Hlavní obsah

Základní vybavení garáže průměrně zručného nadšeného amatéra

Foto: Škoda Auto

Základem každé garáže je ponk, čili pracovní stůl a sada nářadí, takzvaná gola

11. 6. 2020

Můj táta měl v garáži vždycky všechno. Doslova a do písmene. Nářadí všeho druhu, šroubky, matičky i podložky, kosmetiku, hadry i hadříky, lanka i lana, haraburdí i harampádí. Systém v tom nikdy nebyl, ale když něco potřeboval, věděl kde zalovit. A když měl něco dvakrát i třikrát, nikdy v tom neviděl problém, protože jeden nikdy neví.

Článek

Když tedy kluci přišli s tím, že by bylo fajn, kdybych napsal něco o vybavení garáže, zajásal jsem! Pustil jsem si památnou scénu z filmu Na samotě u lesa: „To máte okapy, plechy, zemnící drát, pojistky, krabice propojné, krabice odbočné…“ A pak jsem si vzal blok a tužku a šel si udělat výčet věcí do svojí garáže.

Jako majitel dvou motocyklů, tří veteránů, jednoho modernějšího vozu na denní jezdění a garáže, což je vlastně stará stodola, je nasnadě, že jsem se mohl trochu rozmáchnout. Pravda je ale taková, že většinu z těch věcí, o kterých bude řeč, opravdu používám. A to se považuji jen za průměrně zručného, do větších věcí se sám rozhodně nepouštím. Olej a žárovku vyměnit zvládnu, ale jakmile jde o nějaké větší opravy, jezdím do servisu.

Pokud tedy umíte doma opravit motor, převodovku nebo se pustíte i do pomuchlaného blatníku, pak odpusťte, že jsem na spoustu věcí nejspíš zapomněl. Jak říkám, jsem jen průměrně zručný.

Základní vybavení garáže

Absolutně nezbytnými věc v každé garáži, bez ohledu na to, jak moc máte obě ruce levé, jsou klíč na kola, kanystr a stojan na pneumatiky (buď na stěnu, nebo sloupový). Klíč na kola sice možná máte v kufru auta, ale u nových automobilů to tak být nemusí. Jestli máte (či nemáte) utažená kola, na to byste se občas mrknout měli.

Foto: Auto Kelly

Nemusíte být ani vyučený automechanik, abyste si doma zvládli vyměnit brzdové destičky

Měl jsem minule v kurzu sportovně-defenzivní jízdy jednoho řidiče, který si začal stěžovat na to, že mu vibruje volant. Nelhal. Tři dny předtím měl auto v servisu a šrouby na obou předních kolech byly povolené - podle všeho je mechanik utáhl jen pneumatickou pistolí, a ne klíčem… Kanystr se samozřejmě hodí (stačí pětilitrový), a pokud najezdíte víc než 10 tisíc km ročně, dá se předpokládat, že máte dvě sady kol, přičemž tu druhou potřebujete mít nějak uskladněnou.

Základem každé dílny je pak ponk, čili pracovní stůl. Doporučuji ještě svěrák, box na nářadí, nějaký ten organizér a samozřejmě skříně či police. Úložných míst totiž není nikdy dost.

Co se nářadí týče, je základem slušná gola sada, ve které najdete malou a velkou ráčnu, všechny druhy ořechů a pak i výměnné bity. Sada plochých a křížových šroubováků je samozřejmostí, stejně jako stranové klíče (ideálně na jedné straně s tisícihranem), kleště (kombinačky, štípačky i dlouhé) a kladívka v minimálně dvou velikostech, ideální je i silikonová palička. Nezapomeňte na prodlužovací kabel, přenosnou LED lampu, a jestli se nechcete pouštět do větších akcí, pak potřebujete i základní spojovací materiál, co koupíte pěkně v sadě a ve všech velikostech.

No a v dílně se vždycky hodí i dobíječka baterií, přenosný kompresor, tlakoměr a měřák pneumatik. Abyste byli soběstační, pak potřebujete ještě hever (ideálně nízký a s nosností alespoň 1,8 tuny, dvě kozičky a klíny pod kola). Jo a nezapomeňte na vrtačku, klidně i akumulátorovou.

