Článek
Na začátek pár faktů – technologické centrum v Hamburku vzniklo v roce 1956, aktuálně zaměstnává necelých tři sta zaměstnanců patnácti různých národností a zabývá se… no, pro někoho, kdo vyfasoval na gymplu čtyřku z chemie, je prakticky nemožné pochopit, čím se v Hamburku vlastně zabývají. Nicméně, pokusím se.
Obecně řečeno v Hamburku řeší výzkum a vývoj paliv, maziv a také průmyslových olejů. Stranou nezůstává ani elektromobilita, i na tu se v Hamburku stále více soustředí. Jasně, otázka nabíječek, infrastruktury a technologie akumulátorů musí zajímat i petrolejářskou firmu, když chce na svých stanicích poskytnout odpovídající služby elektromobilistům.
Z těch, řekněme, atraktivnějších oblastí, se v Hamburku věnují také vývoji paliv a maziv pro formuli 1. Nemusíte být ani kdovíjak kovaní fanoušci F1, abyste věděli, že Shell dlouhodobě spolupracuje s týmem Ferrari. A já si tak mohl připomenout svoji loňskou návštěvu v boxech Ferrari, kde jsme mohli nahlédnout přímo do maličké, ale velmi důležité laboratoře, která cestuje vždy s celým týmem. Analýzy paliva i oleje probíhají po každém tréninku, kvalifikaci, závodě…
A to jste věděli, že složky ze závodního paliva se z 99 % shodují s tím u běžného, silničního? Co natankujete na shellce? Olej od Lewise Hamiltona však neberte. Ve formuli 1 totiž olej funguje vždy jen v ideálních podmínkách – motor i všechny provozní kapaliny jsou zahřáté na provozní teplotu ještě předtím, než monopost vyrazí na trať.
Aditiva, aditiva, aditiva!
Přes závodní palivo se hezky dostáváme k tomu klasickému do vašeho auta. Už jsme si řekli, že z pohledu použitých aditiv se závodní a běžné palivo prakticky shoduje. A na tyto přidané složky jsou v Hamburku specialisté.
Právě aditiva jsou tím kouzlem. Tou přidanou hodnotou, která kvalitativně paliva odlišuje. Jasně, i díky rozhovoru s Janem Čapským víte, že v Česku používají všechny čerpačky palivo ze stejných rafinerií, některé však do nich přidávají… ano, správně, aditiva!
A jak jsme psali několikrát i v naší rubrice o bazarovkách, s moderními – a nutno dodat, že stále choulostivějšími motory, důležitost aditivovaných paliv roste.
Mně do smíchu v laboratoři nikdy moc nebylo…
Zásadním zlomem bylo hlavně přímé vstřikování paliva, jednotky s nepřímým vstřikem na vznik usazenin tolik netrpěly. V Hamburku se pak naše novinářská skupinka mohla na několika příkladech přesvědčit, co pak v praxi znamená zakarbonovaný ventil, zanesený motor nebo vstřikovač. Ty hlavně u vznětových motorů pracují s extrémními tlaky a stačí skutečně málo, aby takový vstřikovač nepracoval správně. Aby vás to pivo za ušetřené peníze na palivu nakonec nepřišlo hodně draho! Diváci našeho podcastu vědí…
Kádinky, křivice, testovací stolice…
Samozřejmě jsme krátce zavítali i do skutečné laboratoře se všemi těmi vzorky (překvapilo mě, jak moc se jednotlivé druhy paliv liší barvou), testovacími přístroji a kádinkami. Vzhledem k výše zmíněným školním „úspěchům“ jsem se zde cítil opravdu nepatřičně, o něco lepší to bylo v motorové zkušebně.
Na jedné ze stolic nám technik názorně ukázal, jak moc ovlivňuje oktanové číslo klepání motoru. Úplně jednoduše řečeno – čím vyšší oktanové číslo, tím pak motor méně klepe (palivo lépe odolává samovznícení). Zatímco se vzorkem A poznalo i neškolené ucho, že s pohonnou jednotkou není něco v pořádku, standardní palivo motor uklidnilo.
Samozřejmě jsme se ptali i na budoucnost paliv. Kromě už zmíněné elektromobility se Shell pochopitelně věnuje i syntetickým palivům, která by mohla v budoucnu prodloužit život spalovacím autům.
Uvidíme, těch změn kolem konce spalováků bylo v posledních letech víc než dost… co je však jisté už teď, to je použití syntetických paliv ve formuli 1 už od příští sezony! I v Shellu jsou zvědaví, co tato změna přinese. Jak moc budou nová paliva ovlivňovat výkonnost vozu, spotřebu… na Garáži vám určitě dáme vědět!