Škoda musela přijít v padesátých letech s mezitypem, který nakonec přežil i 1000 MB. Říkalo se mu Spartak, i když se tak nejmenoval

Polovina padesátých let byla v nabídce mladoboleslavské automobilky AZNP velice chudá, v jednu chvíli čítala vlastně jen model Škoda 1200 v několika derivátech – vedle sedanu šlo také o užitkové verze. Když tak na Prvního máje 1954 debutovala Škoda 440, byla to velká událost.

Škoda 440 v nabídce doplnila právě model 1200, a to jako jeho menší sourozenec, který měl být lidovým vozem určeným pro masy. Šlo tak o náhradu za Škodu 1101/1102 „Tudor“, která se přestala vyrábět v roce 1952. Ta měla ještě meziválečnou techniku, protože navazovala na Popular z roku 1939.

Také 440 použila osvědčenou techniku. Kvůli vládnímu nařízení musela použít 80 % komponentů z předchozích modelů, což mělo snížit náklady a urychlit vývoj. Základem tak byl podvozek s páteřovým rámem, centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami odpruženými příčnými, půleliptickými listovými pery.

Čtyřmístný dvoudveřový automobil s délkou 4 065 mm využil klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Pod kapotou pracoval čtyřválec OHV, který z objemu 1 089 cm3 poskytoval výkon 29 kW. Spolupracoval se čtyřstupňovou manuální převodovkou.

Právě na motor a jeho výkon odkazuje i název modelu, kdy čtyřka vyjadřuje počet válců a čtyřicítka výkon v koních. Škoda se tím vrátila k meziválečnému pojmenování svých modelů.

Vůz se přitom mohl jmenovat jinak. Prototypy, stejně jako ověřovací série, nesly označení Spartak. Pak se ale výrobce zalekl možného sporu s nizozemským výrobcem mopedů a malých motocyklů Sparta, a tak sériové auto nakonec po dohodě s organizací Motokov neslo právě jen číselné označení. Veřejnost si však na původní jméno tak zvykla, že se autu lidově navždy říkalo Spartak.

Známá technika byla mimochodem použita i proto, že Škoda 440 měla být původně jen mezitypem lidového automobilu. Měla se vyrábět jen dočasně, než přijde zcela nová generace lidového auta pro masy, kterou se později stala slavná Škoda 1000 MB. Nakonec ale bylo všechno jinak.

Sériová výroba Škody 440 Spartak odstartovala na konci léta 1955, kdy už za sebou měla i debut pro zahraniční klientelu na autosalonu v belgickém Bruselu. Na československém trhu se prodávala se základní cenou 27 450 Kč, což bylo mimo finanční možnosti většiny tehdejších československých motoristů. Nákup omezovala i nutnost poukazu na auto od odborových a politických orgánů, stejně jako složení depozitu ve výši dvou třetin ceny. Navíc k dispozici byla jen chudě vybavená verze bez topení. Chyběly i chromované zdobné díly zvenku, které nahradily smaltované, i kvůli nedostatečné kapacitě chromovny.

V roce 1957 nabídku doplnila silnější verze Škoda 445 s motorem o objemu 1221 cm3 a výkonu 33 kW ze sedanu Škoda 1201. Rok nato dorazila i Škoda 450 s otevřenou karoserií a plátěnou střechou.

To už se ukazovalo, že „ten pravý“ lidový automobil ještě nějakou dobu nedorazí – Škoda 1000 MB se nakonec začala sériově vyrábět až v roce 1964, a tak bylo rozhodnuto o výraznější modernizaci a prodloužení životního cyklu.

V roce 1959 se tak automobil dočkal nové lichoběžníkové přední nápravy s vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči. Vzadu sice zůstala listová pera, byla však zesílena a místo jediného svazku tu byly dva. Zvenku pak inovovanou variantu šlo poznat díky nové masce bez charakteristických vousků. Uvnitř zase byla přepracovaná palubní deska.

Změny chtěl výrobce opravdu zdůraznit, což vysvětlovalo i změnu názvu. Ze Škody 440 se tak stala Octavia, z otevřené 450 pak Felicia. Jméno nástupce mělo odkazovat na fakt, že šlo o osmý poválečný model značky. Životní cyklus to autu prodloužilo až do roku 1971. Vlastně tak přežilo i vůz, který ho měl nahradit – Škoda 1000 MB byla v roce 1969 nahrazena modelem 100.

To už se Octavia vyráběla výhradně s karoserií kombi, kterou poprvé nabídla na začátku šedesátých let. Za tak praktické provedení s objemným kufrem totiž AZNP neměla po příchodu 1000 MB s motorem vzadu adekvátní náhradu. Naopak výchozí Tudor skončil v roce 1964, právě s příchodem 1000 MB.

Škoda 440 Spartak byla nakonec mezi lety 1955 až 1959 vyrobena v 75 417 exemplářích. K tomu je nutné připočíst 9 375 kusů Škody 445 a 1 010 kusů Škody 450. Automobil se čile vyvážel i do zahraničí, a to včetně Nového Zélandu, nebo dokonce USA!