Článek
V podstatě vyrábí Mercedes-Benz auta vyšší střední třídy od roku 1953 (tehdy šlo o model W120), ale písmenem E je označil až v roce 1993, kdy na tehdy existujícím modelu W124 proběhl facelift. Do té doby bylo písmeno E v názvu zkratkou slova Einspritzung a označovalo motorizace se vstřikováním paliva. Jenže po faceliftu už se to týkalo všech modelů W124 a tak se E stalo součástí názvu. Druhá generace W210 poprvé přinesla čtveřici předních světlometů a tento designový prvek vydržel až do jejího vnuka, tedy generace W212 uvedené v roce 2009, o které je dnes řeč. Konkrétní auto je o rok mladší.
Základní karosářskou verzí je u třídy E sedan a ke sportovní verzi AMG se právě sedan hodí nejvíc, byť se dělal i kombík AMG. Design Thomase Stopky stárne pomalu, vlastně dle mého spíš zraje. Designový jazyk tehdejších mercedesů byl opravdu povedený. Sportovní varianta se poprvé představila v New Yorku v roce 2009. Od běžného modelu se liší víc než dřív, má například jinou o 56 milimetrů širší přední nápravu, kompletně přepracovaný podvozek a výrazně upravené panely karoserie. Ty nejsou jen líbivější a agresivnější, ale přední část je navržená tak, aby k motoru opravdu dostala více studeného vzduchu.
Tohle AMG má velmi decentní design a svůj potenciál naznačuje jen málo.
V bohaté výbavě bylo sledování mrtvého úhlu, radarový tempomat, varování před opuštěním jízdního pruhu, čtení dopravních značek, detekce únavy řidiče a asistent nočního vidění. Černá kožená sedadla AMG mají elektrické nastavení, vyhřívání a odvětrávání a aktivní dofukování bočního vedení v zatáčkách, což na zakroucené okresce opravdu oceníte. Infotainment byl vybaven i kvalitním audiosystémem, telefonovat se už tehdy dalo přes technologii Bluetooth. Auto mělo bezklíčové odemykání a startování tlačítkem a také elektrický skleněný šíbr. Krásný a prostorný interiér je plný prvotřídních materiálů a kvalitně zpracovaný, ale skutečný věk je na něm už znát. Dostatečně pohodlně se dá sedět i vzadu.
V reálu to je brutální síla v decentním balení
Motor je vpředu, pohání tradičně zadní kola, ovšem přes samosvorný diferenciál (ten byl za příplatek a auta bez něj nedoporučujeme) s až 40% svorností. Označení sice zní E 63, ale objem posledního atmosférického vidlicového osmiválce M156 je 6 208 ccm. Výkon je 525 koní (368 kW), točivý moment pak 630 Nm. Už když ho nastartujete, tak se „nadlábne“ se zvukem jednoznačně naznačujícím jeho potenciál. Líbí se mi zejména projev ve středním spektru otáček, tam má mercedes opravdu nádherný zvuk a vůbec neztrácí dech. Nemusíte tam ale končit…
Když se na silném osmiválci vyřádí AMG, tak funguje výborně.
Stovku překonáte za 4,5 sekundy, ale maximální rychlost byla omezena na tradičních 250 km/h. Když jste si objednali Performance Pack (jako u tohoto kusu), dostali jste devatenáctipalcová kola místo osmnáctipalcových, zrychlení už trvalo jen 3,6 sekundy a omezovač se posunul na 300 km/h. Stálo vás to ale přes 200 tisíc korun, ovšem měli jste možnost kupovat jednotlivé části. Tady majitel také vyměnil chladič za větší.
Když jedete daleko a chcete tam být rychle…
K motoru je připojený sedmistupňový planetový automat Speedshift MCT-7 s lamelovou spojkou, vybírat lze ze tři režimů včetně plně manuálního. V běžném režimu (Comfort) řadí automat normálně, v ostrém (Sport) tam sází rychlosti jako blázen. Rázem nevím, kam koukat dřív. Na černý asfalt před sebou, abych jel bezpečně nebo na budík, abych nepřekročil výrazně maximální povolenou rychlost? Pocitově se totiž odhaduje těžko, devadesátka je pro AMG verzi spíš jako vtip než smysluplné bezpečnostní opatření. Kdo by nechtěl poslouchat ten nádherný zvuk osmiválce ve vysokých otáčkách přes čtyři koncovky výfuku, jenže s otáčkami samozřejmě přichází i rychlost. Dokupovat sem nějaký hlučný výfuk je zbytečné, už v sérii zní AMG skvěle. Přitom plynový pedál stačí jen polechtat, motor na něj reaguje bezprostředně, a tak je líbivý soundtrack snadno dostupný.
