Hlavní obsah

Všechno nejlepší k narozeninám, pane Niki Laudo

Foto: Shutterstock

Ohněm poznamenaný obličej Nikiho Laudy můžeme ve světě F1 vidět dodnes. Naštěstí

22. 2. 2019

Niki Lauda, trojnásobný mistr světa Formule 1, jeden z nejlepších jezdců všech dob a opravdová legenda motoristického sportu, dnes slaví sedmdesátiny. Ve skutečnosti měl být čtyřiatřicet let mrtvý. Je to člověk, který přežil svou vlastní smrt. Vlastně už dvakrát…

Článek

V rodném listě má datum narození 22. února 1949, ale druhé narozeniny by klidně mohl slavit 1. srpna. V sezóně 1976 totiž přežil svou vlastní smrt… Tu scénu znají nejen fanoušci motorsportu, ale díky filmu Rivalové (v originálu Rush) i široká veřejnost. Lauda se na německém Nürburgringu řítí rychlostí 250 km/h do zatáčky Bergwerk, aby se jeho monopost vzápětí roztříštil o svodila, jen několik kratičkých okamžiků poté do něj ještě narazí projíždějící Brett Lunger. Ta scéna je natočena až s brutálním citem pro skutečnost. Prasklé zadní zavěšení, totální bezmocnost, plameny, žár 900° C a nekonečně dlouhá doba, než Laudu vyprostí ven. Nikde nejsou traťoví komisaři, Laudu tahají z plamenů další závodníci…

A stejně realisticky působí všechny ty okamžiky, kdy v nemocnici bojuje o život, obzvlášť scéna, při které mu lékaři odsávají plíce, je zcela naturalistická. Je neuvěřitelné, že pilot, který málem uhořel v autě, a který na tom byl tak zle, že dokonce dostal poslední pomazání, se o pouhých dvaačtyřicet dní později posadil do monopostu a dokázal v závodě dojet na čtvrtém místě. Ten rok mu titul mistra světa vyfoukl James Hunt, dělil je od sebe jen jeden bod!

Ano, tohle všechno jste nejspíš viděli ve filmu. Kamarád na něj vzal přítelkyni, a když se vraceli domů, ona mu okouzleně říká, že je úžasné, jak mají ti scénáristé dobré nápady. Netušila, že tohle všechno se opravdu stalo. Jenže život Nikiho Laudy by vydal nejen na jeden celovečerní film, ale na pořádně dlouhý seriál…

Foto: archiv Garaz.cz

Ve filmu Rush si James Hunt dělá z Nikiho Laudy legraci, že mu plastiky prospěly

Už jen samotný začátek jeho závodní kariéry je strhující. Laudovi rodiče patřili mezi rakouskou smetánku, strýc byl bankovním ředitelem v První rakouské a mladý Nikolaus měl vstoupit mezi vídeňskou elitu. Jenže on se ke zděšení a nepochopení všech stal automechanikem. A přesně ve dvaceti letech, byť s vědomím, že z rodinného majetku neuvidí ani šilink, začal závodit. Napřed Mini a závody do vrchu, pak Porsche 911 na okruhu a ve Formuli 3 si projel i Masarykův okruh. Toužil ale po Formuli 1, jenže na tu mu chyběly peníze… Nicméně v roce 1971 už jméno Nikiho Laudy bylo na monopostu stáje March. Na závodění si totiž jednoduše vzal půjčku v bance. Dopadlo to tak, jak mu všichni předpovídali – po roce byl bez bodu a bez peněz. Drtivá většina lidí by to tedy odpískala, ale ne Niky Lauda. Vzal si totiž další úvěr…

Někomu to možná přijde jako sebevražda, ale sira Louise Stanleye, majitele týmu BRM, ta vášeň a touha zaujaly natolik, že pro rok 1973 angažoval Nikiho jako právoplatného jezdce. Niki na tu dobu vzpomíná, že jezdil, jako „kdyby měl nůž na krku.“ Konečně ale ukázal, že umí vyhrávat! Dokázal porážet svoje kolegy J. P. Beltoise a Claye Regazzoniho, dosáhl na páté místo ve VC Belgie a ve světě Formule 1 zapůsobil tak, že mu nabídli místo u samotného Ferrari.

Foto: archiv Garaz.cz

Do stáje Ferrari se Lauda vrátil jako poradce, tady je na fotce s Michaelem Schumacherem, další legendou F1

Ale pozor… V polovině 70. let byla stáj se vzpínajícím se koníkem všude jinde, jen ne na vrcholu. Lauda však vycítil obrovský potenciál v zázemí bohatého týmu, dokázal zapůsobit na své mechaniky i samotného Enza, provedl na autě řadu úprav a v roce 1975 se po pěti vítězstvích v šampionátu stal mistrem světa.

