jsou sériové brzdy. Výfuk je tady upravený od Vertigo Tuning a má opravdu příjemný zvuk s jemným neotravným duněním.

Spíš komfortní než sportovní

Podvozek pocházející z předchozí generace naladilo Mitsubishi více do komfortu, auto tak není již tak tuhé a tvrdé. Další rána pro ty, co jej budou považovat za přesný japonský sporťák, ti by se měli poohlédnout spíš jinde. Přitom třeba řízení je vážně skvělé, s tím bych problém neměl. Stejně tak potěšila velmi tuhá karoserie. Eclipse ovšem celkově cílilo spíš na zájemce o stylové auto s komfortním jízdním projevem, které na silnici neurazí. Přetvořit jej na okreskovou hračku bude dost nákladné. Spíš tedy po Eclipse pokukujte, když chcete pohodlnou stylovku, která bude dostatečně příjemná i při běžných cestách. Vhodnou generaci si pak vybírejte asi podle designu. Přeci jen vypadá trojka agresivněji než starší modely.

Foto: Mikka

Nenápadná šedá myš mezi podzimní barevností

Recenze uživatelů se u modelu Eclipse zmiňují o poškozeném těsnění pod hlavou, vůlích v řízení a nefunkční klimatizaci. Další problémy pak mívají upravené exempláře, kterých je na trhu s ojetinami bohužel většina. Jinak jde prý o velmi spolehlivé auto. V případě zájmu počítejte s investicí v rozpětí sta až dvou set tisíc korun, o něco dražší bývají otevřené verze. Co se spotřeby týče, s lehkou nohou se dá jezdit za 9 litrů na sto, ale koho by to bavilo. Když se rozhodnete si cestu užít a Mitsubishi trochu šlápnout na krk, dostanete se k 13 litrům na sto kilometrů. Dostupnost náhradních dílů je samozřejmě o něco horší než pro jiné, více rozšířené modely této japonské automobilky.

Výroba běžela do roku 2005, v roce 2011 byla bez nástupce ukončena výroba té čtvrté a ani dnes nenajdeme v nabídce kdysi velmi dobré značky žádné kupé. Pravdou je, že na jméno Eclipse opět narazíte, ale jde o crossover s přídomkem Cross, který je vysoký a těžký. Myšlenkou původních Eclipse nemá vlastně nic společného, a tak se o něj moc nezajímám. Je to další vykradení jména, které pro mou generaci kdysi něco znamenalo, ale to samé nám provedl i Ford s Pumou a Škoda s Rapidem.

Nedá se nic dělat, marketing má přednost. I když vlastně se něco dělat dá, zachraňovat původní kupé z bazarů a udržovat je v provozu, aby se na ně přes ty moderní crossovery nezapomnělo. A třeba jich nebude na silnicích tak zoufale málo, jako jich potkávám dnes. Bylo by to fajn, na ten agresivnější design třetí generace se mi vážně dobře koukalo už v těch filmech, naživo pak vypadá ještě líp.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: