Hlavní obsah

Blog: Auta bez pohybu jsou jen chladné garážové královny

Foto: Silverstone auctions

S konkrétním Ferrari 550 Maranello se majitel za oněch 20 let, kolik je autu roků, mnohokrát nesvezl. Neujelo více než 5 000 kilometrů!

Mám rád vzácná auta. Ocením kohokoli, kdo se o ně pečlivě stará, aby je dokázal zachovat i pro další generace. Rád auta řídím, což je i jednoduchým důvodem, proč jim věnuji čas a peníze. Jsou však tací, kteří automobily sbírají jen jako poštovní známky. Hledají vzácný „Modrý Mauritius“, a když jej naleznou, nikdy se v něm pořádně nesvezou. Chápete to?

Článek

Příští víkend se koná moc hezká show klasických automobilů na výstavišti v britském Birminghamu. Jednou jsme ji se ženou navštívili a je vážně parádní. Sám tíhnu k historii anglických vozů a zde jsem se cítil přímo jako v sedmém nebi. Součástí velké výstavy NEC Classic car show bývá tradičně i aukce automobilů a předmětů souvisejících s automobilovým sběratelstvím. V letošním ročníku aukce, již pořádá firma Silverstone Auctions, jsem si všiml zajímavé věci. Budou se dražit i naprosto nejetá auta, opravdové garážové královny.

Autentický neojetý stav je zajímavější než důkladná renovace

Teď bych si lhal do kapsy, když bych řekl, že se nedívám na počet ujetých kilometrů mého vyhlédnutého klasického nebo sportovního auta. Nikdo nechceme kupovat auta, která ujela obrazně vzdálenost ze Země na Měsíc a zpět. Když jsem před lety objevil své MGB GT, mělo na původním tachometru pouhých 31 tisíc mil (50 tisíc kilometrů). Od majitele jsem dostal štos starých protokolů z technických kontrol, původní servisní knížku i s razítky. Z toho všeho bylo evidentní, že některé roky mé MGB ujelo pouze pár stovek kilometrů. Ale já ho začal používat a ujeli jsme spolu hned během prvních dvou let dobrých deset tisíc kilometrů. Auto je vyrobeno přece k tomu, aby se s ním jezdilo, nemyslíte?

Foto: Silverstone auctions

Tohle MGB GT V8 z roku 1974 má na kontě pouhých 6 tisíc kilometrů

Nemohl jsem si tedy v seznamu aktuálně nabízených exemplářů nevšimnout silnějšího „brášky“ mého auta. Dotyčné MGB má stejný rok výroby jako to mé, ale s neuvěřitelnými pouhými šesti tisíci kilometry na tachometru. Vždyť ten člověk, který si ho před dávnými lety koupil, si bublání motoru V8 užil jen na pár krátkých výletech. A další majitel možná ještě méně a vsadím se, že ten poslední s ním takřka ani nevyjel z garáže. Za odhadní cenu, která se blíží k jednomu milionu korun, představuje docela atraktivní nabídku. Autentický stav mě vždy chytí za srdce víc než sebelepší renovace. Kdybyste se mě ale zeptali, co bych s tímhle MGB dělal po koupi, odpověděl bych, že bych s ním v sezóně běžně jezdil. Užíval bych výlety i veteránské rallye. Pro ně je MGB přímo jako stvořené.

Foto: Silverstone auctions

Mini z výroční edice 30 LE z roku 1989 zůstalo úplně zapomenuté. Nikdo s ním nenajel víc než mizivých 40 kilometrů.

Mini zapomenuté v showroomu

Příští víkend se budou dražit i další hodně atraktivní a pozoruhodně málo ojetá auta. V nabídce najdete například BMW 325i Sport z roku 1991, kterému svítí na „budících“ pouhých 11 tisíc kilometrů a je v nádherném stavu. Opět lituji předchozí majitele, kteří s lehkou a ovladatelnou „třícou“ bavorákem takřka nejezdili. A pevně doufám, že nový majitel se s ním sveze aspoň trochu, že ho nezavře jen spekulativně do garáže. Další podobná auta s popisky si prohlédněte v přiložené galerii. Najdete tu Ferrari 550 Maranello s pouhými 5 tisíci kilometry, BMW 1M po zpěváku Jay Kay s pouhými 9 tisíci anebo Subaru Impreza RB320 patřící Robertu Reidovi, někdejšímu spolujezdci zesnulého Richarda Burnse.

Všechna tahle auta jsou vzácně zachovalá a autentická. Nějaké kilometry však za svůj život ujela. Asi vážně nenajedeme důvod, aby na nich nepřibývaly další. Pokud se o ně bude majitel starat, jejich stav bude stále nadprůměrně dobrý, a přitom si užije i radost ze svezení. Myslím si, že to je naprosto ideální situace. Také bych neváhal v budoucnu zaplatit více peněz za pozoruhodně autentický a zachovalý klasický vůz a užíval si jej.

Jenže co počít ve chvíli, když se na aukci objeví i naprosto nejetá auta? Auta, která absolvovala zkušební jízdu jako součást výrobního procesu v továrně a pak nějaký ten krátký přesun z návěsu kamionu do showroomu dealerství. Když s takovými začnete jezdit, stanou se ojetými. Když je zavřete do temperované garáže a budete se na ně jen chodit dívat, neužijete si je. Přesto budou jejich mechanické součástky stárnout a auta postupně přestanou plnit svou základní funkci, kvůli které byla vyrobena, jezdit.

Foto: Silverstone auctions

Za volant tohoto Mini z roku 1989 usedl kdysi dávno zkušební jezdec továrny v Longbridge, pak přejímací technik u dealerství a od té doby... nikdo!

A to je případ zapomenutého Mini ve výroční edici 30 LE, připomínající třicetileté výročí modelu Mini. Na tachometru má pouhých 40 kilometrů a vše voní novotou. Jeho odhadní cena je někde kolem půl milionu korun, což je de facto podobná cenovka, za kterou byste objednali dnes úplně nový základní model Mini One. Já bych měl asi jasno. Utratil bych ty peníze za ten starý, jenže bych s ním začal přes léto jezdit pro radost a už by zkrátka nový nikdy více nebyl. Jestli je to dobře, nebo špatně, těžko říct.

Foto: Silverstone auctions

Alfa Romeo Giulia QV Nring 2019. Byla vyzvednutá u dealera a od té doby nenajela ani kilometr. Přitom na zmáčknutí tlačítka „race“ na D.N.A. přepínači se nesmírně těší! Snad se nový majitel pochlapí a bude s ní jezdit

Zaplatit fůru peněz za vzrušující sporťák a nikdy nenastartovat motor?

Jestli mně však přijde něco opravdu bizarní, tak je to situace, kdy zákazník objedná soudobé sportovní auto a neprojede se s ním obrazně řečeno ani kolem komína. Myslím tím auto, které je vypipláno automobilkou k nabídnutí skvělých, nefiltrovaných zážitků z jízdy, jakým je třeba Porsche Cayman GT4 první generace. Dodnes naleznete na trhu nikdy nejetá auta, která na své první vzrušující svezení čekají už minimálně třetím rokem. Nechápu to. Mám známého, který na tom svém Caymanu GT4 ujel přes šedesát tisíc kilometrů! To auto vypadá stále skvěle. Dovedete si jistě představit, kolik úžasných vzpomínek na ty strávené kilometry, ať už na závodní dráze nebo silnici, musí majitel mít.

Foto: Silverstone auctions

Každá Giulia v edici Nring získává podepsaný certifikát z továrny i vkusnou plaketku s reliéfem Nordschleife

Zážitky jsou věc, kterou vám nikdo nesebere, a tím pádem jsou tak říkajíc k nezaplacení. Proto listuji katalogem aukce a nevěřícně kroutím hlavou, když vidím v nabídce dvouleté Subaru WRX STi Final Edition, které za svůj život neujelo víc než jedenkrát okružní dálnici M25 kolem Londýna. Nalezl jsem Subaru BRZ, které ujelo vzdálenost odpovídající té z Londýna do Edinburghu a jeho majitel nejspíš ani nikdy neobkroužil jediný kruhový objezd smykem. Anebo taková roční Alfa Romeo Giulia Quadrifoglio, byť ve vzpomínkové verzi s plaketkou a pořadovým číslem. S tou se majitel neprojel vůbec. Na „budících“ svítí pouhých 9 kilometrů. To jsou ony zkušební z továrny.

Vždyť všechna tahle auta jsme měli svého času v Garáži jako testovací. Střídali se na nich řidiči, a přesto byla i po několika desítkách tisíc kilometrů v naprostém pořádku a stále krásná. Giulia Quadrifoglio nabízí vzrušení z jízdy kdykoli nastartujete motor. Svět se asi trošku zbláznil, protože sběratelé by si jinak hleděli poštovních známek nebo obrazů a auta přenechali nám, bláznům do řízení, pálení benzinu a užívání si radostí, kterou úžasná technika moderních sportovních vozů nabízí.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama