Hlavní obsah

Záhadná tvorba kolon? Nejslabším článkem jsou sami řidiči

Foto: Shutterstock

Za nekonečné kolony může někdy nehoda, nebo stavební práce na silnici. Často ale i jen samotní řidiči.

3. 8. 2018

Jednou za čas se nad tím pozastaví snad každý řidič. Proč se někdy na dálnici vytvoří kolona, která nemá na první pohled žádný důvod? Na silnici není žádná překážka, nehoda, ani omezení, a přesto se auta úplně zastaví. Vysvětlení je jednoduché!

Článek

Musíme si přiznat, že nejslabším článkem v dnešní dopravě je lidský faktor. Moderní auta fungují přesně a takřka neomylně, stejně tak dopravní značení a pravidla silničního provozu. Tím jediným, kdo může vše zkomplikovat, je tak až na výjimky samotný řidič. Nikdo není neomylný, a tak nějakou tu chybičku jednou za čas uděláme všichni. A právě i drobná chyba za volantem může způsobit dlouhou kolonu, samotný viník se o tom přitom s největší pravděpodobností ani nedozví.

Stačí maličkost, jako je třeba nedodržení dostatečné vzdálenosti za vozidlem před námi, nebo neopatrné přejetí z jednoho jízdního pruhu do druhého. Pokud jedeme příliš blízko za vozidlem před námi a to trochu přibrzdí, musíme ihned šlápnout na brzdu také. To samé udělají řidiči za námi, každý další ale v hustém provozu přibrzdí o trochu víc než ten před ním. Řetězovou reakcí tak dojde až k tomu, že vozidla zastaví úplně. K tomu samému dojde, když někdo neopatrně přejede z jednoho jízdního pruhu do druhého a řidič za ním bude muset kvůli jeho manévru také přibrzdit. To jsou situace, které se dějí na silnicích a dálnicích velmi často a nezřídkakdy končí právě kolonou.

Základem plynulého provozu jsou tedy dostatečné rozestupy mezi auty. Když máme před sebou dost místa, nemusíme hned brzdit, nemusejí pak brzdit ani ostatní za námi a provoz se nezastaví. V ideálním případě by i v hustém provozu měly být mezi vozidly rozestupy rovnoměrné a takové, aby se se do nich v případě potřeby  bezpečně vešlo další auto. Za normálních okolností se pak doporučuje tzv. pravidlo dvou sekund, tedy že vozidla by mezi sebou měla udržovat minimálně takovou vzdálenost, jakou při dané rychlosti urazí za dvě sekundy. Při rychlosti 50 km/h je to 28 metrů, v devadesátce 50 metrů a při dálniční stotřicítce dokonce 72 metrů.

O moc lepší není ani situace ve městech. Ta jsou také zacpaná auty víc, než je nutné. Na vině jsou opět sami řidiči. Každou chvíli některý z nich zaspí na semaforu a vinou toho projede na zelenou mnohem méně aut, než by mohlo. A potom se tvoří co? Ano, zase kolony. Přitom by stačilo, kdyby si šoféři v autě při čekání na zelenou nehráli s mobilními telefony, ale sledovali dění, byli připraveni a rozjížděli se současně s autem před nimi. Přehledně jsou tyto případy zbytečného zdržování a tvorby kolon ukázány ve videu níže.

Problém plynulosti silničního provozu nevyřeší jeden článek, ve kterém je vysvětleno, jak kolony vznikají. Informovanost ale může pomoci tomu, že se začnou řidiči v provozu chovat lépe. Nebudou se lepit na auta před nimi, ani lelkovat při čekání na zelenou. Z plynulého provozu totiž můžeme těžit všichni. Minimálně do doby, než se hojně rozšíří autonomní vozy, které takto chybovat nebudou, je to naše jediná šance.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama