Hlavní obsah

Může Aleš Loprais vyhrát Dakar? Rozhodně ano! Ale musí dodržet 5 podmínek

Foto: Aleš Loprais

Vyhraje Loprais svůj dvacátý Dakar? Kostky jsou vrženy, ještě pořád zbývají tři etapy!

Vyhrál obě dvě maratonské etapy. A jeho největší český rival Martin Macík vždycky říká: „Maratonská nebo 48h Chrono rozhodují o tom, kdo může Dakar vyhrát.“ Jenže do cíle zbývají tři etapy a Loprais ztrácí na prvního Žalu osmnáct minut.

Článek

Tři etapy, pár dlouhých přejezdů, ale už jen 762 měřených kilometrů. Podle všeho se charakter finálních etap bude podobat těm ze začátku, tedy kameny a rychlá navigace. Žala na prvním místě má stejnou techniku jako Loprais, van den Brink ze třetího místa bude ještě útočit. Jistě se přitom může spolehnout na Macíka, který už nemá co ztratit a logicky udělá všechno proto, aby vyhrál kamion z dílen MM Technology.

Aleš Loprais od začátku věří tomu, že Dakar 2026 bude patřit právě jemu. Tady je pět věcí, které musí splnit, aby to s navigátorem Davidem Křípalem a palubním mechanikem Jirkou Strossem dokázali:

1. Netaktizovat

Loprais se musí spolehnout jen sám na sebe, nemá nikoho, o koho by se opřel. Kdyby včera v dunách pustil Žalu před sebe, možná by Litevec udělal chybu, ale zároveň by Lopraise brzdil. A ten by ztrácel to, co nemá, tedy čas. Loprais zkrátka musí jet to svoje, bez ohledu na ostatní. Na letošním Dakaru už opakovaně dokázal, že rychlost má a že mu kamion po všech vylepšeních víc sedí.

Aleš Loprais Dakar, onboard z 9. etapy.Video: Aleš Loprais

2. Dobře navigovat

David Křípal si už na dakarské rally za ty roky odžil svoje a v kamionu se mu líbí, vloni dovedl Lopraise na třetí místo. Umí se rychle rozhodovat a Loprais mu věří, opakovaně ho chválí. Je to parťák do nepohody a neměl by se nechat semlít přehnaným očekáváním. Kamiony jedou tradičně ve stopách aut před sebou a když bude Křípal koukat dostatečně dopředu, tak si můžou spoustu míst pokrátit a nadjet.

3. Neudělat zbytečný defekt

Hlavní prací palubního mechanika je hlídat všechny ukazatele a neustále upravovat tlak v pneumatikách podle aktuálních podmínek. Jiří Stross už si svoje v kamionech odjezdil, jak s Lopraisem, tak s Kolomým či Valtrem, zkušeností má na rozdávání. Říká, že v kabině jsou všichni tři smíření s tím, že to může bolet, takže klidně foukne gumy na pět atmosfér. „Jenže jsme udělali defekt i když ta guma byla jako kámen. Musíme to prostě hlídat.“

Foto: Aleš Loprais

Na rozdíl od loňského roku jede Loprais s kompletní českou posádkou a všichni tři si v kabině skvěle rozumí

4. Vyhnout se penalizacím

Na kdyby se v motorsportu a ani na Dakaru nehraje. Jisté však je, že Lopraise musí mrzet těch šestadvacet minut penalizací, které u jeho času v průběžném hodnocení svítí. Bez nich by byl totiž ve vedení. Ta největší přistála za pozdní příjezd do měřené etapy, když je krátce po výjezdu z bivaku zastavily technické problémy. Teď už by snad měl mít tým všechny patálie vyřešené a největším strašákem jsou penalizace za rychlost v neutralizacích, kde jsou pořadatelé nekompromisní.

5. Mít štěstí

Už tolikrát měl vysněný úspěch na dohled, ale ještě nikdy se to nepovedlo. Předloni incident s fanouškem pod dunou, vloni vyhrál pět etap, ale zlomená listová pera zničila jeho naděje na vítězství. Loprais působí klidně, nicméně na letošní Dakar přijel s vidinou jasného cíle. Neříká: „Budu rád, když se to povede,“ ale „Věřím, že se to povede.“ A to je obrovský rozdíl.

Tak hodně štěstí! Chceme českou vlajku na stupni nejvyšším a Aleš Loprais by si to při své dvacáté účasti na Dakaru zasloužil.

Související témata:
Načítám