Zlom pro automobilku Škoda nastal před 30 lety. Představil se model, který změnil všechno

Oficiální premiéry se Octavia dočkala 1. září 1996 na pražském Staroměstském náměstí, o dva dny později pak v Mladé Boleslavi spustili její výrobu.

Německý automobilový koncern Volkswagen, v té době mnohem menší než v současnosti, přišel do mladoboleslavské automobilky v roce 1991, kdy od české vlády koupil 31 procent akcií. O necelé dva roky později se představil první výsledek česko-německé spolupráce, modernizovaná Škoda Favorit, zároveň ale už běžely práce na dvou nových modelech. Jednou z nich byla evoluce favoritu, která dostala jméno Škoda Felicia. Byla ovšem založená ještě na domácí technice, byť modernizované. Jinak tomu ale bylo v případě budoucího modelu nižší střední třídy.

Už v roce 1992 se v Mladé Boleslavi zabývali možností postavit nové auto na technickém základu Volkswagenu Golf třetí generace, který krátce předtím přišel na trh. Podobný postup ostatně zvolil německý koncern v případě španělského Seatu, jehož řízení převzal v roce 1986 a kde s využitím dílů druhé generace golfu zkonstruovali model Toledo, prodávaný do roku 1991. Při vývoji automobilu, ve své době populárního i mezi českými zákazníky, zvolili ve Španělsku podobný postup jako později v ČR: automobil s velkým zavazadlovým prostorem a osvědčenou technikou za dobrou cenu.

Mladoboleslavská automobilka ale nakonec jednu generaci „golfovského“ podvozku přeskočila a nový model - stejně jako u Seatu Toledo liftback, tedy typ karoserie s rozměrnými výklopnými pátými dveřmi a siluetou připomínající sedan - dostal zbrusu nový základ v podobě platformy interně označené PQ34. Stejný technický základ v té době dostalo i Audi A3, představené také na podzim 1996, nebo čtvrtá generace Volkswagenu Golf. Tento etalon nižší střední třídy byl ale představen až rok po „oktávce“ - jméno tato škodovka dostala po autě vyráběném mezi roky 1959 a 1971 - a také zákazníci si na něj museli počkat až do podzimu 1997.

Škoda Octavia šla do prodeje v polovině listopadu 1997 a zájem - a to nejen mezi českými motoristy - předčil očekávání. „Byla to trefa do černého. Ve střední Evropě se největší část poptávky přesunula ke střední třídě, a navíc se nám Octavia povedla. Jde o prostorný automobil s nadčasovým a elegantním designem, který využíval tehdejší nejmodernější technologie. Při výrobě jsme dosáhli vynikající kvality a cena byla rovněž příznivá,“ řekl před lety časopisu Ekonom šéf projektu v mladoboleslavské automobilce Lubomír Antoš, který později zastával vysoká manažerská místa i v celém koncernu VW.

Důležitou roli sehrál i povedený design, například přední část s výraznou maskou chladiče se nadlouho stala poznávacím znamením škodovek. Původní návrh přišel od italského designerského studia Italdesign Giorgetta Giugiara, které už na přelomu 60. a 70. let pro Škodovku vytvořilo nikdy nevyráběné modely Škoda 720 a 760. Jak napsal ve svých pamětech dlouholetý šéf Volkswagenu Ferdinand Piëch, Giugiarův design se nelíbil tehdejšímu premiérovi Václavu Klausovi. „Auto podle něj vypadalo na českou značku příliš italsky,“ vzpomínal vnuk legendárního konstruktéra Ferdinanda Porscheho.

Slovo českého premiéra mělo svou váhu, vláda tehdy ještě držela většinu akcií automobilky, a tak se design změnil. Konečnou podobu dali vozu Belgičan Dirk van Braeckel a Brazilec Raul Pires, kteří na počátku roku 1993 přišli do stylistického oddělení škodovky od Audi. Trochu jinak vzpomínal na důvody odmítnutí Giugiarova návrhu Lubomír Antoš. „To, co připravil Italdesign, bylo atraktivní a moderní, ale dospěli jsme k názoru, že by to také mohlo rychle zestárnout,“ řekl v jednom rozhovoru. Ani původní návrh ale úplně nezapadl, o pár let později se po mírných úpravách objevil na trhu jako Seat Toledo druhé generace.

Nová škodovka, která dostala pod kapotu mimo jiné populární turbodiesel, si rychle získala uznání i v zahraničí. Západní média o Škodě Octavii často psala jako o zbrani koncernu Volkswagen namířené proti asijské konkurenci, jak japonské, tak teprve nastupující korejské. Novináři si všímali i pečlivé práce dělníků, a to i ve srovnání s vozy mateřské značky. „Z kvality zpracování Octavie musí wolfsburským kolegům škodováků vyrážet pot na čele,“ napsal například na jaře 1997 rakouský deník Kurier. Německý list Die Welt pak uvedl, že „pokud jde o vztah mezi cenou a výkonem, pak představuje nová Škoda Octavia nejatraktivnější nabídku celého koncernu“.

Nějakou dobu ovšem trvalo, než se octavie začaly skutečně objevovat na silnicích. Škodovka plánovala do konce roku 1996 vyrobit 5 000 aut, nakonec ale kvůli potížím s náběhem produkce dokázala sestavit jen asi třetinu. O rok později už našlo zákazníky skoro 50 000 octavií a v roce 1998, kdy se začalo vyrábět kombi (o kterém se původně neuvažovalo), překročil počet vyrobených vozů stotisícovou hranici. V roce 2004 se představila generace druhá, původní verze se ale s označením Tour vyráběla až do listopadu 2010. Počet octavií první generace nakonec překročil 1,4 milionu. Dnes vzniká už čtvrtá generace a celková produkce modelu se blíží osmi milionům.