Článek
V designérském týmu automobilky Škoda byste jen těžko našli někoho vhodnějšího, kdo by moderní reinkarnaci sportovního vozu měl tvořit. Daniel Petr totiž není jen designér, ale dříve závodil s historickým vozem Škoda 100 a blízko k automobilovým závodům měl i jeho tatínek. V moderní éře se podílel na derivátech Monte Carlo nebo RS, navrhoval třeba i ikonickou Octavii WRC nebo vzhled současných speciálů Škoda Motorsport.
A v nedávné době pracoval na vizi novodobé Škody Sport. Otevřený sporťák je jediným škodováckým vozem, který kdy závodil ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans (to se psal rok 1950). A v rámci oslav 130. výročí automobilky se dočkal znovuzrození.
„Tohle auto je takový škodovácký miláček. A má spoustu charakteristických rysů, se kterými jsem mohl při návrhu moderní podoby pracovat,“ popisuje autor.
Daniel Petr s originální předlohou.
Základním kamenem při tvorbě designu se stala především charakteristická přední maska. „Tehdy takovou měla spousta škodovek a podle mě si toto řešení s horizontálními linkami vyloženě říkalo o zpracování v moderním stylu Modern Solid,“ pokračuje Petr.
Kromě estetiky tvůrce rovnou myslel i na funkčnost. Novodobá Škoda Sport tak dostává například karbonové kryty za koly nebo výrazné vstupy a výstupy vzduchu. „Kreslil jsem ji tak, aby byla v současné době plně funkční. Vzhledem k tomu, že jde o závodní vůz, počítal jsem s tím, že by pod kapotou byl spalovací motor nebo hybrid,“ říká designér.
Na projektu se pracovalo zhruba měsíc a předcházelo mu důkladné prozkoumání archivu a všech fotek a nákresů originálu.
Naopak barevné provedení specialitky zůstalo zachováno přesně podle původního exempláře. Autor říká, že inspirací se mu stal především škodovácký archiv. „Našel jsem si staré výkresy a fotografie. Atmosféra z těch materiálů na člověka tak nějak dýchne a přinese větší chuť do práce,“ dodává Petr, který prý na designovém konceptu pracoval ve volném čase zhruba měsíc.
Původní Škoda Sport měla pod kapotou 1,1litrový čtyřválec s výkonem 50 koní a na rovince dosahovala maximální rychlosti 140 km/h. Speciál navíc v zápřahu vykazoval relativně nízkou spotřebu cca 12 l / 100 km, takže u mechaniků nemusel zastavovat tak často jako soupeři. Posádka Bobek-Netušil bojovala ve své třídě o příčky nejvyšší, po 13 hodinách jízdy však přišla závada ojničního čepu a odstoupení ze závodu.
Barvy zůstaly zachovány, včetně červeného interiéru.
A tak se mladoboleslavská automobilka vrátila na slavný francouzský okruh až o mnoho desítek let později v rámci závodů historických aut.