Interiér W212 je ještě z tlačítkové doby.
Hmotnost auta je 1 840 kilogramů, ale za jízdy ten pocit díky adaptivním tlumičům nemáte. Velké brzdy fungují spolehlivě, jsou dostatečně ostré. Zatímco starší modely AMG byly spíš dálniční expresy, tato generace už je schopný sportovní sedan, který umí víc než jen letět v přímce. V zatáčce se hodí jeho rozkročený postoj a devatenáctipalcová kola BBS. Vás to tlačí do boční opěrky, zapíráte se nohama, ale auto se stále ještě neutrhlo. Škoda toho trochu odtažitého řízení a lehkého zadku. Kvůli tomu mi trvá déle než začnu k éčku mít plnou důvěru.
Nemá skromný apetit
Udávaná spotřeba je 12,6 litru, ale nespoléhejte, že vám palubní počítač někdy takovou hodnotu ukáže. Objem nádrže se tak odporoučí docela rychle, i když se tam vejde jinak solidních 66 litrů. Jenže to by na delší výlet stačilo běžnému éčku, ovšem s AMG se brzy seznámíte se všemi pumpaři v okolí. Možná až se nabažíte toho zvuku a zrychlení, tak se k těm dvanácti litrům dokážete dostat, ale není vůbec zábavné takto jezdit.
Generace W212 měla ještě naposledy čtyřoký design.
Když nejedete ostře, umí verze AMG být pohodlná jako obyčejná třída E. Ostatně pro silné mercedesy to je povinnost už od dob modelu 500E W124 a veškeré dnešní AMG musí také zvládnout rozdvojit svou osobnost jako doktor Jekyll a pan Hyde. Normálně a pohodlně odvézt pasažéry, ale také jet ostře a kralovat okreskám, když řidič chce. Se spolehlivostí na tom nijak problematicky není, snad až na častěji praskající šrouby na hlavě. Majitelé aut se střešními šíbry si stěžují na zatékání. Několik recenzentů zmínilo nefunkční termostaty, prosakování kapaliny posilovače a doporučuji častější výměny vstřikovačů. Objevuje se také koroze zadního pomocného rámu.
Třída E je důležitá a díky verzím AMG zaujme víc zákazníků
Generace W212 prošla v roce 2013 faceliftem a přišla o dělená přední světla a podobala se více třídě S. Uvnitř byla zase patrná inspirace tehdy novým modelem CLS generace C218. Mercedes se snažil vypadat víc trendy, aby lépe konkuroval tehdy novému BMW třídy 5 a Audi A6. Změnil se i motor na osmiválec s objemem 5,5 litru a dvěma turbodmychadly. Byl úspornější, ale jestli někdo u AMG řeší spotřebu, tak si koupil špatné auto. Za mě má tahle verze s větším motorem o fous větší charisma. O tři roky později pak přišel nástupce v podobě generace W213. Třída E je nejprodávanějším modelem automobilky a dnes se prodává už další generace W214. Model W212 byl ale důležitý, protože už definitivně napravil pokřivenou reputaci, kterou Mercedes získal kvůli modelu W210. Verze AMG se pak před odvěkým rivalem BMW M5 nemusela vůbec stydět.
Pokud uvidíte éčko s tímto štítkem, berte ho vážně.
Verze AMG si i zazávodila v šampionátu V8 Supercars a její civilní provedení stálo necelých 2,8 milionu korun. Dnes dáte méně, zhruba 700 tisíc až milion a půl. A na cenu nekoukejte, není moc dražších věcí, než je levný Mercedes-Benz AMG. Ovšem nejspíš vás čeká dovoz auta z Německa, u nás jsou období, kdy není žádný exemplář na prodej. Zkuste ale sledovat inzerci, brzy se v ní objeví právě tento kousek. U těch jiných pozor na převodovky. Pokud s autem nějaký předchozí majitel jezdil ostře, ale neplynule stylem brzda-plyn, tak tím dost trpěla převodovka a může být zralá na výměnu.
Auto funguje jako senzační polykač kilometrů (v tomto ohledu lákalo ty, pro které bylo Porsche moc malé a nepraktické) a velký nájezd na něm většinou nepoznáte. Je to prostě německý sedan z doby, kdy byla jejich výrobní kvalita ještě pověstná. A zatímco normální éčko nemá astronomické servisní náklady, na provoz modelu AMG už musíte mít nějaké finanční zajištění, byť nižší než u konkurenčních supersedanů. Ale znáte to, kdo chce mít doma koně, musí mít i na seno. A plnokrevníci z Affalterbachu toho sena potřebují prostě víc než nějaký valach ze Stuttgartu. Jenže E63 AMG je tak úžasný sleeper, že bych mu odpustil všechno, a pokud na jeho provoz máte…