Hlavní obsah

Lada 2107 byla sovětská představa o luxusním lidovém autě. Spolehlivá je dost, jen pozor na korozi

Foto: Mikka
11. 6. 2022

Z nějakého důvodu mám ruské Lady, navzdory jejich původu, vlastně rád. Auto za politiku nemůže a v rámci východního bloku patřila auta vyrobená podle italské licence mezi ta nejlepší. Model 2107 pak byl vrcholem nabídky této značky.

Článek

V roce 1980 se objevila potřeba omladit staré původní modely Lady. Na zcela nový typ peníze nebyly, ale obléci auto do tehdy moderních hranatých tvarů nebylo tak těžké, i když křivky původního Fiatu 124 od Danteho Giacosy jsou na autě stále patrné. Tohle je vrcholný model 2107, nástupce typu 2103 a 2106, který Lada uvedla 11. března 1982 (výroba 2106 ale běžela ještě dlouho souběžně). Do jeho rodiny ještě patřil základní sedan 2105 a kombík 2104.

Modernizovaný hranatější design se podřídil velkým světlometům s integrovanými blinkry a stěrači, větším zadním světlometům, novým zpětným zrcátkům, mohutnějším nárazníkům, černě lakovaným sloupkům a u vrcholné verze také velké hranaté chromové masce a kapotě s prolisem navazujícím na tuto masku. Prý to byla snaha podobat se Mercedesu. Ta maska tedy za mě Ladě vůbec nesedí a mnohem víc se mi líbí levnější model 2105. Auto bylo větší ve všech rozměrech než starší modely, ale do šířky narostlo díky zrcátkům, do délky zase díky mohutným nárazníkům. Na konkrétním voze jsou ale stále původní plecháče.

Foto: Mikka

Z profilu je jedna Lada jako druhá

Změnit se Lada rozhodla i prostorný a vzdušný interiér a sáhla po příjemnějších materiálech a také trochu modernizovala tvary ploch i výdechů topení. Omlazení a vylepšení bylo něco, čím se Rusové chtěli chlubit. Celkově to uvnitř auta působí mnohem vlídněji a příjemněji. Například se model 2107 mohl pyšnit hlavovými opěrkami, výškovým nastavením světlometů, ručičkovými hodinami na palubce, samonavíjecími pásy nebo zevnitř nastavitelnými zpětnými zrcátky. Jiný je i volant a přístrojová deska, na které najdete i podtlakoměr a otáčkoměr. Potěší i rychle fungující topení.

Změn bylo ještě více

Přední sedadla jsou prý exportní, takže je nepozná asi každý bývalý majitel ruského sedanu. Vzadu bych čekal o něco více místa na nohy, za sedadly je slušný kufr s objemem 390 litrů. Líbí se mi ale, jak je tohle auto zachovalé v původním stavu. Díky tomu je jízda s ním po venkovské silnici mezi kravínem a polem jak výlet časem do roku 1988 (ale vlastně je tahle Lada mladší, dokonce z roku 1990). Ovšem nutno podotknout, že třeba tlumicí kryt na spodní straně kapoty vypadá u tehdejšího auta hrozně hi-tech. Také světýlko svítící v otevřených dveřích je zajímavá vychytávka.

Foto: Mikka

Výhodou Lady jsou velmi dobré jízdní vlastnosti na dobu vzniku

Technika je vlastně pořád velmi podobná původnímu Fiatu 124. Karburátorová patnáctistovka OHC (vychází z motoru 2103, prý nejlepšího motoru Lady vůbec) nemá problém s konzumací 9 litrů paliva, dokáže se ale dostat i o něco níž, když se budete snažit. Přitom má ale pořád docela malou nádrž na pouhých 39 litrů. Snahou konstruktérů bylo, aby se spotřeba proti starší 2103 snížila až na úroveň modelu 2105 s menším motorem. Proto se použil moderní karburátor s podtlakovou regulací předstihu zážehu zapalování a vypínání paliva při brzdění motorem. Na oplátku dostanete stádo 75 koní (55 kW) v 5 600 otáčkách a 108 Nm ve 3 400 otáčkách, které Ladu roztáhnou až na 145 km/h (podle jiných zdrojů prý až 150 km/h). Na stovku ale Lada akceleruje 17 sekund. Otáčky jí nevadí, naopak se v těch vyšších cítí jako doma a vlastně hlavně kolem 4 000 předvádí zajímavější jízdu.

