Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Miura, od tehdy ještě velice mladé italské automobilky Ferruccia Lamborghiniho, se v podobě prototypu veřejnosti poprvé představila na ženevském autosalonu roku 1966. A ještě téhož roku do výroby zamířila raná produkční verze P400. Písmeno „P“ skrývalo slovíčko Posteriore, odkazující na uložení motoru uprostřed vzadu. Kulatá čtyřstovka pak zaokrouhlovala zdvihový objem motoru.
Tím byl 3,9litrový atmosférický vidlicový dvanáctiválec o výkonu 350 koní, který vycházel z jednotky v předešlém typu 400GT. Motor byl uložen napříč před zadní nápravou (to je jediná odlišnost od moderní koncepce supersportů, ty již mívají motor uložený podélně) a přes pětistupňovou manuální převodovku poháněl zadní kola.
V roce 1968 Lamborghini představilo evoluci. Miura S dostala nově například elektrická okna, chromové doplňky a vybrané přepínače umístěné na stropě interiéru. Došlo také na změny v motorovém prostoru: jmenovitě šlo o větší průměr sacího potrubí a novou vačkovou hřídel, což stačilo ke zvýšení výkonu o pěkných 20 koní.

Miura S je skutečný poklad, bez ní Lamborghini nebylo Lamborghini.
A právě jedna Miura S se nedávno znovu „objevila“ na světě - kuriózním způsobem. Jeden majitel tohoto obdivovaného automobilu z New Yorku totiž svůj exemplář „schoval“ do obývacího pokoje svého bytu. Vůz tam takhle stál dlouhých 40 let.
Příběh vozu se dostal na veřejnost díky pořadu Extreme Detailing na Discovery Channel. Moderátor Larry Kosilla dostal tip od obchodníka s exkluzivními vozy, který o ukrytém klenotu slyšel. Vlastníka kontaktoval a domluvil se s ním na návštěvě a natáčení.
Když pak štáb dorazil do domu majitele, našel Miuru zaparkovanou mezi nábytkem. Exotický supersport tak alespoň zůstal po desetiletí chráněn v klimatizovaném prostředí.
Ukázalo se také, že jde o model P400 S se vzácným lakem Luchi Del Bosco, což je tmavý metalický odstín, který byl údajně použit pouze na třech exemplářích druhé série. Shodná čísla karoserie a motoru potvrdila autentičnost vozu a ještě více zvýšila jeho atraktivitu. A protože vůz míří do prodeje, jde o důležitou informaci.
Ale aby těch bizarních okolností nebylo málo, zmínit musíme také proces „vyparkování“. Dostat lamborghini z obýváku ven totiž nebylo snadné. Stěhování si dokonce vyžádalo zbourání zdi, která jej oddělovala od garáže.
Cestu navíc blokoval další kus italské automobilové historie, Maserati Quattroporte první generace ze šedesátých let…