Mark Webber slaví 50 let: Titul mistra světa F1 mu těsně utekl, jeho partnerka je starší o 13 let…

Mark Webber se narodil 27. srpna 1976 v australském Queanbeyanu nedaleko Canberry. Do Evropy odešel podobně jako řada dalších australských talentů s cílem prosadit se v monopostech. Přes Formuli Ford, Formuli 3 a sportovní prototypy se nakonec dostal až do formule 1.

Snový debut zažil v roce 2002 doma v Melbourne při Velké ceně Austrálie, a to ve stáji Minardi, která patřila k nejslabším týmům startovního pole. Přesto dojel na skvělém pátém místě a získal dva body. Byly to první body Minardi po více než dvou sezonách a Webber s majitelem týmu Paulem Stoddartem následně slavil před australskými fanoušky dokonce na pódiu, byť samozřejmě nešlo o oficiální stupně vítězů závodu.

Výkon mu pomohl k angažmá u Jaguaru, následovaly dvě sezony u Williamsu a od roku 2007 angažmá v Red Bullu. Právě zde se z rychlého a bojovného Australana stal pravidelný kandidát na vítězství. Na první triumf si sice musel počkat až do Velké ceny Německa 2009, o rok později už ale patřil mezi největší favority na titul.

Sezona 2010 byla Webberovou největší šancí stát se mistrem světa formule 1. Vyhrál čtyři závody a dlouhou část sezony bojoval o první místo v šampionátu. Uvnitř Red Bullu ale panovalo napětí. Jeho týmovým kolegou byl Sebastian Vettel a oba piloti se několikrát dostali do ostrého konfliktu. Při Velké ceně Turecka dokonce při vzájemném souboji bourali.

Webber si nenechával nic líbit ani mimo trať. Když před Velkou cenou Británie dostal nové přední křídlo jeho týmový kolega Vettel, Australan se naštval. Závod poté vyhrál a do vysílačky pronesl svou dnes už legendární poznámku, že to nebyl špatný výkon na týmovou dvojku.

O titulu se tak rozhodovalo až v posledním závodě v Abú Dhabí. Webber do něj vstupoval jako jeden z kandidátů na prvenství, jenže v závodě skončil až osmý. Mistrem světa se stal Vettel před Fernandem Alonsem a Webber zakončil sezonu na třetím místě, pouhých 14 bodů od titulu.

Po sezoně 2013 formuli 1 opustil. Celkem v ní absolvoval 215 Velkých cen, devět z nich vyhrál a třikrát zakončil mistrovství světa na třetí pozici.

Konec ve formuli 1 však neznamenal konec závodění. Webber přijal nabídku týmu Porsche a od roku 2014 závodil ve světovém vytrvalostním šampionátu WEC s hybridním prototypem Porsche 919.

Byl to zároveň návrat k disciplíně, s níž měl velmi dramatickou zkušenost. Už v roce 1999 závodil za Mercedes a během přípravy na 24 hodin Le Mans se jeho aerodynamicky problematický Mercedes-Benz CLR hned dvakrát vznesl do vzduchu a převrátil. Webber obě děsivě vypadající nehody přežil bez vážného zranění.

S Porsche byl jeho návrat do Le Mans podstatně úspěšnější. V roce 2015 dojel společně s Timem Bernhardem a Brendonem Hartleym na druhém místě absolutního pořadí 24 hodin Le Mans. Porsche tehdy slavilo dvojité vítězství. Stejná trojice následně ovládla celý ročník světového vytrvalostního šampionátu. Webber, Bernhard a Hartley vyhráli čtyři závody v řadě a v závěrečném podniku v Bahrajnu získali titul mistrů světa WEC pro rok 2015. Webber pak ukončil svou profesionální závodní kariéru na konci roku 2016.

Spojení s Porsche nebylo pouze pracovní. Australan patřil mezi velké fanoušky značky ještě předtím, než se stal jejím továrním jezdcem, a postupně si vybudoval velmi zajímavou soukromou sbírku.

Jedním z vrcholů je Porsche 918 Spyder, které si nadělil ke 39. narozeninám. Nešlo přitom o běžný exemplář. Vůz s pořadovým číslem 605 dostal červeno-bílé lakování inspirované slavným „Salzburg Designem“ závodního Porsche 917 a paket Weissach.

V jeho garáži se objevily také jedny z nejžádanějších sportovních Porsche posledních desetiletí, například 911 GT2 RS, 911 GT3 RS 4.0, 911 R nebo 911 GT3 RS. Vedle moderních supersportů má slabost také pro klasiku a vlastnil například Porsche 356 Cabriolet z roku 1954 nebo klasickou 911 Carrera 2.7.

Jeho vztah se značkou pokračuje i po skončení závodní kariéry. Webber působí jako ambasador Porsche a podílel se také na testování a vývoji některých sportovních modelů.

Jeho automobilové začátky byly přitom výrazně skromnější. Prvním autem budoucího vítěze formule 1 byla Toyota Corolla z roku 1969 a vzpomínal také na Holden Commodore.

Přestože Mark Webber strávil prakticky celou profesionální kariéru na závodních okruzích, největší respekt má k pilotům rally.

Výrazně jej ovlivnilo svezení s legendárním Colinem McRaem ve Fordu Focus ve Walesu. Webber později pro Top Gear vzpomínal, že šlo o jeden z největších zážitků jeho života. McRae jel mezi stromy tak rychle, že jej australský závodník prosil, aby trochu zvolnil.

Právě rallyové jezdce Webber označil za nejlepší na světě. Zatímco okruhoví piloti podle něj vynikají mimořádnou přesností a schopností opakovat kolo za kolem stejný výkon, soutěžní jezdci musejí neustále reagovat na změny povrchu, přilnavosti nebo chování auta. Největší dojem na něj udělali právě Colin McRae a Sébastien Loeb. U Colina obdivoval jeho univerzální rychlost za volantem, Loeb jej zase zaujal při testování monopostu formule 1.

Přejeme Marku Webberovi minimálně dalších padesát let za volantem.