Poslední klasická Corvette, to byl model C7. Vyzkoušeli jsme model Grand Sport a řekneme vám, proč je fantastický

Sportovní dvoumístné kupé s odnímatelným střešním dílem a lehkou kompozitovou karoserií, jehož zadní kola pohání silný osmiválec. Nevím, jak vám, ale mně okamžitě na mysl naskočí Corvette. A já mám strašné štěstí, že vám zase jednou mohu jednu Corvette ukázat, tentokrát sedmou generaci ve verzi Grand Sport z roku 2018. Toto označení se poprvé objevilo u druhé generace a poté i u čtvrté.

Sedmá generace se začala prodávat v roce 2014 (plánoval se rok 2011, ale došlo ke zpoždění). Měla tehdy bojovat s reputací hračky starých mužů, je pravdou, že v té době bylo průměrnému americkému majiteli Corvette 55 let. Design byl opět agresivnější a zmizela i do té doby tradiční čtveřice kulatých koncových svítilen. Připomínala je však grafika v nových parabolách. Design se tak povedl, že sedmá Corvette vůbec nestárne a nevypadá jako výběhový nevyráběný model. A vlastně se mi líbí, protože vypadá trochu jak přerostlý angličák Hot Wheels, a to je prostě super. Gran Sport je prostě ideálně zkombinované auto.

Rok 2017 přivedl na trh model Grand Sport, který vidíte na fotkách. Ten podědil rozšířenou karoserii modelu Z06 s jiným předním spojlerem a výdechy za předními koly, tužší podvozek, elektronicky řízený samosvorný diferenciál, větší brzdy a větší kola modelu Z51 v kombinaci s šestnáctiventilovým motorem LT1 OHV o objemu 6,2 litru. Nejčastěji je auto vybavené sedmistupňovým automatem se žlutými pádly pod volantem, ale za příplatek byl i osmistupňový. Nabízelo se jen deset odstínů karoserie včetně úžasné žluté a speciální Heritage packet s líbivými polepy byl k dispozici jen u šesti z nich.

Do sedadel Competition se nádherně zapadne (jen vám to budou komplikovat široké prahy) a před vámi se klenou krásné tvary kapoty. Přitom sedíte úžasně nízko nad asfaltem ve fantastické řidičské pozici a těsně před zadní nápravou. Žlutě prošívaný interiér vás doslova objímá, takže kolem sebe nemáte prázdný prostor, ale palubku, dveře a středový tunel. Díky tomu jsou ale všechny ovládací prvky hned po ruce. Používat budete volič jízdních režimů upravující hlavně odezvu plynového pedálu a opatrnost stabilizačního systému. Budíky se dle režimů také mění a nabízejí různou grafiku, navíc má auto i barevný head-up displej. Za displejem infotainmentu se systémem Chevy MyLink s možností připojení telefonu se zase nachází šikovná tajná schránka na cennosti. Frajeřinkou je pak tlačítkové otevírání dveří. Na výbavě zkrátka Chevrolet nešetřil.

Mělký zavazadlový prostor je menší než u předchozí generace, a to o značných 33 procent. Přesto pojme 287 litrů, tedy dostatek věcí pro dvoučlennou posádku a naložit sem můžete i karbonový střešní panel, takže mi přijde velký až až. S panelem se v pohodě popasuje bez pomoci i sám řidič. Bez něj není v autě nijak velký průvan, takže cestovní komfort je stále příjemný. To je i díky tomu, že když nepojedete na krev, bude Corvette hrozně příjemným společníkem. Jen pozor na manévrování se zadní částí, která je dost široká.

