Toyota Land Cruiser čtvrté generace je jedno z nejlepších terénních aut. A možná jedno z nejlepších aut vůbec

Model generace J100 je z řady velkých a nejlépe vybavených terénních aut se jménem Land Cruiser a ve své době byl jejich vrcholem. Tradice započala s modelem J50 v roce 1967 a pokračovala s modely J60 v roce 1980 a J80 v roce 1990, ten se už prodával i jako Lexus LX450. Třeba i na tyto modely někdy v rubrice dojde, ale dnes to bude o čtvrté generaci z roku 1998. To už se bavíme o době, kdy byl velký Land Cruiser opravdu jedním z těch luxusních terénních aut a konkurentem Range Roveru. Model J100 pak svými rozměry přesahoval všechny předchůdce.

Pětidveřové auto má poměrně usedlý, ale velmi elegantní design od Takea Kondy, který se ani při faceliftu v roce 2006 nijak moc neměnil. Toyota se s výbavou uměla opravdu odvázat, když jste si připlatili. Tohle už neměl být hrubý jednoduchý pracant, ale příjemné auto na cesty i necesty, které nic nezastaví, ale přitom posádce dopřeje komfort. Byl to první model japonské automobilky, který mohl mít i noční vidění. Nakonec si jej ale vybralo málo zákazníků, ovšem kožené čalounění, klimatizaci, elektrická okna a zrcátka a elektricky nastavitelná sedadla najdete skoro ve všech exemplářích s výbavou VX. A když jsou v autě látková, tak jde o látku odolnou. A navíc tu máte i obrovský vnitřní prostor, nekonečných 1 317 litrů zavazadlového prostoru s možností zvětšit je na 2 212 litrů a také například osm airbagů. Z auta je taky skvěle vidět ven.

Vepředu umístěný motor pohání trvale všechna kola přes automatickou převodovku. Na výběr byl benzínový řadový šestiválec, vidlicový osmiválec nebo tento řadový, přeplňovaný vznětový čtyřiadvacetiventilový šestiválec 1HD-FTE s přímým vstřikováním a o objemu 4,2 litru. Je to opravdu povedená pohonná jednotka s mohutným točivým momentem 430 Nm už na hodnotě 1 400 otáček, která je k neutahání. Tohle auto má takovou sílu, že klidně vytáhne strom ze země. Tuto verzi si tehdy vybralo 65 % zákazníků.

Výkon je 204 koní (150 kW) ve 3 400 otáčkách. Spotřeba se v běžném režimu bude pohybovat do patnácti litrů, ale v terénu může atakovat i dvacet. Sériové verze zrychlují na stovku za 14,4 sekundy a mají maximální rychlost 164 km/h. Na silnici vždy ucítíte, že to je skutečně terénní auto, a ne silniční SUV. V zatáčkách prostě velkou hmotnost a vysoko umístěné těžiště neošálíte, i když to vede k velmi dobrému jízdnímu komfortu. Tedy samozřejmě až na tu hlučnost ve vyšších rychlostech. Automatická převodovka pak mění pouhé čtyři rychlostní stupně naprosto neznatelně. A také brzdy fungují dobře, jsou kotoučové na všech kolech a nechybí ani systém ABS. Konkrétní auto s terénními úpravami je na silnici dost svérázné, ale sériová stovka je schopná konkurovat britským a německým konkurentům.

Land Cruiser s rámovou konstrukcí váží 2,3 tuny a sériově má světlost 220 milimetrů. Navíc nabízí i možnosti nastavení světlé výšky do tří stupňů (níže na nastupování, výš na pomalou jízdu v terénu) a tuhosti tlumičů. Zadní diferenciál je vybavený uzamykáním. Konkrétní auto je upravené na terénní radovánky, takže dostalo vzduchové odpružení s regulací světlé výšky a tuhosti. Spolu s nezávislým zavěšením všech kol a hřebenovým řízením se tak v terénu opravdu neztratí a celkem slušně se ovládá. Posilovač samozřejmě pomáhá, jak to jen jde, a při manévrování se opravdu hodí. Na silnici samozřejmě rychle najdete limity těchto úprav, kdy auto nechce zrychlovat nad stovku a s vyšším těžištěm, značnou hmotností a velkým poloměrem otáčení je lehce nervóznější v zatáčkách, ale jakmile sjedete z asfaltu, nevadí vám bahno, písek ani brod. Pokud nenarazíte na limit vyplývající z rozměrů a dlouhého rozvoru, jehož vliv tady trochu omezilo zvýšení auta, nemělo by vás nic překvapit.

Výroba skončila v srpnu 2007, kdy přišel na trh osmiválcový model J200, předtím proběhlo jen pár velmi nenápadných faceliftů. Celkově se ale auto nijak výrazně neměnilo, a ani nemuselo. Ostatně dobře vypadá dodnes. Ale vzhled nebyl tím, co majitele zajímá. Ti si totiž na Land Cruiseru cení hlavně spolehlivosti a odolnosti, tohle je a vždy bylo auto do nepohody, které mimo jiné utáhne tři a půl tuny na kouli. A na rozdíl od současné generace J300, která působí možná až příliš luxusně, je stovka ještě takový parťák, kde se nebudete bát o každý škrábanec od větve. Ostatně většina aut má právě podobné terénní úpravy.

Dnes už majitelé vědí velmi dobře, co doma mají za skvělý, spolehlivý, bezpečný a odolný off-road, a tak se ceny pohybují ve stovkách tisíc korun a klesají jen zvolna. Za dobře opečovávaný kus nebudete litovat vynaložených peněz, je to skvělá koupě. Spousta z nich bude mít vyšší nájezd, ale i tak to bude spolehlivé auto, které nebude čekat moc problémů, na rozdíl od Range Roveru, kterému chtěla Toyota původně konkurovat.

Naštěstí, protože díly nejsou tak levné, jak jsme u Toyoty zvyklí. Objevit se může snad jen koroze, pokud pozinkovaná karoserie prodělala nějaký ťukanec. U více jetých aut můžete narazit na opotřebené křížové klouby na kardanových hřídelích nebo hnací klouby na přední nápravě. Je ale poznat, že Toyota tyto modely stavěla tak, aby vydržely snad navždy. Nedávno bylo v nabídce i přímo toto auto, a to u autocentra Dajbych 4×4 za 490 tisíc korun. Byl jako stvořený na nějakou dobrodružnou expedici do džungle nebo do hor. Já osobně bych ale možná radši sáhl po benzínovém vidlicovém osmiválci o objemu 4,7 litru, ten by velkému Land Cruiseru opravdu slušel.