Článek
Upřímně řečeno, představení interiéru nové Škody Kushaq (i když zatím jen formou designérských skic) bylo docela zklamáním. Kabina je zcela konvenční a na první pohled laciná. Nebýt oranžových detailů, nebylo by na ní nic zajímavého.
Je to zvlášť bolestivé, když ji srovnáte s nádherným prostředím konceptu. Samozřejmě jsem nečekal křišťál na palubní desce, to bylo i na koncept trochu příliš, ale krystalický pruh napříč palubní deskou vypadal skvěle, oranžová barva čalounění a dalších detailů působila živě, k tomu elegantní madla dveří nebo otevřená „plovoucí“ středová konzole se spoustou odkládacích míst. Úžasné prostředí!
Původní interiér konceptu crossoveru pro Indii byl hodně lákavý...
Jenže přerod tohoto krásného prostředí do sériové podoby vypadá jako krádež za bílého dne. Žádné křišťálové detaily, klasická madla dveří, obyčejná středová konzole, a dokonce i té oranžové je o poznání méně. A nedošlo ani na tu hliníkovou láhev s korkovým uzávěrem – výsledkem je tedy docela fádní kabina, kterou jen mírně oživují oranžové dekory. Nuda!
...realita produkční verze je však docela fádní
Pochopitelně to není případ pouze nové indické Škody, totéž se stává naprosté většině konceptů všech značek posledních pár dekád. Jejich jediným účelem totiž je v rámci svých patnácti minut slávy na pódiích autosalonů (dnes online prezentací) na sebe strhnout co nejvíc pozornosti, proto dostávají průmysloví umělci povolení naplno se odvázat.
Interiér konceptu prvního Renaultu Captur, realita byla daleko fádnější
Jenže když pak přijde na sériovou výrobu, na kreativní designéry zakleknou přísní cifršpioni a ořezávají náklady, kde to jen jde. Křišťál? Proberte se. Plovoucí konzole? To zní draze, dejte tam normální. Měkčený plast? Stačí tvrdý. Oranžová barva? Víte, kolik stojí jedna piksla?!
A tak se z úžasně vzdušných a rozšafně barevných prostor, kde se každý musí cítit povzneseně, stávají tmavé díry plné černých a šedých plastů, které ducha jen ubíjejí. Žádné příjemné materiály, žádné krásné detaily, žádné radostné barvy, jen nuda, nuda, šeď, šeď. Přitom je provedení interiéru v podstatě důležitější než design exteriéru – přinejmenším pro majitele. Zvenku své auto zahlédnete jen na chvíli, veškerý čas trávíte v jeho interiéru. Jen se při příštím čekání v dopravní zácpě kolem sebe rozhlédněte – nebylo by vám lépe doma v obýváku?
Kdyby měla auta takový interiér, nechodili bychom ani domů
Jenže to se změní. Už dnes jezdí všechna auta podobně dobře a budoucí elektrické pohony budou projevem prakticky totožné, v tom okamžiku se právě interiér (spolu s digitalizací) stane klíčovým prvkem odlišení. Nepůjde o to, kdo nabídne vyšší výkon nebo delší dojezd, půjde o to, ve kterém autě vás bude pobyt víc těšit. Je to evidentní třeba na nové Hondě e, která má všechny prvky konceptu (bezrámová okna, látkové čalounění i dřevěné dekory a k tomu displeje napříč celou palubní deskou). A výsledek je naprosto ohromující!
Interiér Hondy e hraje úplně jinou ligu!
Konečně snad designéři dostanou volnější ruku a hlídači výrobních nákladů zvolí mírnější přístup – chceme vzdušné a prostorné interiéry plné barev a kvalitních materiálů, které budou hezké na pohled a příjemné na dotek. A podle vlny nejnovějších elektromobilů (jako třeba Škoda Enyaq iV nebo Hyundai Ioniq 5) bychom je po dekádách čekání mohli konečně dostat…