Všichni předpokládali, že podobné to bude i v roce 1976, ale osud (ano, píše ty nejlepší scénáře) to chtěl jinak. Lauda sice dokázal šampionát dobře rozjet, ale pak přišla osudná havárie v Zeleném pekle. Většina lidí by se po takovém zážitku do monopostu F1 už nikdy neposadila, ale Lauda to měl jinak. Do seriálu Formule 1 se vrátil navzdory naléhání lékařů i své půvabné manželky a dokázal zase vyhrávat. O titulu nakonec rozhodl až poslední závod sezóny – Velká cena Japonska se jela za silného deště, za extrémně nebezpečných podmínek, a protože Lauda měl spálená oční víčka, nemohl mrkat. Když po několika kolech závodu přijel do boxu, vystoupil z auta a řekl: „Život je mi přednější než titul."

Foto: archiv Garaz.cz

Kdyby se podobná havárie stala dnes, Lauda by nejspíš odešel po svých. Nikdo jiný neudělal pro bezpečnost závodních jezdců tolik, jako právě Lauda

Nedokončil ani následující sezónu, byť v ní získal druhý titul mistra světa. Neshody s vedením týmu ohledně vývoje auta, ale i Laudovy výplaty, a taky silný tlak týmového kolegy Carlose Reutemanna způsobily, že když si Lauda čtvrtým místem zajistil v USA další mistrovský titul, do konce sezóny už dál nestartoval. Následující ročník odjezdil v Brabhamu, což byla stáj, kterou vlastnil jistý Bernie Ecclestone.

Pak už se Lauda začal naplno věnovat svojí další velké vášni – létání. Založil leteckou společnost Lauda Air a nejenže seděl v ředitelském křesle, ale ještě raději sedával v kokpitu.

Jenže láska k Formuli 1 byla silnější. Takže v roce 1982 se Lauda do seriálu F1 vrací, tentokrát v barvách stáje McLaren. Dojel pátý, ale další rok byl jednoduše příšerný – devětkrát nedojel do cíle vinou technické poruchy, poprvé se nedokázal kvalifikovat do závodu, a nakonec se dočkal i diskvalifikace, když v boxech zařadil zpátečku. Smutný konec? Ne pro zarputilého Nikiho Laudu! Zabral a v dalším roce vyhrál opět titul mistra světa, týmového kolegu Prosta porazil o půl bodu! A pak definitivně skončil a začal se opět věnovat létání…

Foto: Lauda Air

Společnost Lauda Air se specializovala na charterové lety

Bohužel, ani tady se mu nevyhnula smrt. V roce 1991 mělo jedno z jeho letadel v Thajsku nehodu, při které zemřelo 223 lidí. Na vině byla poměrně vzácná technická závada. Lauda pak aerolinky prodal a stáhl se do ústraní, aby se o pár let později zase vrátil do kolotoče Formule 1, tentokrát jako mentor. Napřed u Ferrari, pak u Mercedesu, kde působí dodnes. Mercedesu se za jeho éru povedlo pět titulů mistra světa a čtyři Poháry konstruktérů, byl to hlavně on, kdo se zapřičinil o přestup Lewise Hamiltona z McLarenu k Stříbrným šípům. A ani ta letadla mu nedala spát, vlastní už třetí aerolinky, po společnostech Lauda Air a Niki teď vlastní Lauda Motion.

I dnes, po dlouhých letech a desítkách operací, chybí Laudovi jedno ucho a jeho tvář připomíná ohnivé peklo, kterým si prošel. Otrava krve způsobená dýcháním škodlivých zplodin mu poškodila ledviny, a tak musel Niki s odstupem let podstoupit dvě transplantace. Prvním dárcem byl vlastní bratr Florian, druhou ledvinu mu následně poskytla jeho druhá žena Birgit.

Foto: archiv Garaz.cz

Lauda se dokázal do Formule 1 vrátit a získat další titul, navíc po naprosto příšerné sezóně

Nehoda se mu znovu připomněla opět před půl rokem, kdy musel absolvovat transplantaci plic, a to za poměrně dramatických okolností. Zbývaly mu dny, maximálně týdny života. Ale místo toho se Lauda vrátil a stejně jako před čtyřiceti lety, i nyní se pustil naplno do práce. A nechal se slyšet, že žije svůj třetí život…

Tak gratulace, pane Niki Laudo, ať vám zdraví slouží!

Niki Lauda je dvakrát ženatý a má pět dětí.

autowebAUTOWEBaUtOwEb