Nemůžu si pomoci, jezdí se mi s ní hezky

Motor je spojený s pětistupňovou manuální převodovkou (ta původ ve Fiatu nemůže zapřít a automaty v nabídce samozřejmě nebyly), která posílá celou sílu na zadní kola. Startuje se vlevo, jak je u Lady tradicí. Převodovka má kratší převody, takže vůz působí svižněji než starší sestřičky, byť to pořád není žádný trhač asfaltu. Navíc vám nastartuje za každého počasí a nemá tendenci zpomalovat v kopcích, to je rozhodně plusový bod. Záporem je pak docela malý rejd. Podvozek je naladěný hlavně na jízdní komfort, takže Lada je příjemná i na sebeuskákanější cestě.

Foto: Retroautomuzeum Strnadice

Strnadické muzeum má své exponáty ve skvělém stavu, a tak se s nimi vydalo loni, když to ještě šlo, až na Ukrajinu k černobylské oblasti. Obě Lady zvládly cestu skvěle

Sedan váží 1 060 kilogramů, což je tak akorát na objem motoru. Lady vždy byly slušně dynamické a ani 2107 není výjimkou. Brzdy jim stačí, i když vzadu jsou bubnové, zatímco Italové u Fiatu spoléhali na kotoučové. Jejich síla se hodí, protože míra pasivní bezpečnosti odpovídá době vzniku Fiatu 124, ne době vzniku tohoto auta nebo konce výroby modelu 2107 v roce 2012. Bát byste se měli hlavně koroze, která Lady požírá velmi ráda. Také se můžete setkat s praskáním palubek u některých aut a se spotřebou oleje. Dílenské zpracování v Sovětském svazu také nebylo zrovna nejlepší, ale spolehlivostí to Lada vynahrazovala.

Celosvětová výroba ve velkých počtech

Ke konci výroby se produkce přesunula z Togliatti do Iževsku, čečenského Argunu a egyptské Káhiry. Sedan 2107 vydržel ve výrobě až do roku 2012 (V Egyptě 2014), takže o dva roky přežil chudší a slabší typ 2105. Dobou výroby tedy patří mezi ty trvanlivé modely. Zpočátku se dobře exportoval i na západní trhy, kde ocenili jeho robustnost a nízkou cenu. Používalo se ale jméno Lada Riva nebo Lada Nova. Ovšem když tento typ zastaral, byl export ukončen a vůz se prodával jen doma v Rusku. Ovšem výborně, ještě v roce 2010 šlo o nejprodávanější model, o dva roky později při své rozlučce byl stále na třetím místě a nástupce 2110 takového úspěchu nedosáhl. Pro Rusy to prostě stále byla jejich oblíbená „semyorka“ podle číslice sedm na konci názvu. Dnešní Lady na její úspěchy asi nenavážou a pod taktovkou Renaultu nečekám výraznější úspěchy ruské značky ani v budoucnu. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu je navíc budoucnost značky zcela nejistá.

A něco do sebe tahle verze má, takže jsem se s ní zase rád svezl. Loni v červnu, když jsem v ní jel, byla zrovna čerstvě nachystaná na cestu po ose do Černobylu. Ostatně fotky z této cesty najdete v galerii také a dlužno podotknout, že obě Lady neměly cestou žádný problém. Auta fungovala skvěle a dojela až na místo bez zaváhání. Ty botičky, co jsou na fotkách, jsou spíš pro jistotu, protože popularita Lady je na Ukrajině, nebo alespoň ještě loni byla, dost vysoká a o krádeže těchto aut tam nebyla nouze. Mezi vozy východního bloku patřila (stejně jako další automobily vyrobené dle západní licence) mezi nejlepší a v té době nejluxusnější. Hranatý design jí sluší, i když raději mám asi model 2105 se střídmějším designem bez té chromované masky.

Také se k ní nedostal každý a tak snadno jako třeba k Trabantu. Kdysi stála nová Lada 84 700 korun, dnes vás vyjde slušnější kus na podobné peníze, ale třeba v Německu se prodávají některé kusy i za čtvrt milionu Kč. To už ale považuji v jejím případě za úlet.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata:
Lada 2107