Hlavní obsah

Jak se kalibrují automobilové radary a kamery?

Foto: Toyota

Asistenční systémy zvyšují bezpečnost, ale co když se jejich hardware pochroumá?

14. 6. 2021

Moderní automobilová senzorika je velice jemná, sofistikovaná a precizní, a tak když dojde k jejímu poškození či rozladění, například při nehodě nebo v rámci výměny čelního skla, jsou nutné takřka chirurgicky přesné kalibrační postupy, které se odrazí také na časové náročnosti pracovního úkonu. Takže co vše je potřeba k seřízení nejčastěji používaných „šestých smyslů“ současných vozů?

Článek

Téměř každý nový automobil už disponuje nějakou tou pokročilou bezpečnostní nebo komfortní výbavou, jejíž funkce řídí senzory, kamery nebo radary. Jenže co když máte nehodu, která dané technologie poškodí, nebo prostě jen měníte čelní sklo, což má za následek rozladění příslušných systémů?

Pak musí přijít na řadu velmi přesná kalibrace a to je práce pro zkušeného specialistu. Jak takové seřizování vlastně probíhá, nám prozradí Karel Roskowetz, technický školitel z české centrály automobilky Toyota.

Abyste vůbec mohli do auta montovat nějaké pokročilé asistenty, musíte vsadit na správné čelní sklo s potřebnými vlastnostmi. Totiž vybrané předkolizní systémy používají pro monitorování prostoru před vozidlem kameru/stereo kameru, obvykle umístěnou na přesné pozici v horní části okna. Z toho důvodu mají (nejenom) originální čelní skla integrovaný nosič této kamery, aby byla vždy zajištěna 100% korektní pozice zařízení.

Foto: Jakub Deml

Některé vozy se bez originálních čelních skel prakticky neobejdou

Ale co když přiletí kamínek a udělá takovou paseku, že budete muset přesklívat? V rámci výměny okna se předmětná kamera demontuje a poté zase namontuje zpět do nového, nicméně během této manipulace dojde ke změně její pozice vůči ose vozidla. Z toho důvodu je nutná přesná kalibrace kamery, zaručující správné fungování předkolizního systému.

K takzvanému seštelování kamery se dnes používají tři metody. „První z nich je metoda dynamická, kdy se řídicí jednotka systému pomocí diagnostického přístroje uvede do režimu učení a mechanik poté absolvuje jízdní zkoušku dle předepsaného jízdního schématu. Kamera se pak pomocí vodicích čar na vozovce, snímače pozice volantu a dalších vstupů zkalibruje prakticky sama,“ vysvětluje Roskowetz.

Foto: Toyota

Jednou z metod, jak zkalibrovat čelní kameru, je jízdní zkouška

Další dvě metody jsou prováděny čistě staticky. Vozidlo je zaparkované na (velmi) rovné podlaze a před ním jsou vyznačené určité body, které slouží k zaměření jízdní osy vozu vůči ose karoserie, k čemuž se používají precizní laserové zaměřovače.

„Díky tomu je možné přesně umístit cíle, na které se kamera zaměří, při čemž si požadované hodnoty uloží. Poté se do řídicí jednotky pomocí diagnostického přístroje zadají údaje výrobce, kde se přesně kamera fyzicky nachází, kde přesně je cíl pro zaměření umístěn vůči ose vozidla a v neposlední řadě velikost a typ cíle,“ objasňuje metodiku Roskowetz.

Foto: Toyota

Statická kalibrace kamery vyžaduje přesné měření, postupy a specifické pomůcky

Příslušný program poté už vede mechanika krok za krokem, aby celý kalibrační proces úspěšně dokončil. Jako zajímavost uvádíme, že se řídicí jednotce zadává informace, zdali vůz disponuje halogenovými nebo diodovými světly, což má rovněž vliv na celkový seřizovací postup.

A to není vše, k samotnému oknu se váže i průhledový head-up displej, známý třeba z Corolly či Camry. Tato technologie promítá na čelní sklo v oblasti výhledu řidiče důležité jízdní informace, nicméně pro správnou funkci této projekční jednotky nelze použít jakékoli zasklení.

Foto: Jakub Deml

Má-li auto od Toyoty průhledový head-up displej, potřebuje speciální okno

Obyčejné dvouvrstvé konvenční sklo by lámalo vysílané paprsky ve vrstvě bezpečnostní fólie, což by zapříčinilo rozmazanou projekci, respektive dvě totožná zobrazení těsně vedle sebe. Z toho důvodu mají originální skla vozů Toyota s průhledovými head-up displeji v místě projekce speciální reflexní vrstvu (už od výroby), která tomuto jevu zabraňuje.

Lekce geometrie

Mnohé modely se pyšní adaptivním tempomatem, k jehož funkci využívají služeb mikrovlnného radaru. Seřízení tohoto pomocníka vyžaduje rovný a přesně naměřený pracovní prostor. Specialista obvykle pracuje na vodorovné ploše o rozměrech 5x6 m, kde v závislosti na oblasti nesmí být umístěny kovové předměty s výškou větší než 50 mm, respektive žádné kovové předměty.

Foto: Jakub Deml

Středová loga jsou při kalibraci mikrovlnného radaru Toyoty naprosto stěžejní

Mimo rovného povrchu (kontrola dle vodováhy nebo digitálního úhloměru) musí být čistý emblém senzoru mikrovlnného radaru, správný tlak v pneumatikách a příď vozu vizuálně v pořádku. Kalibrace pak probíhá zařízením SST (parabolou), jehož střed se srovná do stejné výšky jako senzor radaru (střed loga).

Foto: Toyota

Na loga vozu se nejprve zavěsí závaží s označeným hrotem

Poté přichází na řadu provázky a závaží s označeným hrotem, která se zavěsí ze středu předního i zadního loga na zem, čímž mechanik získá (a označí) přední a zadní středový bod vozidla. Díky pásce a provázku se oba body spojí jednou linkou, která se vpředu ještě o nejméně tři metry prodlouží – vznikne třetí bod, kam se postaví SST (parabola). Následně se seřizuje osa paprsku, a to za pomoci jasně daných postupů a pokynů diagnostiky.

Foto: Toyota

Závaží mechanikovi ukážou středové body vozidla (A+B), skrze které protne dokonale rovný provázek, načež si vyrobí nejméně tři metry vzdálený kalibrační bod (C), kam umístí seřizovací nástroj SST (parabolu)

Výše vypsané procesy pak vlastně odpovídají na otázky, proč drobná nehoda na předek vygeneruje škodu ve výši desítek až stovek tisíc korun, z jakého důvodu vyjde výměna originálního čelního skla včetně práce i kalibrace kamer na další (deseti)tisíce a kvůli čemu jsou havarijní pojistky mnohdy až nepříjemně drahé. Zároveň je třeba důrazně připomenout, že moderní asistenční systémy zvyšují tolik důležitou bezpečnost, na které se rozhodně nevyplatí šetřit.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: