Dvě slavná jména škodovácké historie slaví 65. narozeniny. Připomeňte si původní Octavii a Felicii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uzavřený dvoudveřový sedan (takzvaný tudor) a kabriolet Felicia k sobě měly po technické stránce velice blízko. A oba vozy také představovaly modernizaci či evoluci svých přímých předchůdců.

V případě Octavie se tato návaznost projevuje dokonce i ve jméně. Jeho základ totiž tvoří latinský výraz „octava“, který znamená „osmá“. Mladoboleslavská automobilka tak chtěla zdůraznit skutečnost, že novinka byla v pořadí osmým modelem značky vyrobeným od roku 1945 a že z technického pohledu byla pokračováním (a nakonec i završením) konstrukční řady předchozích sedmi vozů s páteřovým rámem s nezávislým zavěšením předních kol a čtyřválcovými motory. Tato linie započala modelem Popular, osmá Octavia pak byla odvozena ze „Spartaku“, tedy typu 440/445.

Škoda Felicia byla nástupcem otevřeného vozu Škoda 450, který byl určen převážně pro exportní trhy. Celkem bylo v letech 1958 až 1959 vyrobeno jen asi tisíc kusů. Potenciálu kabrioletu si ale byli v automobilce dobře vědomi, a tak po výstavních březnových premiérách nové Felicie zamířily hned v dubnu 1959 tři nové kusy za „velkou louži“. Škoda Felicia se tam představila na newyorském autosalonu na výstavišti Coliseum, jehož se účastnilo téměř sedm desítek vystavovatelů z celého světa.

Kariéra modelu Felicia nebyla dlouhá, ale zato celkem úspěšná. Do roku 1964 vzniklo téměř 15 tisíc kusů pro trhy v Evropě, Jižní a Střední Americe či Africe.

Jméno Felicia mimochodem bylo odvozeno z latinského slova felicitas znamenajícího štěstí.

Už víme, že Octavia i Felicia vzešly z rozsáhlé modernizace modelu přezdívaného Spartak (a jemu příbuzného kabrioletu 450). Nejvýraznějším vylepšením bylo nasazení přepracované přední nápravy, u níž bylo dosavadní odpružení listovým perem nahrazeno vinutými pružinami v kombinaci s teleskopickými tlumiči.

Konstruktéři ale také zapracovali na snížení přenosu vibrací, komfortu ovládání či zlepšeném mazání a chlazení motoru.

Základní verze modelu Octavia měla pod kapotou čtyřválcový motor o objemu 1,1 litru s výkonem 29,4 kW (40 k), který přes čtyřstupňovou převodovku poháněl zadní kola. Sedan se rozjel na nejvyšší rychlost 110 km/h.

Výkonnější pak byla Octavia Super s motorem o objemu 1,2 litru (33 kW/45 k), která dosahovala maxima 115 km/h. Otevřená Škoda Felicia využívala dvoukarburátorovou verzi čtyřválce 1 089 cm³, jež byla naladěna na výkon 37 kW (50 k).

Octavia v roce 1960 dostala ještě praktické karosářské provedení kombi, které se v produkci udrželo do roku 1971. Tudor skončil podstatně dříve, v roce 1964 ho vystřídala Škoda 1000 MB.

Po desítkách let se mladoboleslavská automobilka k oběma jménům vrátila, roku 1994 představila nový hatchback Felicia, který se ale udržel jen po dobu jedné generace, v roce 1996 pak odhalila moderní Octavii.

Ta s více než 7 miliony prodaných kusů ve čtyřech novodobých generacích patří mezi deset nejprodávanějších vozů v Evropě a je stabilním pilířem portfolia automobilky Škoda.