Hlavní obsah

Ultralevné ojetiny. Jak kupovat auto za pár korun?

Foto: Honda

Honda Civic

Koupě ojetiny je vždycky určitým rizikem a jak jdete s cenou dolů, a naopak s nájezdem a stářím nahoru, nebezpečí se rapidně zvyšuje. Dostaneme-li se do sféry těch úplně nejlevnějších možných aut prodávaných hodně pod hranicí padesáti tisíc korun, je pravděpodobnost, že koupíme vrak, už dost vysoká. Je tedy namístě se pořádně připravit.

Článek

Jak a kde hledat?

Dost možná největší výzva ve shánění auta za „pytel brambor“ spočívá v jeho nalezení. Slušných s mizivou hodnotou se po našich silnicích projíždí spousty, jenže když je auto skutečně v pěkném stavu, majitel si ho většinou nechá, než aby se ho levně zbavoval. Na inzerátech se proto mnohdy nachází úplné vraky, jimž je potřeba se vyhnout.

Začínáte-li hledat, rovnou vzdejte vidinu velkých bazarů a placených inzertních serverů. Stará a opravdu levná auta se vyskytují hlavně na neplacených inzercích, případně ve specializovaných skupinách na sociálních sítích. Právě sem upírejte svůj zrak a upírejte ho často. Daná skupina ojetin je totiž hodně poptávaná a jakmile se objeví něco opravdu zajímavého, většinou se strhne vřava ze strany potenciálních kupců.

Co hledat?

Asi je vám docela jasné, že pokud si chcete kupovat auto za „dvacku“, nemůžete si příliš vyskakovat. To znamená – snižte svoje nároky prakticky na holý základ. Uvědomujte si, že auta, která hledáte, už prakticky přesluhují a jejich výbavové i další prvky se sypou jako domeček z karet. Jakákoliv luxusní výbava, kdysi za tučný příplatek, je dneska spíše na škodu. Do střešního okna zatéká, vyhřívaná sedadla vyhřívají jen místy, elektrická okna mají prasklou stahovačku, palubní počítač má vysypaný displej... Pokračovat by se dalo ještě dlouho.

Tady zkrátka platí, že čím jednodušší a prostší auto, tím lépe. Na kdysi luxusní sedany z německé produkce si raději nechte zajít chuť. Úplně obyčejný japonský hatchback má výrazně větší potenciál spolehlivě sloužit i v důchodovém věku. Naprosto skvěle může za pár korun fungovat třeba Honda Civic, Mazda 323, Toyota Yaris, ale možná i Peugeot 206 a 406, Ford Fiesta nebo Seat Toledo. Nevynechávejte ale ani značky těšící se špatné pověsti. Dokonce i mezi alfami, fiaty a renaulty se občas dají najít kvalitní a dlouhodobě spolehlivá auta. Naopak třeba se Škodou Fabia raději opatrně. Slušné kusy si hodně drží ceny a v cenové relaci kolem „dvaceti“ jsou většinou jen zbídačená auta.

Stejně jako u výbavy platí podobná poučka i u mechaniky a pohonného ústrojí. Základní motorizace jsou sice mnohdy líné nebo neúměrně žerou, ale jedná-li se o atmosférické benzínové motory s minimem technických serepetiček, tím spíš narazíte na nezdolné agregáty. Na diesel se vybodněte, na turbomotory taky a na automatické převodovky zapomeňte raději úplně. Chcete-li skutečně levný vůz, hledejte jednoduché auto s dobrou pověstí.

Čísla na tachometru jsou pomíjivá

Inzerce je plná aut, jejichž tachometry se po dvaceti letech pyšní hodnotou okolo 150 000 kilometrů. Přibližně v polovině případů to ale není pravda. Čísla na tachometru jsou v tomto případě opravdu pouze čísla, jejichž přítomnost nemá hlubší význam. Daleko víc by vás totiž měl zajímat vlastní mechanický stav auta.

Uvědomte si, že i relativně malý servis po koupi může pořizovací cenu auta znásobit. Koukejte tedy hlavně na korozi, poslouchejte motor a dávejte pozor, zda nekopou brzdy a zda tlumiče alespoň trochu tlumí. Auto musí jet při puštění volantu a zabrzdění rovně, nekouřit a motor by měl bez problému startovat za studena i za tepla. Že je prosezená sedačka a ohmataný volant, to vás nemusí zase tolik zajímat. Důležitá je mechanika a nejdražší prvky.

Hodně velké doporučení směřuje také k autům, jejichž rozvody jsou řešeny řetězem. Ten se totiž zpravidla nemusí periodicky měnit a cena servisu po nákupu zase o něco spadne. Samozřejmě se zabývejte i legislativní stránkou věci. Informace o tom, zda auto není hledané policií, jsou přístupné volně na internetu a pozor na nesrovnalosti v papírech či v číslech na karoserii. Dobré je také ověřit, zda má konkrétní auto zaplacenou ekodaň. I pět tisíc na úřadě je vzhledem k ceně dost podstatná suma.

Pokud se vám něco nezdá, udělejte „otočku“

Kupování levných ojetin je ošemetná záležitost, takže se hodí naučit říkat „ne“. Když auto nevypadá jako na fotkách, když se vám cokoliv nezdá nebo když prodejce působí jako pochybný překupník přeleštěných vraků, prostě od obchodu ustupte. Je to vaše plné právo.

Vím, že všechny výše zmíněné informace nezní úplně optimisticky, ale je holt potřeba připravit se na nejhorší. Extrémně levná auta jsou dost specifickou komoditou a je velmi pravděpodobné, že objedete spoustu vraků, než narazíte na něco solidního. Takže pevné nervy a vzhůru do víru ojetin za pár tisícikorun.

autowebAUTOWEBaUtOwEb