Nesmí chybět šuplera, tmel a silikonový olej

Výčet věcí v předchozím odstavci zahrnuje opravdu jen to nezbytně nutné vybavení. Z vlastní zkušenosti bych určitě doplnil i rozbrusku, kterou používám překvapivě často, všechny možné druhy spojovacího materiálu (od takzvané americké pásky, přes vázací drát až po svorky a stahovačky) a klíč na olejový filtr. Můžete si při výměně pomoci i šroubovákem, ale co si budeme povídat, to je prasárna.

Foto: Shutterstock/ David Tadevosian

Výměna oleje patří k tomu nejjednoduššímu. Ten vyjetý patří do sběrného dvora

Hodí se metr i šuplera, jak jinak byste věděli, jaký průměr hadice či matičky potřebujete, zkušenost pak praví, že není nad klasické provedení, protože v těch digitálních přístrojích odchází baterky vždy, když se to nehodí. Máte pocit, že už to stačí? Pak ještě nějaký ten tmel, silikonový olej, mazací olej, vazelínu a lepicí pásky.

Co koupit do garáže?

Jenže rychle zjistíte, že ani tohle všechno v dílně průměrně zručného nadšeného amatérského mechanika nestačí. Přenosný kompresor jsem nedávno vyměnil za větší a řeknu vám, že jsem si ho měl koupit rovnou. Kanystrů mám víc, protože v jednom mám benzin smíchaný s olejem, v dalším čistý benzin a v dalším naftu. Od každého samozřejmě dva kusy, že?

Poučen z opravy motocyklu, pořídil jsem i základní elektrikářské vybavení a pájku jsem podědil po tátovi. Použil jsem ji sice jen jednou, ale jak se hodila. A aktuálně největší radost mám z čerstvě pořízené stojanové vrtačky, protože už mě nebavilo mít každou vyvrtanou díru nakřivo. Navíc nestála jmění.

Pokaždé, když se v garáži do něčeho pustím, zjišťuji, co by se mi ještě hodilo. Už jsem si to začal psát, a když někdo neví, co mi dát k narozeninám nebo k Vánocům, vytasím seznam. Jemu to ulehčím, mně to udělá radost.

Ochranné pomůcky v garáži

Překvapivě často jsou v garáži opomíjené dvě základní věci. Tou první jsou pracovní rukavice, tou druhou hasičák.

Pracovní rukavice se hodí mít ty obyčejné gumové jednorázové, ale potřebujete i pevnější, ve kterých ale budete mít cit. Až budete povolovat zarezlý šroub a bez rukavic si rozrazíte kůži na ruce, pak si na mě vzpomenete. Jednorázové rukavice se hodí v podstatě pořád a na všechno, zásadním způsobem tak snížíte spotřebu mýdla a kartáčků na ruce.

Foto: Shutterstock / Moreno Soppelsa

Co se hasicích přístrojů týče, došel jsem už tak daleko, že mám v každém autě jeden malý a na zdi v garáži velký profesionální. Paranoidní? Lepší, než čekat na hasiče. A jestli už hasičáky doma máte, nezapomeňte se taky podívat, jak to vypadá s datem jejich životnosti.

Od té doby, co jsem musel neplánovaně na lékařskou pohotovost, když se mi zapíchla ocelová špona do oka při tak banální věci, jako bylo zkrácení šroubu, mám vždy po ruce (nebo rovnou na nose) ochranné brýle. A taky jsem zjistil, že je moc fajn mít podložku pod kolena a deku pod záda, ale na to časem taky přijdete. Stejně jako na fakt, že je o moc levnější koupit jednou za čas velkou roli papírových utěrek, než pořád brát malé role doma v kuchyni.

Jestli máte pocit, že byla řeč o malém autoservisu, pak se mýlíte. Nenutím vám pneumatické nářadí, geometrii ani svářečku, natož vyvažovačku či přezouvačku. A to znám spoustu lidí, kteří sami sebe považují jen za nadšené amatéry a podobným vybavením disponují. Výjimkou často není ani sloupový hever. Ano, celou dobu byla řeč v podstatě o základním vybavení dílny, tím jsem si jist!

Jestli jsem něco opomněl, tak se omlouvám předem, asi jsem to už dlouho nepotřeboval. Ale vy mi to můžete napsat do komentářů, případně přihoďte svoje vlastní tipy a doporučení, může se to hodit nejen mně, ale i ostatním. Vánoce se totiž kvapem blíží.

Čest vaší práci!

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.