Motor je sice vpředu, ale spíš uprostřed, protože je posunutý za přední nápravu. Ukrývá se pod přední karbonovou kapotou. Při startu sice hlasitě štěkne, ale pak umí být hezky v klidu, a dokonce vypnout polovinu válců (a dostat spotřebu i pod deset litrů), pokud by vám náhodou třeštila z práce hlava a chtěli jste se jen v klidu dostat domů. Já se ale cítím skvěle, a tak mu můžu dát napít a zaposlouchat se do toho nádherného burácení pravého detroitského železa. V nízkých otáčkách se sice opatrně sbírá, ale nahoře řve a žene ručičku k červenému poli neuvěřitelnou rychlostí. Maximální rychlost je omezená na 305 km/h a stovku pokoří už za 4,1 sekundy. Zvládá to s výkonem 466 koní (343 kW) v 6 000 otáčkách, točivým momentem 630 Nm v 4 600 otáčkách a s neutahatelnými karbonkeramickými brzdami Brembo. Přitom se klidně spokojí i s obyčejnějším palivem o nižším oktanovém čísle.

Adaptivní magnetické tlumiče fungují senzačně se stabilizátory. V komfortním režimu (jmenuje se Touring) žehlí většinu drobných nerovností a motor se spokojí s dvanácti litry, v ostrém (režim sport nebo speciální režim pro jízdu na okruhu) zase krásně ztvrdnou a dodají vám důležitý pocit jistoty v zatáčce. Tam se projevuje i nádherné vyvážení celkové hmotnosti kolem 1,6 tuny v poměru 50:50 mezi obě nápravy. Přitom má Corvette velká devatenáctipalcová kola vpředu, vzadu jsou dokonce dvacítky. Díky tomu autu okamžitě začnete věřit, i když trochu tahá za volant. Řízení je sice na poměry Corvette docela citlivé, rozhodně nečekejte zpětnou vazbu jako u Porsche nebo Ferrari. Navíc počítejte s tím, že na hrbolech může odskočit, ale díky vyvážení máte auto pořád pod kontrolou a s klidem si s ním hrajete. V tomto ohledu je C7 mnohem lepší než starší a uskákanější a nepohodlnější C6, kterou jsem řídil před pár lety.

Evropské sporťáky se snaží být neutrální a bezpečné i pro amatérské řidiče, Corvette C7 je pořád ten americký uřvaný hulvát, který to nechává na vás. Jen je citlivější a bezpečnější a nikdy mu nedojde grip. A i kdybyste se blížili jeho limitu, tak to prostě ucítíte, jen pak už musíte mít nějaké zkušenosti, protože 466 koní vám nic neodpustí. Když se zkazí počasí, je ideální opět sáhnout po voliči režimů a nastavit auto pro mokré podmínky.

Corvette opravdu je sportovní auto a pro mnohé symbolem svobody a dobrodružství. Poslední Corvette sedmé generace vyjela z linky v červnu 2018 a prodala se v aukci jako poslední Corvette s motorem vpředu za necelé 3 miliony dolarů. Nástupcem se stala osmá generace, která konečně dostala motor doprostřed za sedadla. Tuto koncepci přitom konstruktéři zvažovali už u první generace. Sedmá generace byla oceněna v roce 2014 magazínem Car and Drive jako jedno z deseti nejlepších aut v daném roce a auto bylo nominováno i na severoamerické auto roku. Chevrolet postavil i závodní verzi C7.R a zvítězil ve své třídě na 24h Daytona i Le Mans. Auto sloužilo i jako pace car v závodě Indy 500, takže na okruhu vám neudělá ostudu, pokud tam náhodou vyrazíte.

Pro mnohé je autem snů, které je relativně dostupné (počítejte s cenami v rozpětí 1 až 1,5 milionu korun) a použitelné, ale přesto se za ním pokaždé otočíte. Hlavně verze Grand Sport je opravdu povedená (také patřila k nejprodávanějším) a vlastně se mi po Corvette s původní koncepcí dost stýská. Je to úžasná hračka, která ve své době nabízela asi nejlepší poměr ceny a výkonu. Chceme od auta vlastně něco víc? Jen ale pozor, protože američtí majitelé si častěji stěžují na málo odolné originální ráfky kol, které na výmolech dojdou k úhoně, a ne vždy se je podaří opravit. Pak samozřejmě musíte počítat s investicí do nového kola. Další zase kritizují poddimenzovanou manuální převodovku. Ale když sedíte za volantem, odpustili byste Corvettě cokoliv. A teď si počkám, jaký dojem na mě udělá aktuální C8.